Oči na stopkách a nohu, která je připravená okamžitě sešlápnout brzdový pedál. Tak zejména v brzkých a nočních hodinách jezdí třiatřicetiletý Patrik Pošvář z Tábora. Před pár lety se při jízdě autem na silnici střetl se srnkou a oprava ho stála nemalé peníze.

„Vzpomínám si, že jsem tehdy jel z domova za kamarády do Opařan na ples. Už si nepamatuji, ve které to bylo obci, ale najednou se vpravo něco zablesklo a než jsem stihl zareagovat, ozvala se rána. To už mi srnka ležela na haupně a hlavou mi rozbila čelní sklo," popisuje zkušenost Patrik Pošvář. Od té doby není příznivcem nočních jízd. „Nemůžu si vybírat. Jsem řidič z povolání, a tak už jsem se naučil všímat všeho kolem sebe," dodává šofér, který nohu z plynu sundavá hlavně ve chvíli, kdy je na jedné straně silnice les a na druhé pole.

To, že jsou v současné době podobné kolize téměř na denním pořádku, potvrzuje i mluvčí táborské policie Miroslav Doubek. Naposledy tři z nich zaměstnaly policisty o Velikonocích. „Týdně zaznamenáme i pět nehod. Od začátku roku jsme řešili kolem padesáti případů střetů se zvěří," řekl Miroslav Doubek s tím, že do začátku loňského dubna to bylo třináct nehod.

Rizikové úseky

Nejrizikovějšími úseky je podle policejního mluvčího okolí Chýnovska směrem na Turovec či z Tábora na Písek. Řidiči by si měli dát pozor i na silnici 1/19 ve směru na Opařany, na jižním obchvatu Tábora a také v Plané nad Lužnicí a na Soběslavsku.

„Problémem je však dálnice D3, a to hlavně v prostoru, kde není oplocení, tedy v nadjezdech a podjezdech, kam se zvěř může jednoduše dostat," poukázal Miroslav Doubek s tím, že při srážkách ve 130 kilometrové rychlosti nemusí setkání se zvěří odnést jen plechy. „To už může jít o zdraví osob. Ještě jsem naštěstí nezažil, aby při takové nehodě někdo zemřel. Většinou to jsou pomačkané plechy a škody podle typu vozu jdou pak do několika desítek tisíc," dodal.

Vysoká frekvence

Řidičům radí, aby si do svých vozidel přimontovali ještě zařízení, které zvěř plaší. Při jízdě saje proudící vzduch a vytváří z něj vysokou frekvenci, kterou slyší zvířata. Díky tomu se od silnice vzdálí a bezhlavě do ní nevbíhají.

Pachové ohradníky myslivci na Táborsku po tři roky instalovali na téměř 75 kilometrech komunikací a letos tomu nebude jinak. O jejich fungování se starají více než tři desítky místních mysliveckých sdružení.

• pachový ohradník je kůl s pěnou, případně strom
• od krajnice silnice je vzdálený pět až dvacet metrů
• pěna obsahuje koncentrát, který zvířata cítí jako pach lidí a šelem
• v Jihočeském kraji byly v loňském roce pachové ohradníky nainstalované kolem 460 kilometrů komunikací a během roku se jejich počet zvýšil o 200 kilometrů
• mezi rizikové úseky Táborska patří: Chýnovsko, Opařansko, Veselsko, Soběslavsko, Jistebnicko a Mladovožicko
• o obnovu pachových ohradníků se na Táborsku stará třicítka místních mysliveckých sdružení

Jejich členové si ještě před tím vytipují úseky, kde dochází k největším střetům zvěře s vozidly. Jde o trasu z Tábora na České Budějovice, Pelhřimov, Mladou Vožici, Opařany, Bechyni, Písek i Jistebnici.

„Vycházíme ze svých i policejních statistik. Podle nich se ztráty za poslední tři roky, kdy pachové ohradníky fungují, o mnoho snížily. Například v minulém roce uhynulo za sledované období šedesát kusů zvěře," vysvětlil předseda Okresního mysliveckého spolku Tábor Václav Falada.

Je přesvědčen, že pachové ohradníky ke snížení podstatně pomohly. Aby správně plnily svoji funkci, musí se pěna jednou maximálně za dva měsíce obnovovat koncentrátem, který zvěř od silnic odpuzuje. Na to dostávají myslivci peníze od Jihočeského kraje, pojišťovny ale i od Okresního mysliveckého spolku v Táboře.

„Koncentrát obsahuje pachy šelem a člověka. Doporučuje se každé tři roky jeho složení úplně změnit, aby si na něj zvěř nezvykla," sdělil Václav Falada.

Hledají potravu

Upozornil, že nejrizikovějším obdobím je duben až říjen. Teď totiž lesní zvěř začíná migrovat za potravou a už se nedrží v tlupách jako v zimě. Hlavně srnci si v tomto čase hledají nová vlastní teritoria. Na podzim pak začíná jelení a dančí říje. Jak předseda okresního mysliveckého spolku naznačil, v tomto období hledají své partnerky a jsou schopni překonat velké vzdálenosti a tím i několik komunikací za den.

Pozor by si řidiči měli dát hlavně v lesních úsecích nebo v místech, kde je les a na druhé straně oseté pole. „Problémy teď mohou vznikat například u polí s řepkou, která poskytují nejen potravu, ale také úkryt," dodal.