„Stát musí být schopen v odůvodněných případech prosazovat své zájmy i proti vůli jednotlivých obcí,“ prohlásil ministr.
Právo veta tak chce nahradit navýšením odškodného v takové výši, aby byly obce motivovány k zájmu o výstavbu. Novela atomového zákona, kdy by měla obec právo podobnou stavbu odmítnout, by tak přišla nazmar. „Úložiště bych tu určitě nechtěla. Vláda sice stavbu komentuje její naprostou nezávadností, ale na problémy s tím související již nikdo nekouká,“ uvedla Petra Kosová z Jistebnice.
„Jsem nepříjemně překvapen a starostům se návrh stoprocentně líbit nebude. Veškeré petice a asi pět obecních referend, kdy občané jednoznačně se stavbou nesouhlasili, tak nikdo nebere v potaz. Se starosty se sejdeme a zformulujeme panu ministrovi odpověď,“ vyjádřil se včera starosta Nadějkova Zdeněk Černý.
Ekologické sdružení Calla a Hnutí Duha, které stavbu úložiště bojkotují, věří, že návrh bude co nejdříve zamítnut. „Dosavadní arogantní přístup vlády ohrožené obce povzbudí k odporu,“ míní Edvard Sequens z Cally. „Zakotvení práva veta do atomového zákona pro případ umisťování jaderných zařízení po vládě požadují desítky obcí a sdružení. Je zájmem společnosti, aby takové právo měly,“ dodal Sequens.
Ve svém druhém návrhu ministr požaduje, aby ČEZ v případě havárie na atomové elektrárně musel uhradit škody pouze do výše šesti miliard korun. V následujících letech by vláda částku navýšila maximálně na 9,4 miliardy korun. Martin Sedlák z Hnutí Duha návrh přirovnal ke konkurenční výhodě.
ČEZ potřebuje do sedmi let znát, jak bude řešit otázku radioaktivního odpadu. Jeho úložiště chce stát postavit v jedné ze šesti lokalit, z toho dvě se nacházejí v jižních Čechách, na Táborsku a Jindřichohradecku. „Vše trvá asi pět let, nejdříve jsme sepisovali petice, loni proběhla referenda a vládě jsme zaslali memorandum proti úložišti,“ doplnil průběh jednání starosta Černý.