„Nedá se to zjednodušit jen na ptačí rezervace. Bylo by dobré se na to podívat z hlediska programu Natura 2000 a celé ochranářské politiky,“ tvrdí Bohumil Vácha z Rybářského sdružení ČR. „Rybníkářství má u nás mnohasetletou tradici a v té formě, jak ho dnes provádíme, je v podstatě ekologické a v symbióze s přírodou,“ dodal. Neodmítá snahy ekologů zachovávat životní prostředí. Je ale přesvědčen, že vše by mělo probíhat umírněně a hlavně jako výsledek komunikace a dohody a nikoli prostřednictvím direktivy úřadů. Ve finále by totiž snahy ochranářů mohly dojít až k porušení biologické rovnováhy.
„Každý rybník má svůj charakter a předpisy nelze unifikovat. Zákaz zásahů do vody v určitém období, řízená obsádka nebo zákaz vysekávání mohou mít za následek přemnožení určitých organismů nebo zazemění rybničního dna. V konečném důsledku to zničí biotop jak pro ryby, tak i pro ptáky,“ upozornil Vácha.
„Mám zkušenost, že rybáři interpretaci omezení vyplývajících z vyhlášení ptačích oblastí poněkud zkreslují,“ oponuje zoolog Jiří Pykal z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Rozhodně se nejedná o striktní příkazy a o nějakých revolučních změnách v hospodaření nemůže být řeč,“ dodal Jiří Pykal. Například vysekávání pobřežních porostů podléhá předchozímu projednání s orgány ochrany přírody. Cílem je ochrana některých druhů ptáků v době hnízdění. „Je tu ale vždy prostor pro nalezení kompromisu. Stejně tak je tomu i v problematice řízených obsádek nebo škod napáchaných přemnožením chráněného kormorána. Mimochodem ani jedno s ptačími oblastmi nesouvisí. Za újmy, které rybářům vzniknou na soukromých rybnících, mají ze zákona nárok na kompenzaci,“ míní Pykal.
Rybářství Třeboň už má za sebou tříletou zkušenost s fungováním ptačí oblasti na svém území. „Naše situace je o to složitější, že spadáme pod Chráněnou krajinnou oblast. Spousta omezení vyplývala už z toho. S nástupem Natury 2000 se situace ještě o něco zhoršila,“ uvedl vedoucí technik vodního hospodářství Petr Sedláček. Od 1. dubna do 30. června nesmí rybáři zasahovat do vodní hladiny. „Přitom v tomto období většinou zrovna lovíme, nebo naopak nasazujeme,“ stěžuje si Sedláček, „jsme také omezeni na údržbových pracích. Především vysíkání litorálních porostů je nyní možné jen se souhlasem ochrany přírody. Ten je však často vydáván na malé plochy a velmi omezeně. Rybníky pak vyrůstají z vody, a snižuje se tak produkční plocha.“
Problémy s vyřízením žádostí přineslo i navýšení byrokracie. „Kterýkoli dotační titul se ptá, jaký to bude mít vliv na Naturu 2000. Veškeré naše žádosti o dotace pak musí obsahovat i studie o takovém vlivu. To nás samozřejmě administrativně zatěžuje,“ doplnil Sedláček.
Podle něj Natura jen dubluje hierarchický systém ochrany přírody, který po léta fungoval. „Evropská unie diktuje a my jsme potom papežštější než papež,“ zhodnotil Sedláček.