Vesnice je částí Mladé Vožice, od které je vzdálena zhruba tři kilometry směrem na jihovýchod.

Její dominantou je pozdně barokní zámek s velkým parkem a zahradou. Na zalesněném kopci se pak nachází zřícenina větrného mlýnu holandského typu. Kdo větrný mlýn postavil, není známo, svému účelu však sloužil až do roku 1848. V obci se také nachází starý lihovar.

První známá zpráva o Radvanově je z roku 1430, kdy se připomíná její majitel Litvín z Radvanova. V roce 1698 koupil Bedřich Vavřinec Jeník z Bratřic od svého strýce Jiřího Lhotského ze Smyslova na Radvanově dvůr a jeho syn Josef Jiří v obci vystavěl vedle dvora zmíněný pozdně barokní zámek s velkým parkem a zahradou.

V zámku se v roce 1756 narodil známý buditel Jan Jeník z Bratřic, jenž vystudoval právnickou fakultu v Praze a po odchodu z vojenské služby se usadil v Praze, kde ve svých zápiscích zachoval řadu starých českých písemných památek. Do roku 1945 byl zámek v držení různých měšťanů, kteří ovšem o údržbu zámku nejevili velký zájem. V roce 1935 nechal zasadit na průčelí zámku tehdejší majitel Horák z Prahy pamětní desku vlastence Jana Jeníka z Bratřic. Protože měl ale za manželku Němku, musel po válce pryč. Po roce 1945 měl pak zámek ve správě Fond národní obnovy, který jej v roce 1963 předal České katolické charitě. Ta zámek upravila pro charitativní účely. V současné době je soukromým majetkem.

K panství dříve náležel i lihovar, ten je však nyní v dezolátním stavu. Místní rodačka Marie Kazdová vzpomíná, jak zde byli z politických důvodů v šedesátých letech internováni význační katoličtí hodnostáři, včetně pražského arcibiskupa Josefa Berana. Ten byl nejprve vězněn nacisty v koncentračních táborech Terezín a Dachau, a po únorovém převratu byl v letech 1949 až 1963 protiprávně internován StB na různých místech Československa, mimo jiné i v Radvanově. Během internace ho příslušníci StB neustále sledovali a snažili se na něj sehnat či vyrobit kompromitující materiály. Mimo jiné jednu dobu tajně přimíchávali do nápojů a jídla pro arcibiskupa a řeholnici, která se o něj starala, afrodiziaka v naději, že bude mít příležitost natočit nějaké kompromitující scény.

Ovšem akce skončila debaklem, neboť nejenže nedosáhla úspěchu, ale arcibiskup nakonec příslušníka StB, který ho tajně natáčel, přistihl při činu. Po odjezdu do Říma v roce 1965 mu byl zakázán návrat zpět do vlasti. V současnosti je ve Vatikánu započat proces jeho blahořečení.

Ve vesnici byli internováni i dva biskupové Štěpán Trochta a Stanislav Zela a několik dalších vysokých církevních hodnostářů.

Na to, jak StB místní zámek hlídala, vzpomíná Marie Kazdová.

„Arcibiskupa Josefa Berana si dobře pamatuji, chodíval pravidelně k ústějovské kapličce. Ale mše nikde sloužit nesměl, to ho hlídali. Jezdilo sem za ním spoustu cizinců. Však tady taky bylo čtyřicet jeptišek. I na biskupa Trochtu si dobře vzpomínám, ten zase chodíval rád k lesu," vybavuje si Marie Kazdová.

Jak říká její syn Petr Kazda, obec se ale v současnosti spíš vylidňuje. „Je tu něco přes čtyřicet adres, ale celkem tu bydlí stěží třicet lidí. Každá druhá chalupa je prázdná. Teď se sem ale začínají stěhovat na víkend lidé z Prahy," vysvětluje Petr Kazda. K rekreaci v zimních měsících zde mohou využít blízký lyžařský areál v Horních Koutech. Ten se nalézá v nadmořské výšce 550 metrů a lyžařům nabízí tři sjezdovky se dvěma vleky s celkovou kapacitou 1100 osob za hodinu. Běžný život už je těžší, například za nákupy musejí místní do Mladé Vožice, kam chodí i děti do školy.