Ani tentokrát nechyběly trefné transparenty. Připravilo se také několik řečníků, kteří přednášeli tzv. táborskou výzvu. Protest podpořilo i několik zástupců samosprávy z okolí.


Podle předsedy Okresní agrární komory Tábor Miroslava Vondrušky už na podzim loňského roku zemědělci společnými silami formulovali tento dokument, kde definovali jasně a konkrétně, co jim nejvíce na politice EU vadí. „Potýkáme se s existenčním přežitím letošního roku vůbec, protože díky bezcelnímu dovozu komodit, jako je obilí, maso, vejce a další, ze třetích zemí v podstatě dochází ke snižování výkupních cen naší produkce pod výrobní náklady,“ popisoval.

Problém je levný dovoz i povinné úhory

Z loňského roku zůstávají na skladech miliony tun zemědělských komodit, které měly být dávno prodané a nikdo je nechce. „Bohužel o naše obilí není zájem,“ konstatoval Vondruška s tím, že všichni kupují raději levnější zahraniční produkci. S tím se potýkají všichni v EU, zejména Polsko, Slovensko či Maďarsko. „A je spousta dalších věcí, které nám vadí,“ dodával předseda okresní agrární komory.

Kromě levných dovozů by chtěli zrušit povinnost vyčleňování dvouletých neobdělávaných reprodukčních ploch. „Jde o tzv. úhory, zemědělskou plodnou půdu, kterou musíme povinně nechávat ladem. Osívat ale nesklízet, maximálně mulčovat. To znamená, že se nám tam natáhnou rychle se množící brouci, hlodavci, a nakonec i divoká prasata. Ti všichni pozemek totálně zničí, včetně plevele, který dokáže vyplodit tisíce semen,“ vysvětlil Vondruška.

Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

S kritikou se přidal mimo jiné soukromý zemědělec Miroslav Drs z Debrníku na Soběslavsku či starosta Mladé Vožice Jaroslav Větrovský. Podporu svou přítomností vyjádřili i další starostové a místostarostové. „Moc si jejich přítomnosti a podpory vážíme, není to samozřejmost," poděkoval ředitel Okresní agrární komory Tábor Martin Habart. Přítomní společnými silami upozorňovali například na nesmyslnou byrokracii, často se měnící legislativu, kumulující se a zbytečné kontroly, následné sankce, snižující se produktovou soběstačnost, nedostatek podpory a zastání politických autorit.

Protestní akce zemědělců na Táborsku ve čtvrtek 22. února, záběry z Košína a Soběslavské ulice v Táboře.
Protest zemědělců z Táborska. Od Chotovin jelo na sto kusů techniky

Trápí je nejistá budoucnost

Za svou rodinnou farmu přijela protest podpořit také Lucie Macourková Janů ze Zárybniční Lhoty u Tábora. „Máme na 750 hektarů, aktuálně chováme tři sta kusů dobytka na výkrm. Věnujeme se tak živočišné i rostlinné výrobě,“ popsala s tím, že se specializují zejména na pěstování obilovin a produkci hovězího masa.

Farmu, která má více než třicetiletou tradici, převzala po otci. „Sama se zemědělství věnuji třináct let, mám dceru a ráda bych jí jednou vše také předala. Ale nevíme, jaký bude do budoucna v tomto oboru výhled,“ naznačila Macourková Janů. „Problém v agrárním sektoru považuji za značný. Nejvíce nám vadí dovozy levnějších potravin například z Ukrajiny či Ruska. Velký problém je pro nás také Green Deal i obrovská byrokracie, to tu trápí nás všechny,“ konstatovala.

Kromě soukromých zemědělců se táborské protestní akce zúčastnili i zástupci různých agrárních podniků. Mimo jiné tu měli zastoupení Zemědělské družstvo Opařany, Družstvo Agra Březnice, Farma Dvořák z Jeníčkovy Lhoty, Zemědělské družstvo Dolní Hořice či Zemědělské družstvo Pojbuky.