Od února do srpna ve slepé Klášterní ulici pracoval tým archeologů Husitského muzea Tábor. Překvapivé objevy nadchly a inspirovaly vedení města.

„Nalezli různé základy staveb. Osobně jsem však zvědav na závěry antropologického ústavu kvůli datování ostatků. To je klíčové, protože to může posunout historii osídlení dál do minulosti,“ řekl starosta Martin Doležal.

VYZNAČENÍ OBRYSŮ

Původně tmavá ulička dostala nádech historie. „Zatím uvidíte vodorovně vyskládanou kamennou dlažbu, na níž jsou znatelné obrysy nalezených zdí. Druhou fází bude vybudování informační tabule s výsledky bádání,“ dodal s tím, že se čeká na jejich konečnou podobu.

Záchranný archeologický výzkum byl podle archeologa Jiřího Bumerla vyvolán stavební činností. „V tomto případě se jednalo o překládku staré kanalizace. Kolegové Pavel Břicháček a Jiří Šindelář zde předtím provedli geofyzikální měření a na základě analogií zrekonstruovali přibližnou podobu kostela,“ vysvětlil.

Podařilo se bezpečně detekovat minimálně dvě zděné fáze po sobě následující kamenné architektury klášterního kostela. „To je vše, co můžeme s jistotou říct,“ upřesnil.

Archeologický průzkum v Klášterní ulici v Sezimově Ústí I.
Archeologové odkryli pohřebiště a klášter

Kolem kláštera bylo pohřebiště. „Můžeme předpokládat, že se jednalo o prominentní pohřebiště. Kdo zde chtěl odpočívat, tak si to musel zaplatit,“ upřesnil.

Další fakta prozradil vedoucí archeologického oddělení František Janda. “Na výzkumu se podílela i antropoložka Erika Průchová z Písku. Máme od ní prvotní zprávu. Je to stále nová věc a výstup budeme nadále vyhodnocovat,“ zmínil.

Všichni byli pohřbeni pouze v rubáších. „Jen jedno dítě bylo v malé rakvi. Kosti a skelety máme v depozitáři. Nalezli jsme i opakované pohřbívání na jedno místo. Ale nejde o hromadný hrob, spíše rodinnou hrobku,“ naznačil František Janda.