Poprvé od roku 2010 se meziroční zdražení vody v aglomeraci Tábora dostalo pod sedm korun. Vodárenská společnost Táborsko (VST) pro nadcházejících 12 měsíců oznámila růst ceny o tři koruny na kubíku. „A cena pevné složky zůstává nezměněna," dodává ředitel VST Milan Míka.

Strmé zdražení na peněženky lidí z Tábora, Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí zaútočilo především mezi lety 2010 a 2011, kdy cena kubíku vylétla o devět korun. To už ale odběratelé měli za sebou šok ze zavedení pevné složky ceny, když v roce 2009 museli poprvé ke spotřebovanému množství kubíků zaplatit stovky navíc za vodoměr.

Milan Míka říká, že současné zdražení o 3,7 procenta na pohyblivé složce je dáno konzervativní finanční politikou společnosti, kterou jednatelé nastolili již v předchozím období.

„Dohodli jsme se, že investovat budeme jen v míře povinné obnovy majetku, což ukládá zákon, ale že rozlet investic předchozích let přibrzdíme. Tím se zbrzdil i růst ceny vody," vysvětluje starosta Tábora Jiří Fišer s tím, že takový postup dovoluje „zdravý" technický stav celé soustavy, a to včetně čistírny odpadních vod Na Mělké, jejíž velká rekonstrukce za 170 milionů skončí příští rok.

Přesto lidé z aglomerace za za každý spotřebovaný kubík od října zaplatí 106 korun. Zdražení se ale nevyhnou ani lidé napojení na Vodárenské sdružení Bechyňsko. Jen s rozdílem, že účtovaná cena se změní jako na většině míst až k prvnímu lednu.

Šetříte doma s energiemi?

Marie Bártlová
Janov u Plané nad Lužnicí
Snažím se šetřit elektriku. Málo pouštím radiátory a i když jsme byli s manželem, tak jsme se snažili topit jen minimálně. Nyní jsem už sama, takže si vytápím jen jednu místnost a v ostatních jen udržuji teplo. Každé zdražování je zásah do rozpočtu, navíc, když je člověk v důchodu a počítá každou korunu. Naštěstí máme vodu ze studně a na tom se dá hodně ušetřit. Občas také kupuji balenou vodu. To třeba když jí je ve studni málo.

Vlastimil Janouš
Sídliště nad Lužnicí
Zdražování stejně ovlivnit nemůžeme a i když se snažíme zbytečně energiemi neplýtvat, moc toho neušetříme. Vařit, prát, mýt nádobí, svítit, koupat se…všechno musíte a těžko se něčeho člověk zřekne. Hlídáme akorát vysoký a nízký tarif, máme nový elektroměr a dodavatel elektřiny nám nyní udělal smlouvu, že prý ušetříme dvanáct procent. Když budeme šetřit vodu, stejně nám ji zdraží o to, co jsme ušetřili. Platí totiž, že čím je menší spotřeba, tím vyjde kubík dráž. A úsporným žárovkám nevěřím. Jsou drahé a moc toho nevydrží. Mám zkušenost takovou, že po krátké době prasknou. Těžko něco zásadně ovlivníte.

Veronika Nádvorníková
Chotoviny
Stavíme domeček a už vymýšlíme, jak v novém bydlení ušetřit. Budeme mít nádrž na dešťovou vodu, která poslouží na splachování toalety. V elektrice se podle mě moc šetřit nedá. Když máte doma dítě, furt perete, vaříte, žehlíte a těžko všechny činnosti odložíte na noc, kdy je proud levnější. Doufám, že až nebudeme v podnájmu, ale ve svém, tak se nám nějaké zlepšováky na úsporu podaří a projeví se to i na rozpočtu.

Pavla Mrzenová
Záluží u Tábora
Snažíme se šetřit elektriku a vodu. Zbytečně všude nesvítíme a když se napouští vana, tak s rozumem. Rozhodně nám voda nepřetéká přes okraj. Hlídám i nízký a vysoký tarif elektřiny, takže myčku na nádobí nebo pračku pouštím na noc. Někdy se ale tomu, že ji pustím přes den, nevyhnu. 

Vyšší cenu vyžaduje poskytnutá dotace

Bechyňsko – I kdyby bechyňská vodárenská společnost nechtěla, zdražit vodu lidem musí. Zavazuje ji k tomu poskytnutá dotace z EU na rekonstrukci kanalizační sítě.

Jak potvrdila ředitelka společnosti Zdenka Sosnová, finanční model s rostoucí cenou vody byl nedílnou součástí žádosti o dotaci. „Každý rok se tak cena zvyšuje zhruba o pět procent, pro příští rok předběžně počítáme s šestiprocentním nárůstem u pohyblivé složky," upřesnila Zdenka Sosnová.

Stejně jako na Táborsku, ani na Bechyňsku nyní nebudou hýbat s cenou vodoměrů. Za ten nejmenší majitel za rok zaplatí 614 korun.
Finanční model budou muset dodržovat až do roku 2022, což odpovídá předepsaným deseti rokům od kolaudace zrekonstruované kanalizace. Jen namátkou Zdenka Sosnová vybrala pohyb ceny kubíku mezi roky 2015 a 2016; zvýšení na pohyblivé částce bude o pět procent.

Zatímco Táborsko již loni překročilo stovku za kubík, Bechyňsko by se mělo udržet na hranici 70 korun.

Lidem z aglomerace Tábora už voda nemá podlomit kolena

Milan MíkaOtočíme kohoutkem a teče. Vodu, která do našeho domova musí uběhnout desítky kilometrů, bereme jako samozřejmost. Že jde o luxus, nás napadne při placení. Mohli bychom platit méně? Kdy a na jaké hranici se cena zarazí? I na další otázky odpovídá ředitel Vodárenské společnosti Táborsko Milan Míka. Společnost vlastní Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí. Proto lidé ze všech tří měst platí za kubík stejně.

Používáme vodu z římovské nádrže, která je téměř sedmdesát kilometrů od Tábora. Kolik nás doprava stojí?
Detailně to rozklíčené nemáme, protože dodavatelem vody je Jihočeský vodárenský svaz (JVS), což je sdružení obcí celého kraje, které vodu odebírají. Cena zahrnuje náklady na úpravu vody, distribuci i poplatky za odběr surové vody. Z dnešní ceny vodného je to zhruba šestnáct korun. To je jednotná cena pro všechny obce, je rovněž dvousložková a vzdálenost od nádrže nerozhoduje. V podstatě to kopíruje systém v Táboře, kde také nezáleží, jestli je odběratel přímo u vodojemu nebo na druhém konci města.

Jak dlouho odebíráme vodu z Římova?
Od vybudování soustavy, tedy od osmdesátých let. Předtím jsme ji také brali z JVS, ale zdrojem nebyla Malše, nýbrž Nežárka. Tekla k nám skupinovým vodovodem Veselí – Tábor – Milevsko z veselské úpravny.

Veselí je o něco blíž, to tak nemohlo zůstat? Nebo Nežárka už nebyla kvalitní?
Hlavní důvod je v tom, že se Římov plánoval pro strategické zásobení pitnou vodou z úpravny Plav do celého kraje. Nežárka zásobovala jen obce od Veselí po Milevsko. A také veselská úpravna již dožívala a byla potom úplně odstavená, protože její obnova by byla nákladnější než voda z Římova.

Na začátku jste zmínil dvousložkové ceny. Proč se zavedly i pro konečné spotřebitele?
Byla to možnost a my ji mezi posledními v republice taky využili. Právě z důvodu, že většina nákladů na vodné a stočné je fixních a peníze na údržbu sítě se musí vynaložit ohledu na proteklý objem vody.

Platili bychom méně, kdybychom tady měli nějaký svůj vlastní vrt? Nakonec máme přece i úpravnu Rytíř.
To je hypotetická otázka, protože ačkoli se úpravna nachází na katastru Tábora, tak při privatizaci, kdy se dělil majetek státního podniku Vodovody a kanalizace jižní Čechy, byly už v té době Rytíř i vodní zdroj součástí JVS. V roce 1997 si naše tři města vyjímala svůj tak zvaný oddělitelný majetek, což je infrastruktura uvnitř měst, a začala se o něj starat naše vodárenská společnost. Ani v této době ale vodní zdroj Jordán nebyl z JVS vyjmutý. To znamená, že je stále jeho součástí, a byť se voda na Rytíři vyrábí, tak pro nás za stejnou cenu jako v Římově. Je to tak záměrně, aby se distribuovala voda právě z Římova, když už má takovou kapacitu.

Víme, že po založení Tábora čerpali vodu z Jordánu, který je dodnes záložním zdrojem, do vodárenské věže a pak do kašen. Jaká je novodobější historie zásobování pitnou vodou?
Stejně jako z vodárenské věže končily rozvody na ulici, končil stejně i náš jediný historický zdroj Zavadilka. Tady byly studně a rozvody končily stojánkovými odběry různě v ulicích. Byly třeba na Maredově Vrchu nebo na Starém Městě. Zdroj Zavadilka je na Vožické ulici za budovou správy silnic. Využívala se podzemní voda a ještě asi před pěti šesti lety doplňovala rozvody pitné vody. Pak se ale přestalo, protože se ve vodě objevily některé nežádoucí látky. Jejich odstranění bylo naštěstí jednoduché a v této době dokonce vypíšeme výběrové řízení na úpravu technologie, aby dodávky do soustavy mohly být obnovené. Možná to není až tak potřebné, ale jde o historicko technické dědictví. Byla by škoda zdroj zrušit, protože by to bylo dražší než obnova.

Lidé s vodou dost šetří, čímž klesá odběr. Vidíte to rádi?
S vodou je určitě třeba hospodařit řádně a nemělo by se s ní plýtvat. Na druhou stranu extrémní šetření ohrožuje hygienické potřeby a návyky. Hlavně si myslím, že ani velké šetření žádnou velkou úsporu nepřinese.

Loni oblétla republiku zpráva, že Tábor má nejdražší vodu v zemi. Jak jste na to reagoval?
Že naše cena patří k jedněm nejvyšším, asi pravda je. Příčinou bylo řešení nákladů na rekonstrukci kanalizační sítě, na níž dopadla až neuvěřitelná řada negativních vlivů, a to se promítlo do ceny vody. Jen připomenu, že jsme například kvůli změně kurzu prodělali na každém euru dotace pět korun, což byly desítky milionů ztráty. Než jsme stihli vybrat zhotovitele, přišla finanční krize a stát přestal vydávat peníze na kompenzace propadu kurzu. Také se kanalizační soustava proti původním propočtům musela předimenzovat, protože jsme nemohli riskovat, že by nová síť působila problémy. To se těžko počítalo dopředu, neboť nová štola přesměrovala třetinu Tábora na jinou čistírnu, a tím pádem i třetina stokové vody teče jinudy než předtím. Cenu ovlivnilo i to, že projekty se dělaly v cenách stavebních prací roku 2005 a 2006, ale zakázka se soutěžila až v roce 2009. Je také třeba připomenout, že my nové ceny vyhlašujeme v říjnu, zatímco většina až od nového roku.

To tedy znamená, že v určité chvíli ceny nelze porovnávat. Proč to tak ale u nás máme?
Souvisí to s naší koncesní smlouvou, kdy síť začal provozovat nový provozovatel. Byl to sice zase Čevak, ale po výběrovém řízení začala smlouva platit od října. Ale to není úplně neobvyklé, několik míst v jižních Čechách začíná účetní rok v dubnu.

Kdy se cena za kubík zastaví a na jaké výši?
Myslím si, že když odhlédneme od inflačních faktorů, tak se už zastavila. Teď máme nárůst kolem tří procent, což není o mnoho větší, než je inflace. Předpokládáme, že dramatičtější růst ceny, než jsou ta dvě tři procenta, už nebude.

Vývoj ceny Tábor – S. Ústí – Planá n/Lužnicí

Rok cena m3 (vodné + stočné)

2004: 45 Kč

2005: 47,20 Kč

2006: 49,70 Kč

2007: 54,76 Kč

2008: 54,78 Kč

2009: 60,47 Kč

2010: 63,32 Kč

2011: 72,34 Kč

2012: 80,82 Kč

2013: 87,85 Kč

2014: 90,87 Kč

* Od roku 2009 byla zavedena dvousložková sazba, cena metru krychlového vody odráží započtený podíl z pevné složky
* V roce 2011 se cena poprvé změnila již k 1. říjnu
* Ceny jsou uvedeny bez DPH, v průběhu let byla její výše různá