Veřejnost dost rozmrzela mimo jiné skutečnost, že zástupce investora Petr Prokop z firmy Exprin Property zmínil, že v průmyslové zóně bude pouze 17 parkovacích stání pro nákladní vozy a zároveň plánují denní maximální objem 310 nákladních souprav. „Řekněte nám, kde ty kamiony budou stát? V dokovacím stání nemohou, v žádném takovém objektu nesmí přes noc stát, kdyby jen ráno měli všichni nafoukat brzdy, tak se tu udusíme. Kde budou parkovat ty sedm a půl tuny z Rumunska, co přijedou ve dvě ráno,“ dožadoval se odpovědi jeden z občanů.

Dále upozornil na problémový přístup do města i slíbenou cyklostezku z Chlebova. „Odkud se dostane student, nebo maminka s kočárkem z nádraží do Chlebova,“ ptal se. „Budou tam chodníky podél hlavní silnice a v rámci zóny i cyklostezka z města Soběslav,“ reagoval Prokop.

Emočně vypjaté jednání

Emoce i atmosféra postupně houstla, lidé tvrdili, že záměr se může stále měnit, že si to stejně postaví, jak budou chtít. „Nebudu se pouštět do žádných emočních debat, to je za mě zbytečné. Když se mě rozumně zeptáte, tak vám samozřejmě odpovím,“ řekl zástupce investora. „Ale my tady bydlíme a vy nás tu klidně necháte chcípnout,“ ozývalo se z osazenstva velkého sálu.

Projednání průmyslové zóny v Soběslavi se změnilo ve slovní přestřelku | Video: Deník/Lenka Pospíšilová

Do ostré slovní přestřelky se ale nechali vtáhnout i další přítomní, například zpracovatel dokumentace Martin Vejr, krajinná ekoložka Kateřina Lagner Zímová či zpracovatel možných socio-ekonomických dopadů záměru Vilém Čekajle. Vše se snažila usměrňovat pověřená úřednice Krajského úřadu Jihočeského kraje Jitka Kořínková.

„Pokud krajský úřad vydá stanovisko, bude závazné. Tudíž podmínky, co v něm budou uvedeny, musí být plněny. Nadefinované zelené plochy musí zůstat. A je jedno jestli investorem bude skupina z Polska, Maďarska, nebo České republiky,“ krotila diskutující Kořínková.

Jinou variantu developer neakceptuje

Člen spolku Naše Soběslav Zdeněk Kozlíček se ptal, zda je možné navrhnout jinou variantu projektu schůdnější pro obyvatelstvo. „Takto je to připravené, využívání území jinak, než jak je to navrženo, nemá smyl. Z hlediska investora, hospodáře, který se o projekt stará, je to nejlepší ekonomické řešení,“ konstatoval Prokop.

Na to reagovala další obyvatelka Soběslavi Hana K. s tím, že to už bude limitující k životu v Soběslavi. „Nějaké normy, abychom tu mohli ještě dýchat? Teď jste se projevili, vy to tak chcete a chcete z toho jen dostat svoje peníze, nebude s vámi žádná řeč,“ reagovala obyvatelka Soběslavi doprovázená potleskem ostatních přítomných lidí.

Schází benefity pro lidi

Investor také slibuje polovinu výrobní kapacity. „Proč to není změněno v územním plánu? Je tam stále území pro skladování a výrobu. Čemu máme věřit,“ pokračovala rozklepaným hlasem. Další z přítomných upozornili, že podobné haly stojí v Týně nad Vltavou a jsou prázdné, další projekt má vzniknout v Ševětíně, bourají se objekty Fruty ve Veselí nad Lužnicí. „Zabíráte úrodnou půdu, za co a proč tu bojujete? Doteď jste neřekli, co z toho budou mít občané Soběslavska,“ upozornil senior, který zmínil, že byl 28 let zastupitelem a se záměrem nesouhlasí.

Reagoval zpracovatel dokumentace Martin Vejr. „Nechci čeřit nějaké vášně, ale myslím, že pláčete na špatném hrobě. My ten záměr posuzujeme z hlediska vlivu na životní prostředí, jedním jsou i vlivy na půdu, ale investor si koupil pozemky v místě, kde územní plán umožňuje takovou výstavbu. My pouze hodnotíme, zda průmyslová zóna splňuje zákonné limity z hlediska ovzduší, hluku, dopravního zatížení, nakládání s vodou a podobně. Závěrem je, že záměr nepřekročí limitní hodnoty a je akceptovatelný,“ zopakoval a upozornil, že čtyřicet procent projektu je zeleň.

S rozvojem kolem dálnice se počítá léta

A co to tedy přinese lidem? „Kdyby neexistovali investoři, kteří staví obchodní a průmyslové zóny, bytové domy, tak nemáme ve finále kde bydlet a kde pracovat. Dálnice je mimo jiné v národní politice územního rozvoje, jako tzv. rozvojový koridor. Ve stejném duchu, je dálnice a její okolí vymezená jako rozvojový klíčový koridor v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Od roku 1998 je počítáno nejen s budováním dálnice ale i s rozvojem průmyslových zón kolem ní tak, aby přinášela regionu další užitek. Logistika je součástí života každého z vás, všichni objednáváte v e-shopech a výrobky se musí někde skladovat,“ tvrdil zpracovatel možných socio-ekonomických dopadů záměru Vilém Čekajle.

Investor tvrdil, že naplňuje strategický záměr města. Soběslavští a Chlebovští si to však nemyslí. „Klíčové pro Soběslav je rozvoj stávajícího podnikání, malých a středních podnikatelů. O logistice se tam nic nepíše,“ podotkl Zdeněk Kozlíček ze spolku Naše Soběslav. „Přesně se tam píše příprava ploch pro příchod nových investorů. Je to součást strategického bodu, který se jmenuje průmyslová zóna,“ oponoval Čekajle.

Záměr zasahuje do krajinného rázu, ale v normě

Další dotazy a poznámky směřovaly ke krajinnému rázu a znehodnocení panorama města. Dotazující překvapilo, že krajinná ekoložka vše vyhodnotila jako v pořádku, že krajina a pohledy zůstanou zachovány. „Hodnotí se čtyři základní veličiny, přírodní charakteristika, kulturní, historická a vizuální, kde se řeší i harmonické měřítko. Záměr zasahuje všechny, v té době v roce 2020, byl neakceptovatelný, protože tam bylo zásahů příliš mnoho. Během těch let jsme se s investorem dostali na kompromis, vliv je tak díky úpravám dnes akceptovatelný, je tam ale velké ale v podobě kompenzačních opatření,“ vysvětlila Kateřina Lagner Zímová.

V krajině, kde má stát šest hal, chybí podle ekoložky Zímové krajinná mozaika. „Krajina malého měřítka je Sedlčansko, nebo lesozemědělská krajina, zde jsou obrovské lány půdy. Má tak velké měřítko, harmonické měřítko se zaměřuje na převládající prvky v krajině, nikoliv vizuální charakteristiku, panorama Soběslavi,“ dodávala.

Stará legislativa

Vystoupili například i dva krajští pirátští zastupitelé, Martin Kákona a Dan Leština. „Při projednání bylo dobře vidět, jaké obavy mají Soběslavští. Při představení se developer snažil ukázat, jak je jeho záměr skvělý. Ale na otázku, co konkrétně stavba přinese obyvatelům Soběslavi, nikdo konkrétně neodpověděl,“ popsal Martin Kákona.

„Jen posudky na světelné znečištění jsou podle starých vyhlášek - nyní již platí nová norma. Problém vidím i v umístění areálu na kopečku, takže bude krajinu ovlivňovat mnohem více, než pokud by byl někde v rovině, a to jak smogem z náklaďáků, tak i světelným smogem. Nedostatečně byly vyřešeny i ostatní připomínky občanů. Developer se s většinou z nich nevypořádal a celá dokumentace je napsána manipulativním způsobem,“ upozornil na nedostatky.

Chyba v územním plánu

Podobného názoru je i Dan Leština. Zásadním problémem podle jeho slov je, že zastupitelé Soběslavi pochybili. „Dopustili se toho, že v územním plánu dotyčná plocha takové využití umožňuje. Je to velkým poučením pro každého, kdo se zajímá o místo, kde žije. Pokud nesouhlasíte s tím, co říká územní plán, apelujte na své zastupitele včas, aby jej změnili. Průmyslová zóna jinak může vyrůst i za vaším domem,“ upozornil a dodal, že Jihočeský kraj všechny územní plány obcí zveřejňuje na svých stránkách.

Územní plány jihočeských obcí najdete zde.

Soběslavští a Chlebovští dlouhodobě poukazují na to, že průmyslová zóna by zatížila Soběslav. Kritizují vyčerpání kapacity čistírny odpadních vod, riziko příchodu agenturních zaměstnanců, zvýšení kriminality, vzniku tepelného ostrova, světelného smogu a navýšení provozu. A to nejen v době, kdy už bude zóna fungovat, ale i při výstavbě, která má být rozdělena do několika etap, a tedy i let. Ač developer tvrdí, že by mělo jít z půlky o výrobní haly, zda se skutečně v halách bude vyrábět zatím není jisté.

„Developer se netají záměrem prodat projekt polské developerské firmě 7R, která se specializuje na obří logistické areály,“ popsal Martin Kákona a doplnil, že celé načasování tohoto důležitého veřejného projednání do období dovolených nebylo šťastné.

Zhodnotí vlivy a vezme v potaz připomínky

Zpracovatel posudku Luboš Motl vysvětlil svou úlohu oponenta. „Mým úkolem, jak mi ukládá zákon, je zpracování vlivu na životní prostředí (EIA), mám zhodnotit po formální stránce, zda má předmětná dokumentace všechny náležitosti, hodnotím také faktickou věcnost uvedených údajů. Mým úkolem je také sledovat a následně zpracovat došlé připomínky, případně vyjádření od veřejnosti a orgánů státní správy. Výstupem je posudek, zhodnocení záměru, zda má či nemá významné vlivy na životní prostředí a lze ho realizovat za předpokladu nějakých kompenzačních opatření,“ popsal.

Součástí osnovy je i návrh závazného stanoviska. „To vydává příslušný úřad, v tomto případě Krajský úřad Jihočeského kraje,“ dodal Motl.

Podívat se na web developera
lze zde.

Závazné stanovisko k vlivu projektu průmyslové zóny v Soběslavi na životní prostředí (EIA) má Krajský úřad pro Jihočeský kraj zveřejnit společně s posudkem na internetu ve lhůtě do 30 dnů od obdržení posudku, to znamená do 15. listopadu 2023, v případě prodloužení lhůty na zpracování posudku nejdéle 5. prosince letošního roku.