Veterán podniku

„V současnosti jsem patrně v našem podniku služebně nejstarší,“ říká Jan Šavel ve své kanceláři s mikroskopem, diplomy a cenami na stěnách a s policemi plnými odborných knih i oblíbené sci-fi literatury. Vedle jsou laboratoře, kde strávil již přes 12 000 pracovních dnů.

„Po nástupu do praxe v roce 1967 jsem prošel celým zdejším provozem od požahu dřevěných soudků a mytí dřevěných kvasných kádí a sudů, až po stáčení piva. Naštěstí jsem měl již před nástupem na Vysokou školu chemicko-technologickou povinnou praxi v pražském pivovaru Staropramen,“ vzpomíná.

Kdo je: Docent Ing. Jan Šavel, CSc. (nar. 6. 7. 1944 v Českých Budějovicích), patří mezi významné české vědce. Publikoval přes 200 odborných článků, podílel se na psaní několika učebnic a je autorem tří desítek patentů. Své poznatky i rozsáhlé praktické zkušenosti shrnul do knihy „Mikrobiologická kvalita v pivovarech“. Další oblastí jeho profesního zájmu byly metody kontroly a navrhování nových kontrolních metod a přístrojů. Habilitoval v roce 1996 prací „Modernizace kontroly pivovarské výroby“. V roce 2004 byl uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství, v roce 2010 obdržel Výroční cenu F. O. Poupěte, získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie za rok 2016. Dlouhé roky byl vedoucím Střediska výzkumné a vývojové činnosti Budějovického Budvaru, nyní stále chodí dva dny v týdnu do laboratoře a pracuje při testování kvality surovin a kvality pivovarských kvasinek. Je ženatý, bydlí v Českých Budějovicích.

Jeho tatínek pocházel z vesnické rodiny a z jedenácti dětí, z nichž většina začátkem 20. století emigrovala kvůli bídě do Ameriky. Vyučil se v plzeňské Škodovce, která byla za Rakouska-Uherska zaměřená na válečnou výrobu, a pracoval zde jako dílenský mistr. Maminka byla učitelkou, pocházela z vesničky na sever od Brna z rodiny řídícího učitele. Rodiče pak bydleli v Českých Budějovicích, kde se Jan narodil.

Dětství se zkumavkou

Chodil zde na Střední všeobecně vzdělávací školu, předchůdkyni gymnázia. „Zde jsme v roce 1958 zasedli do jedné lavice s kolegou Janem Krátkým a nakonec oba skončili v jednom národním podniku. Do hospody v blízkosti současného Gymnázia J. V. Jirsíka jsme spolu chodili na řízné kvasničné pivo,“ vzpomíná na školní léta. „Naše maminky se znaly již dříve z kurzů vaření, která vedla moje maminka za I. republiky ve Veřejné odborné škole pro ženská povolání,“ ukazuje archivní snímek.

„Tehdy nás ve škole navštívili zástupci Jihočeských pivovarů, kam Budvar patřil, pozvali nás k sobě a nabídli nám dokonce stipendium v případě dobrých studijních výsledků,“ pokračuje Jan Šavel. „Po maturitě jsem kolegu Krátkého přemluvil ke studiu chemie, i když tíhl ke studiu jazyků.“

Fanshop Dynama České Budějovice
Dres s logem Budvaru si fanoušci Dynama mohou koupit třeba i v Globusu

Jako mikrobiolog se považuje nikoliv za vědce, ale za pivovarského chemika, a tím si plní koníčka z chlapeckých let, kdy se mu dostala do rukou kniha Ivana Klimeše Tajemství chemie z roku 1954. „Už od dětství jsem se rád věnoval chemickým pokusům, ale se sladem jsem se seznámil až na vysoké škole. Na VŠCHT jsem si přivydělával jako tzv. pomocný vědecký pracovník na katedře mikrobiologie pod vedením docentky a později profesorky Šilhánkové, z jejíž učebnice se učí potravinářští mikrobiologové dosud,“ pokračuje ve vzpomínkách na lidi, kteří ho doprovázeli při jeho kariéře. „Četl jsem rád od mládí životopisy vědců a vynálezců, např. Františka Křižíka. Za největší objev předminulého století považuji Mendělejevovu tabulku, dokládající jednotné složení celého vesmíru.“

Život v pivovaru

Po absolvování VŠCHT nastoupil Jan Šavel do Budvaru, zatímco jeho kolega Jan Krátký do Samsonu. Oba pivovary patřily do Jihočeských pivovarů, n.p. V Budvaru postupně zastával pozice vedoucího podnikové laboratoře a útvaru řízení jakosti (1972) a v roce 1978 stal vedoucím samostatného výzkumného pracoviště. Další oblastí jeho profesního zájmu byly metody kontroly a navrhování nových kontrolních metod a přístrojů. Odborně činný byl v řadě českých i mezinárodních institucí, byl např. členem Skupiny pro pivovarskou vědu v European Brewery Convention, pedagogicky působil na VŠCHT v Praze či na Jihočeské univerzitě v Č. Budějovicích. Navíc byl členem vědeckých rad Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze a Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze.

Práci v Budvaru se vždycky věnoval naplno. „Když jsem byl svobodný, hned brzo ráno jsem vstal, jak jsem nemohl dospat a těšil se do práce. Byl jsem v pivovaru až do tmy, nic jiného než výzkum v laboratoři mě nezajímalo. Někdo šel po práci na ryby nebo stavěl barák, což jsem já neuměl. Bydlíme s manželkou v panelovém domě, což je ideální bydlení,“ usmívá se. Se ženou, která je lékárnice, se potkali v Budvaru, kde byla tehdy na exkurzi. Mají spolu dvě dcery, jedna je také lékárnice a druhá zdravotní sestra. Už se společně těší z vnoučat.

Vzpomínky na bývalé sládky

U prosklené skříně plné nových i starých knih vypráví, že k Jihočeským pivovarům patřil i ten knížecí schwarzenberský v Protivíně, odkud sem do Českých Budějovic po vzniku národního podniku přivezli odborné knihy i chemikálie. „Nejvíc mám rád vůni chemikálií,“ svěřuje se.

Rád vzpomíná na bývalé sládky Budvaru Miloše Heideho a Josefa Tolara, se kterými tady spolupracoval. „Po úvodní praxi jsem dostal první úkol pana starého Miloše Heideho, abych pořídil evidenci přepravek na pivo a pravidelně posuzoval reklamované sudové pivo, které tenkrát zdaleka nedosahovalo současné úrovně a stáčelo se do dřevěných vysmolených soudků. Pamatuji na několik celostátních úkolů zaměřených na zvýšení trvanlivosti nepasterovaného lahvového pivo na 14 dní, což se nám tehdy zdálo nemožné. V té době se při nákupu piva v obchodu lahev obracela proti světlu, aby se zjistila přítomnost sedlinky nebo zákalu. Vzpomínám i na kolegu Josefa Tolara, který začínal jako vedoucí podnikové laboratoře. Spolu jsme jezdili na kontroly závodních laboratoří a účastnili se důkladných porad, pořádaných Karlem Bočkem, otcem pozdějšího ředitele Jiřího Bočka. Tehdejší ředitel Budvaru Jaroslav Flosman si později vyžádal Josefa Tolara jako sládka,“ vysvětluje a v časové linii vypráví i o současném sládkovi Adamu Brožovi nebo marketinkovém odborníku Aleši Dvořákovi. „To byl můj diplomant,“ usmívá se a přidává perličku, že Aleš Dvořák, jenž profesi spojil s tankovým ležákem Budvaru i jinými druhy piv, je stále činný při vojenských cvičeních jako velitel tanku v aktivních zálohách a hrál v komparsu ve válečném filmu Václava Marhoula Tobruk.

A zda nechtěl Jan Šavel během uplynulého půlstoletí z Budvaru odejít, třeba na post vědeckého pracovníka na vysokou školu? „Během své kariéry jsem opravdu dostal několik nabídek na změnu místa, ale vždycky tvrdím, že každý by měl zvážit všechny aspekty takového rozhodnutí, a nenechat se ovlivnit jen tím nejlákavějším,“ říká a dlouholetá věrnost budějovickému pivovaru jeho slova potvrzují.

Rekordní rok 2020

„V současnosti docházím do práce již jen na dva dny a zabývám se opět kvasinkami nebo hodnocením odpadních surovin, jako je mláto nebo již použité kvasnice sloužící k výživě hospodářských zvířat. Z analýz usušených tablet těchto odpadů můžeme zpětně předpovědět účinnost pivovarského procesu a případně ji zvýšit,“ prozrazuje současnou náplň své pivovarské práce v laboratoři.

Dobře si všímá, že současná výroba piva ve světě je v rukou nadnárodních koncernů, které přinášejí bohatství zemním, ve kterých sídlí. „Vývoj a výzkum původního pivovaru je pak při jeho nákupu jiným pivovarem zrušen a původní pivovar se tak dostává do hospodářsky podřízeného postavení,“ říká pivovarský chemik a zdůrazňuje, jak je důležitý pro české národní hospodářství podíl exportu domácích pivovarů z celkového výstavu piva v ČR.

Loňský rok 2020 byl pro N. P. Budějovický Budvar mimořádně úspěšný i přes koronavirovou krizi. Jak uvádí tisková zpráva z července, loni meziročně zvýšil výstav piva o 3 % na celkový objem 1,731 mil. hektolitrů, což je nejvyšší výstav v historii pivovaru. Tržby loni dosáhly rekordních 2,812 mld. Kč. Pivovar loni vyexportoval nejvíce piva v historii. Objem vývozu do téměř 80 zemí se zvýšil na 1,194 mil. hektolitrů.

Milované knihy

Nejen pivem živ je člověk, a Jan Šavel se od něj utíká k literatuře. „Dávám přednost povídkám před dlouhými romány a miluji vědecko-fantastickou literaturu, o kterou byla době mého mládí nouze s výjimkou sovětské či jiné pocházející ze socialistických zemí. Stále mám doma první vydání Astronautů od polského autora Stanislava Lema z roku 1969, kterou jsem si tenkrát koupil. Nyní je největším českým znalcem sci-fi literatury Ondřej Neff, jehož povídka Největší vodvaz v dějinách svangu je vynikající. V dětství jsem byl vášnivým čtenářem hlavně knih o vynálezectví a o válkách, což spolu souvisí. Řada vynálezů vznikla totiž z potřeb vojáků, a válka toto úsilí zrychlila. Namátkou jmenuji konzervy pro zásobování na válečných taženích nebo penicilin pro léčení raněných vojáků. Rád také sleduji filmy a mezi oblíbené stále patří např. Bílá nemoc s Hugo Haasem z roku 1937 podle divadelní hry Karla Čapka. Hra poněkud připomíná situaci s covidem, neboť v ní nejvíce umírají starší lidé,“ zmiňuje pandemii, která druhým rokem mění naše životy.

Svěcení papežského ležáku v českobudějovickém Budvaru se tradičně ujal biskup Vlastimil Kročil.
Ať chutná a pomáhá! Požehnaný ležák Budvaru patří na adventní trh a charitě

A čím se v bohatém životě Jan Šavel řídí? „Mým heslem je: Pospíchej dolů. Vždy jsem toužil věnovat veškerý čas pouze výzkumné a vývojové práci, a cokoliv mne od ní odvádělo, mi bylo na obtíž. Tím hůř na mne pak dolehlo, že pro zdravotní problémy jsem musel zkrátit pracovní dobu na dva dny v týdnu a pobyt v práci na 8 hodin přesně,“ svěřuje se. „A myslím si, že zásadami slušného chování i v současnosti jsou základní náboženské zásady, obsazené ve starozákonním Desateru, což je pozoruhodné,“ dodává Jan Šavel, aniž by připomněl, že pivo se vařilo už tenkrát.

Víte, že
…v pivu a sladu se sice vyskytují kvasinky, bakterie a plísně, ale pivo patří mezi bezpečné potraviny, v nichž se nemnoží mikroorganismy škodící zdraví? Zejména za horkého počasí obsahuje pivo méně těchto mikroorganismů než voda.
… v ČR ovládá trh 6 velkých pivovarských společností, 29 samostatných pivovarů, 480 minipivovarů a restauračních pivovarů? V celosvětovém měřítku trh ovládá 10 největších společností vyrábějících pivo s celkovým výstavem asi 1400 milionů hl., z nichž dvě největší sídlí v relativně malých zemích Belgii a Nizozemsku, kterým pivovarský průmysl zajistil prosperitu.

Radek Gális