Analýza současné situace v oblasti bydlení, vzdělání, dluhové problematiky, zaměstnání, bezpečnosti a trávení volného času romské menšiny v Táboře, vzájemná komunikace a hledání možností řešení častých problémů. To jsou priority romských poradců Lenky Pokošové a Michala Kulhavého.

Erik Kováč (28) v táborská Fišlovce vyrůstal.
Fišlovka není žádná ostuda. V Táboře jsou horší místa, tvrdí její obyvatelé

„Data, která získali, nyní poslouží k tvorbě opatření, která mají zlepšit situaci,“ vysvětluje ředitel neziskové organizace Cheiron Roman Varga, který byl součástí realizačního týmu projektu Všichni spolu.

Dotovaná činnost teď sice končí, to ale neznamená, že jmenovaní všeho nechají. „Zavázali jsme se v činnosti poradců pokračovat další dva roky. Doba i vztahy ve společnosti se vyvíjí, je třeba stále pracovat v tomto prostředí, rozvíjet spolupráci a být s těmito skupinami v kontaktu,“ míní vedoucí projektu Martin Nešuta z kanceláře starosty.

Romský poradce Michal Kulhavý doplnil, že se s kolegyní Lenkou Pokošovou věnovali zejména terénní práci. V Táboře aktuálně totiž žije zhruba 600 Romů, do dotazníkového šetření se zapojila asi polovina z nich. „Důležité bylo získat u nich důvěru. Pak nám sami telefonovali a přibližovali své problémy. Navštěvovali jsme jednotlivé rodiny a podporovali je,“ vysvětlil. Zmínil, že šlo například o práci ve vyloučené lokalitě Fišlovka, ve které už není tak velká koncentrace Romů jako dřív. „Aktuálně tam žijí asi jen tři romské rodiny, ostatní se již přemístili do jiných částí Tábora,“ přiblížil.

Radí s dluhy i bydlením

Romové žijící v Táboře by rádi změnili spoustu věcí, ale neumí si sami poradit. „My hledáme určitý systém podpory a poradenství pro tyto rodiny, ať už jde o bydlení, zaměstnání nebo jiné oblasti, kde si neví rady. Pomáháme se žádostmi o bydlení, jak řešit oddlužení, většinou se problémy z různých oblastí prolínají. Například často jsou v situaci, kdy shání byt a zároveň potýkají se s insolvencí, což je současně těžko řešitelné,“ popsal romský poradce.

Chtějí usilovat například o vznik nového poradenského pracoviště v Táboře, protože organizace Člověk v tísni či Charita Tábor nemají dostatečné kapacity pomoci všem zájemcům. „To je jedna z věcí, o které bychom rádi s vedením města do budoucna jednali, protože jde o zásadní okolnost pro další práci s romskou komunitou,“ podotkl Michal Kulhavý.

Taneční skupina Wolf Family z Tábora jde za svým snem.
Dvojčata z Cheironu tančí za svým snem. Pomáhají jim Norské fondy

V té podle něj schází vzory a vůdčí osobnosti. „Mezi Romy je nedostatek lídrů, kteří by je vedli a směřovali. Není to jen o řešení problémů, ale i zviditelnění kultury. Máme tu jedince, kteří se věnují různým aktivitám na vlastní náklady. Neví, jak shánět prostředky, založit spolek a podobně,“ dodal. Další oblastí je školství, kdy je velká absence dětí. „Jsme proto v kontaktu s vedením základních škol, kde se romské děti vyhýbají docházce. Hledáme v rodinách příčiny absence, většinou zdravotního nebo sociálního charakteru, a snažíme se je rychle řešit,“ uvedl další příklad.

Problémy s bydlením

Jedním z nejpalčivějších problémů je podle ředitele Cheironu Romana Vargy bydlení táborských Romů. „Z šetření vyplynulo, že zhruba polovina Romů bydlí v soukromých nájmech, čtvrtina v levných městských bytech, čtvrtina v dočasných podmínkách - na ubytovnách a v azylových domech, což jsou nejdražší alternativy,“ upozornil s tím, že z toho vyplývá, že ti co jsou na tom nejhůře, zároveň nejdráže bydlí.

Velké téma je i časté stěhování. „Sedm z deseti romských rodin se v posledních pěti letech stěhovalo. Polovina z nich dokonce za pět let dvakrát nebo vícekrát. Všichni dobře známe pořekadlo lepší je vyhořet než se stěhovat. Tento trend má vliv na celé rodiny, změny prostředí a škol nejvíce dopadají právě na děti,“ naznačoval Varga.

„Většina Romů se chce stěhovat, ale brání jim kauce, za významné považují i předsudky a diskriminaci na trhu s bydlením, která se týká také početnějších rodin a matek samoživitelek,“ uvedl.

Z hlediska vzdělávání má v Táboře zhruba šest z deseti Romů pouze základní vzdělání. „Maturitu má pouze sedm dospělých Romů ze sta. A narazili jsme také na obecnější trend, že úroveň vzdělání klesá - starší Romové mají vyšší vzdělání než jejich potomci,“ upozornil Varga.

Problémy s docházkou už ve školce

Zaměřili se i na předškolní vzdělávání. „Problematice pomohl poslední povinný ročník. V rodinách, se kterými ale pracujeme v oblasti sociální péče, školku nepovažují za důležitou. Drtivá většina romských dětí tam nechodí z důvodu nedostatku financí. Z zkušenosti jde ale o zástupný problém, většina Romů v tom nevidí význam. Je pro ně jednoduší si je nechat doma ve vlastní péči, když jde o vícečetné rodiny,“ popisoval dále.

• Osm z deseti Romů v Táboře dluží. Sedm z deseti je v exekuci, pět z deseti má více než jednu exekuci. Nejčastější výše dluhu mezi táborskými Romy je 200 až 500 tisíc korun.
• Zhruba každý desátý Rom neví, kolik a komu dluží. Více jak polovina Romů svoje dluhy neřeší. Nejčastěji si půjčují u nebankovních společností na spotřební zboží, což se obecně považuje za „nejhorší formu dluhu“.
• Šest z deseti Romů starších 15 let nepracuje. Ti, co pracují, nejčastěji pracují bez pracovní smlouvy. Když už mají smlouvu, nejčastěji jde o dohodu a sezonní práce.
• Za největší problémy ve své komunitě označili dluhy, výchovu dětí a nezaměstnanost.

Není výjimkou tzv. cyklení problémů, příkladem může být práce na černo. „Pokud jsou v exekuci, nedává jim smysl pracovat na smlouvu, protože část příjmu by jim sebrala exekuce. Tím pádem nemají pojištění, nebudou mít žádný důchod a zadělávají si na další potíže do budoucna,“ konstatoval Varga.

Osm z deseti Romů se v Táboře cítí bezpečně. „Nemají pocit, že by Tábor byl nebezpečné město. V Budějovicích to je naopak, tam má osm z deseti Romů strach,“ porovnal. Tři z deseti Romů si myslí, že mezi jejich menšinou je větší kriminalita než u většinové populace. Čtyři z deseti Romů si myslí, že je větší kriminalita u romských dětí v Táboře než u většiny populace. „Za největší riziko označili drogovou problematiku, potom následuje diskriminace a problémy s bydlením, mladší Romové pod 15 let vnímají jako největší riziko stoupající kriminalitu, drogy a bezdomovce,“ sdělil dále.

Hledání řešení

Tato zjištění jsou podle Martina Nešuty zásadním vstupem do následné práce zejména s mladou generací. „Závěry chceme rozvíjet a hledat řešení konkrétních situací. Počítáme se spoluprací s dalšími organizacemi i vlastní inciativou romských poradců v terénu. Chceme se zaměřit na finanční gramotnost, platební morálku a management romské komunity, protože zejména v těchto oblastech mají Romové mezery,“ upřesnil.

Projekt Norských fondů Motivace ke vzdělávání od školky až po střední - podpora dětí i rodičů v Táboře funguje téměř dva roky a končí v lednu 2024.
Se školou i volným časem v Táboře pomáhaly Norské fondy. Projekt nyní končí

Smysl vidí v přednáškách, besedách a intenzivní činnosti už od ranného věku v součinnosti s policií, preventisty i školními psychology. „Nabízíme pravidelně školám témata a jejich okruh chceme rozšiřovat. V práci romských poradců vidím hluboký význam, směr a byl bych rád, kdyby patřili do běžné systémové struktury,“ dodal Nešuta.

Na činnost, platy, základní vybavení a školení poradců posloužila dotace ve výši 2,5 milionu, na ní se kromě Norských fondů podílel i státní rozpočet, konkrétně ministerstvo financí. Na dotovanou část projektu, která končí 30. dubna, navazuje dvouleté pokračování hrazené samosprávou.