Centrem dění v našem regionu byla Jistebnice, kde se účastníci sešli na vršku u kaple sv. Máří Magdalény, která dala název i zdejší lokalitě.

Na akci se setkalo asi osmdesát odpůrců místních i ze širokého okolí, kteří nesouhlasí se způsobem, jakým stát vybírá místo pro výstavbu hlubinného úložiště, které natrvalo změní krajinu i život v okolí.

Na úvod vystoupili se svými proslovy starosta Jistebnice Jiří Popelka, předsedkyně spolku Zachovalý kraj Marie Šittová, senátor a starosta Mladé Vožice Jaroslav Větrovský a starosta Nadějkova Arnošt Novák.

K návštěvníkům se dostaly aktuální informace o stavbě, jak z úst řečníků, tak v podobě informačních materiálů. Ve stanu k tanci a poslechu zahrála táborská kapela Le-Grace, o zábavu nepřišly ani děti, kterým připravily ženy z Padařova různé soutěže a hry.

Uvnitř kaple lidé navíc symbolicky zapalovali svíce. „Světlo nejen pro Magdalénu mohl zapálit každý příchozí. Symbolizovalo naději na to, že pro problém radioaktivních odpadů bude nalezeno co možná nejlepší řešení,“ vysvětlila za spolek Zachovalý kraj Olga Černá.

Spolek Zachovalý kraj bojuje od roku 2000 za to, aby riziková stavba úložiště nebyla plánována a budována bez ohledu na názory obyvatel zasažených obcích. Působí v lokalitě, kterou státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nazývá Magdaléna, ta zasahuje do území Jistebnice, Nadějkova a Božetic. Obce a spolky z devíti vytipovaných lokalit v celé ČR navíc společně založily Platformu proti hlubinnému úložišti, kde lze najít nejnovější informace.

HESLO AŽ Z VATIKÁNU

Mottem protestu se tentokrát stala slova papeže Františka: "Uzdrav náš život, abychom chránili svět a nedrancovali ho, abychom rozsévali krásu a ne znečištění a zkázu. Dotkni se srdcí těch, kdo hledají pouze výhody na úkor chudých země. Nauč nás objevovat hodnotu každé věci, s úžasem kontemplovat a uznávat, že jsme na své cestě k tvému nekonečnému světlu hluboce sjednoceni se všemi tvory."

Stát prozatím nezúžil výběr lokalit. Někteří lidé si myslí, že by jeho jednání mělo být rychlejší, aby nežili ve zbytečné nejistotě. „Většina z nás ale chápe, že uspěchané zúžení počtu lokalit by ničemu neprospělo, naopak by mohlo způsobit nezvratné škody,“ upozornila Olga Černá.

Do konce roku plánuje Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) dokončit výzkum všech devíti vytipovaných lokalit k umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu. Poté má mít státní společnost už dostatek údajů k tomu, aby mohla výběr vybraných míst zúžit na čtyři.

VÝBĚR LOKALITY

Podle koncepce státu pro nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem ukládá SÚRAO zahájit výstavbu hlubinného úložiště od roku 2050 s předpokládaným zahájením od roku 2065. Podle tiskové mluvčí SÚRAO Lucie Steinerové nyní vybírá vhodnou lokalitu. “SÚRAO nyní nerozhoduje o vybudování hlubinného úložiště, ale hledáme místa, kde by to z hlediska bezpečnosti jednou mohlo být, pokud se nenajde lepší řešení, jak vyřešit konec životního cyklu tohoto druhu odpadu," uvedla.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého jaderného paliva, má vzniknout do roku 2065. Stavba a provoz mají stát asi 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů v areálech elektráren.

Úložiště má sloužit k bezpečnému ukládání radioaktivních odpadů, které není možné dávat do povrchových a přípovrchových úložišť. Fungovat má na základě velmi sofistikovaného systému geologických a inženýrských bariér, které se navzájem doplňují. Nejvýznamnější bariéru představuje pět set metrů stabilní horniny. Inženýrské bariéry tvoří ukládací kontejnery a výplně ze speciální jílové směsi - bentonitu.

Celkem 53 zainteresovaných obcí může podávat námitky. „Mají právo na vyjádření svého názoru a my to samozřejmě respektujeme. Jejich zapojení do rozhodovacího procesu je důležitou součástí projektu. Proto se pracuje na přípravě zákona o zapojení obcí, jehož dokončení včetně projednání je v legislativním plánu pro letošní rok,“ dodala tisková mluvčí.

Za bezpečné ukládání všech radioaktivních odpadů v České republice je ze zákona zodpovědný stát. „Pracujeme na výzkumných projektech, spolupracujeme a sdílíme zkušenosti s kolegy ze zahraničí, především z Finska, kde se výstavba prvního hlubinného úložiště dokončuje. Naší prioritou je otevřenost, zlepšení informovanosti a komunikace s dotčenými obcemi a jejich obyvateli,“ uzavřela Lucie Steinerová.