„Pneumonie neboli zápal plic je akutní zánětlivé onemocnění plic postihující plicní sklípky, drobné průdušky a tkáň v jejich okolí,“ přiblížil Kamil Kleňha toto onemocnění, na které dle celosvětových statistik ročně zemře až pět milionů osob a je třetí nejčastější příčinou úmrtí.

V ČR onemocní ročně zápalem plic sto tisíc lidí, v táborské nemocnici jich dle slov Kamila Kleňhy ročně léčí 150 až 200. „Zhruba stejné množství jich pak ošetříme ambulantně,“ dodal.

Mezi typické příznaky zápalu plic patří kašel, dušnost, teplota, bolesti na hrudi. Potvrdí jej až rentgenové vyšetření a mikrobiologický nález. „Zápaly můžeme dělit na lehké, které léčíme ambulantně. Středně těžké záněty vyžadují hospitalizaci a pokud někdo onemocní těžkým zápalem plic, je nutná hospitalizace na jednotce intenzivní péče. V případě, že pacientovi selžou orgány, je nutný pobyt na anesteziologickém oddělení,“ řekl.

Dodal, že prognóza závisí na mnoha faktorech, jako je věk pacienta, přidružené chronické choroby, alkoholismus nebo kouření. „Velmi důležité také je, kde se člověk nakazí. Pokud se jedná o nákazu získanou v běžné populaci, tedy jedná-li se o komunitní pneumonie, je průběh většinou mírnější a může být pacient léčen ambulantně. Pokud se pacient nakazí v nemocnici nebo v ústavu sociální péče, je průběh závažnější,“ vysvětlil.

Současně s tím ale doplnil, že v naprosté většině případů není u pneumonie zjištěn původce. Jediným vhodným postupem je racionálně vedená léčba. „Vhodné antibiotikum je třeba vybrat na základě konkrétní epidemiologické situace a klinických příznaků,“ zdůraznil s tím, že úspěch léčby je možné zhodnotit do dvou až tří dnů od zahájení léčby. „Pokud léčba nepřináší zlepšení, je na místě kontrola s odběrem vzorků na mikrobiologické vyšetření, eventuálně úprava léků,“ dodal.

V případě, že léčba není úspěšná, následuje hospitalizace a podrobnější vyšetření včetně bronchoskopie a další vyšetření, jako třeba CT hrudníku. Prevence pneumonií je podle něj potřebná především u rizikových skupin jako jsou starší lidé nad 65 let a vážně nemocní lidé.

„Na předním místě stojí vakcína proti chřipce, účinná je též vakcína proti pneumokokům,“ řekl Kamil Kleňha. „Vhodná je správná životospráva, přiměřená fyzická aktivita a vyvážená strava bohatá na vitamíny. V období zvýšeného rizika nákaz je vhodné nevyhledávat kontakty ve větším kolektivu. Pokud máme příznaky respiračního onemocnění, je vhodné setrvat v domácím prostředí. Apeluji na všechny, ať jsou v jakémkoli věku a zdravotním stavu, zda je opravdu nezbytné kouřit,“ uzavřel.