V Sezimově Ústí, kde se v roce 1943 narodil, opustil s rodiči již v pěti letech. Dnes se evropsky uznávaný malíř plný elánu a humoru dožívá 70 let. Okázalé oslavy ale odmítá. Kulatinami pro něj byly pouze padesátiny. Tehdy si s manželkou Blankou, rovněž malířkou, řekli, že už nikdy nebudou slavit přímo v den narození. Milovaná Blanička, jak jí říká, sice už sedm let nežije, Jiří Kaloč ale daný slib stále drží.
close
zoom_in
Když mu bylo pět, rodiče Sezimovo Ústí opouštějí a vrací se do kraje, kde zapustili kořeny. První štací byl Šluknovský Výběžek, poslední, kde malířovi rodiče zemřeli, byly Doudleby. Rodný Baťův dvojdomek se Jiří Kaloč před šesti lety, kdy mu Sezimovo Ústí uspořádalo v Táboře výstavu, snažil najít. Jasný obraz se ale z paměti už vytratil.
„Ještě když mi bylo sedm, vzala mne maminka do Sezimova Ústí na výlet. Ve které části města náš dům stál, si už ale nepamatuji. Určitě to ale byl Baťův dvojdomek, protože tatínek byl u firmy obchodním příručím," vrací se vzpomínkou do dětství.
Za své dílo Jiří Kaloč nasbíral již několik významných cen, osobně si ale velmi považuje publikace o jeho díle. „Jde o monografii Zrcadlení od profesora Petra Wittlicha. Jeden historik mi říkal, že si toho mám považovat, protože jsem prý první žijící autor, kterému pan Wittlich monografii vytvořil."
Dům ve Vrbici
Podobně jako obrazy je stejně zajímavý i dům, v němž malíř ve Vrbici žije. Vlastními silami ho stavěl dlouhých 39 let a teprve před pěti lety se v něm usadil natrvalo. Dům prý rostl jako vlaštovčí hnízdo. Je ukázkou organické přírodní architektury. Architektonicky zajímavě pojaté stavení neuniklo pozornosti odborníků a Jiří Kaloč za něj sklidil uznání v rámci projektu Praha – evropské město kultury 2000.
close
zoom_in
Celoživotní múzou Jiřího Kolače byla jeho žena Blanka. Potkal ji, když jí bylo sedmnáct a jemu 24 let. Docházela k němu do ateliéru na soukromého hodiny malování a už od něj nikdy neodešla. Až v březnu roku 2007, kdy ve svých 57 letech zemřela.
„V obrazech je spíš taková symbolická, nejde o její podobu. Moje celoživotní tvorba se opírá o místní krajinu, která obklopuje mne i zmíněný dům, a do toho samozřejmě bytostně vstupovala i moje žena. Někdy třeba v podobě snové krajiny," vyznává se oslavenec.
Malířské řemeslo u Kaločů pokračuje v další linii. Rodiče Blanka a Jiří k němu přivedli i oba své syny. Starší Otakar (35) je malíř a restaurátor nástěnné malby, mladší Robin (31) vystudoval grafiku na AVU v Praze.
Ocenění
1994: Cena a medaile Masarykovy akademie umění,
2000: Mezinárodní cena Salvatora Dalího za mimořádný přínos v oblasti výtvarného umění
2001: Mezinárodní cena Evropské unie za výtvarné umění 2005: čestný diplom a titul Čestný akademik za dílo v oboru malířství mu udělila Národní akademie umění a kultury IL ROMBO v italské Averse
2003: Evropská medaile Franze Kafky za dosavadní uměleckou tvůrčí práci v oblasti malby a architektury. Mezi držiteli této medaile jsou i Miloš Forman a Steve Spielberg
2003: Čestný občan Vrbice
Skromný malíř J. K.
Rychnov nad Kněžnou – Mezi obyvateli Sezimova Ústí jsme nenarazili na nikoho, kdo by Jiřího Kaloče znal. V místě svého rodiště, které opustil ještě před nástupem do školy, tak zůstává spíše osobou nepoznanou než zapomenutou.
close
zoom_in
Daleko větší povědomí o něm má filozof Josef Krám z Rychnova nad Kněžnou, který nám prozradil, kdy malíře poprvé zaregistroval.
„Poprvé jsem ho viděl, jak kopíruje slavné Škrétovy obrazy," říká a honem dodává, že to bylo v rámci studia a tedy zcela legální.
Doktor Josef Krám je bývalým učitelem a s Jiřím Kaločem ho pojí osobní přátelství. „Na začátku šedesátých let jsem na průmyslovce v Lišově nad Kněžnou učil jeho bratra. Já zrovna skončil fakultu a nastoupil do školy, on v té době pracoval v galerii na zámku a dodělával fakultu. Tak od této doby se známe a mám to štěstí, že mohu říct, že jsme velcí přátelé," říká muž, který o malíři publikuje na různých serverech.
Svého přítele označil za velice skromného člověka, který mu dokonce „zakázal" , aby o jeho kulatinách cokoli napsal. Že až snad příští rok.
Redakce Táborského deníku přeje Jiřímu Kaločovi hodně tvůrčí nálady a životního optimismu, ale především pevné zdraví, již dnes. A děkujeme za povídání.
