Postní akcí je například Meditace nad Janovými pašijemi Johanna Sebastiana Bacha, která se koná v pátek 29. března od 18 hodin v Masarykově domově.

„Vždy se na půst těším, i pro mě je to šance, jak očistit tělo i duši,“ říká starokatolický farář. Půst ve smyslu toho, že se nesmí jíst maso a vybraná jídla, se podle něj dnes dodržuje hlavně na Popeleční středu a Velký pátek. „Spíš je to o tom, odříct si něco, co mě otročí. Může to být počítač, alkohol nebo kouření,“ vypočítává. „Pro někoho bude například daleko těžší nesednout si večer k facebooku, než si odepřít maso. Půst je pak takovým pokusem, jak tuhle závislost utnout,“ tvrdí.

PŮST A ALMUŽNA

Stará církev měla vždy půst a almužnu. „To znamená někomu také v postní době pomoci. Nejde jen o to, zdokonalovat se, abych byl dokonalý, a kdo je lepší než já, ale o to, snažit se na sobě pracovat a zároveň tak třeba pomáhat druhým,“ přemítá Alois Sassmann.

Touhu po duchovních hodnotách místní podle něj mají. „Je obrovský zájem o přednášky o době postní a o Velikonocích. Velká vlna vychovaná komunisty jde mimo, ale mladších lidí, kteří mají v postní době zájem se sebou něco dělat, je tady dost. Lidé zároveň cítí, že by rádi pomohli někomu druhému,“ popisuje. „Postní doba by také měla sloužit k tomu, aby se člověk na chvíli zastavil, zamyslel se, kdo vlastně je a kam jde, jestli není jen štvané zvíře,“ uzavírá starokatolický farář.

Velikonoce jsou starším svátkem než Vánoce. Půst kdysi začínal už po Třech králích, nyní startuje na Popeleční středu. Je obdobím 40 dní před Velikonoční nedělí, do této doby se ale nezapočítávají neděle.