Advent má na Táborsku základ hned ve třech historických tradicích. Setkávají se tu podoby, které se odlišují podle místa na mapě. Jak říká kulturní historik a teolog Richard F. Vlasák, mnohdy stačily dva tři kilometry mezi vesnicemi a v rodinách platily jiné zvyklosti.

Doba adventu začíná právě nyní, čtyři týdny před Vánocemi, mezi svátky svaté Kateřiny a svatého Ondřeje. Také s ním začíná nový církevní rok.
Důvod rozdílností v pojetí je třeba hledat v náboženství, neboť v něm se Táborsko až do 17. století od zbytku země částečně odlišovalo podle toho, komu oblast patřila.

„Například jih, kde byla centrem Soběslav, byl tradičně silně katolický, protože patřil Rožmberkům. Tomu odpovídaly i adventní zvyky, nejrůznější obchůzky Barborek, Mikulášů i Lucek se pojily se svěcením jejich svátků v tomto prostředí. Odlišnosti mezi katolickým jihem a husitským severem (Kozácko s centrem v Hlavatcích a sektami v oblastech nad Táborem) se objevovaly ještě v 17. a 18. století, přestože to už měli mít všichni stejnou víru a názory," dodává Richard F. Vlasák s tím, že lidové tradice odlišnosti dále udržovala, takže například chození Mikuláše v některých oblastech nebylo obvyklé. Roli ale hrálo i to, komu je zasvěcen kostel.

Se svátkem sv. Ondřeje jsou spojeny různé rituály, které měly předpovídat budoucnost do dalšího roku. Například házení střevíce, aby dívka zjistila, zda se v příštím roce vdá, nebo rozkrajování jablek. Původně patřily sv. Ondřeji, jako prvnímu svátku v adventu, postupem let se ale zřejmě kvůli zápasu reformace a protireformace, posunuly až na Vánoce. Celý advent je spojený s těšením i duchovní přípravou, k níž patřil půst. A ten platil jak pro husity, tak pro katolíky.

„Dokonce se říkalo, že Češi v době půstu odmítali jíst i vejce, ale extra speciální jídlo se v té době nevařilo. Hodně se jedly různé ovesné kaše, sladké i slané, ty byly pro tehdejší venkov samozřejmostí. Maso se podávalo pouze při sváteční záležitostí, na stůl se dostávalo jen v neděli a toho se měli podle duchovních lidé v adventu vystříhat," připomíná historik jednu ze zásad předvánočního času.

První svíčka adventního věnce

Dnes rozsvítíme první svíčku na adventním věnci a začneme odpočítávat dny do Štědrého dne. Zpravidla má tedy věnec čtyři svíčky, ale může jich mít několik. Jejich rozsvěcování se nepřímo vztahuje k židovské tradici staré 2000 let, neboli odkazuje na svátek světel – chanuku. Koledy ale ještě nezpívejte, na ty je ještě čas. Na co není čas, je na opatrnost při zapalování svíček. 

Jak zabránit požáru věnců

1. Velkou pozornost věnujte už tomu, jaký adventní věnec vlastně kupujete nebo vyrábíte. Věnec by neměl být vyroben z vysoce hořlavého materiálu – například pilin nebo hoblin.  Na trhu se objevují adventní věnce, které jsou vyrobeny například ze suchých dřevěných pilin, na nichž jsou bez jakýchkoliv podkladových misek přilepené svíčky. Pokud pak svíce dohoří až k základu, může lehce způsobit požár, problém nastane i tehdy, pokud se svíčka ulomí.

2. Správně vybírejte i svíčky na věnec. Klasické svíčky (určené např. do svícnů) nejsou pro adventní věnce příliš vhodné, neboť brzy prohoří a mohou věnec či okolí zapálit. Existují speciální adventní svíčky ošetřené speciální voskovou vrstvou, které hoří dlouho.

3. Uvědomte si, že zapálenou svíčku nelze položit kamkoli a na cokoli. V každém případě by svíčka měla být umístěna na stabilní nehořlavé podložce bránící přímému kontaktu hořící svíčky s podkladem (např. chvojím adventního věnce). V této souvislosti stojí za upozornění, že adventní věnce bez ochranných podložek pod svíčkami mohou sloužit jen jako dekorace a v žádném případě bychom je neměli zapalovat. Riziko, že nám věnec vzplane, je velké.

4. Svíčky umísťujte v dostatečné vzdálenosti od hořlavých materiálů, rozhodně je nedávejte k oknům do průvanu, blízko záclon, do těsné blízkosti sedaček či jiných textilií, ani na poličku nebo skříň, neboť oheň se rychle přenese na nábytek a zařízení bytu.

5. Vždy zajistěte, aby měla hořící svíčka stabilitu a nehrozilo její převrácení.

6. Uvědomte si, že věnce jsou po nějaké době již zcela vyschlé a snadno chytnou.

7. Rizikovým faktorem jsou i děti nebo zvířata, které mohou hořící svíčku převrhnout.

8. Zapálené svíčky, ať již umístěné na adventních věncích nebo jinde, nesmíte nechat během jejich hoření bez dozoru. Zhasněte je vždy, když opouštíte domov nebo jdete spát. Jsou zaznamenány i případy, kdy si majitel bytu odskočil zakouřit na balkón a hořící svíčka mezitím způsobila požár.

Co dělat, když začne hořet

Pokud přes všechna bezpečnostní opatření přece jen dojde k požáru, je třeba zachovat chladnou hlavu. Můžete se pokusit požár zlikvidovat vlastními silami. V takovém případě je nutné reagovat rychle, zamezit přístupu vzduchu a menší požár v zárodku uhasit improvizovanými prostředky, například udusit botou, pokrývkami nebo jinými silnějšími textiliemi bez umělých vláken nebo vodou. Pozor však na elektrické přístroje či věci napojené do elektřiny.

V žádném případě nepřeceňujte své síly. Lidské zdraví je vždy cennější než majetek a rozhodně se nepokoušejte případný požár uhasit za každou cenu sami. Pokud zjistíte, že požár sami nemůžete uhasit, zavolejte hasiče pomocí linky 150 nebo 112. Ti na místo dorazí za několik minut.

Rady poskytla Nicole Zaoralová, mluvčí HZS ČR