Již včera jsme vás informovali o hlubokém kráteru, který se vytvořil v ulici K Návsi na Horkách. Díra je hluboká 46 metrů, místo hlídají strážníci a propad nyní zkoumají chýnovští speleologové.

„Půda se propadla do starého důlního systému. Dole jsou vidět další chodby, pravděpodobně na systém napojené. Musíme to nyní konzultovat s ministerstvem životního prostředí a dalšími. Hlavně nic nesmí trvat příliš dlouho, protože je to velice nebezpečné. Není to jen nějaká jáma," popisoval jeskyňář František Krejča, který dolu spustil kameru.

„Je to hrůza, protože hned za plotem je dětské hřiště a mají tam dvě malé děti," obával se obyvatel táborské čtvrti Jiří Svoboda.
Majitelem domu, u jehož zdi se země propadla, je generální ředitel Kovosvitu Miloslav Kafka. Dílo zkázy přišel včera obhlédnout jeho otec. „Teprve loni vše kolem domu dodělal a teď se neví, zda se nebude muset bagrovat a co oprava bude obnášet," říká.

Půda se propadla v pondělí v místě, kde se pod zemí nachází odvodňovací štola historické šachty sv. Františka. „Již dříve se v okolí ozývaly podivné zvuky. V důlních patrech je neustálý pohyb a nyní, kdy je velmi vlhko, asi spadla klenba štoly," popisuje možnost havárie Jan Komzák, který se hornickou činností na Horkách zabývá.

Podobnou díru tu měli před více než 100 lety

Tábor - Nejdříve se v okolí ozývaly divné zvuky, pak se na Horkách propadla země. Naštěstí nikdo v okolí nebyl zraněn a místo je nyní zajištěné

Na Horkách se propadla půda.

Půda u horecké návsi se propadla v místě, kde se pod zemí nachází odvodňovací štola šachty sv. Františka, součást takzvané dědičné štoly sv. Jana Nepomuckého. Ta odváděla vodu ze šesti šachet. Kromě podmáčení je ještě jeden z možných důvodů propadu. Některé důlní chodby se totiž zasypávají, čímž se mění cesty proudů vody.

„I to je jedna z možných příčin propadu země. Důlní dílo je zde živé. Díru bude potřeba zřejmě přepažit, vybetonovat a zasypat. Udělat pomyslný špunt asi stačit nebude," zamýšlí se Jan Komzák. Obává se možnosti, že by se díra mohla dále propadat. A to až do hloubky 80 metrů.

Hlídané místo

Město již situaci řeší. „Jednáme s odborníky z ministerstva životního prostředí a báňského úřadu. Nikdo jiný to nyní řešit nesmí, a to ani hasiči či policie. Udělali jsme dva okruhy zabezpečení a prostor hlídá policie i městští strážníci," komentoval dopoledne starosta Jiří Fišer s nadsázkou, že v době povodní město paradoxně řeší díru na kopci.

Svůj názor na postup nápravy Táborském deníku sdělil i báňský úřad: „Prvním krokem je ochrana lidského života, místo se muselo ohraničit. Dalším krokem je zajištění proti dalšímu sesypání a stability. V dalších fázích se zjišťují okolní podmínky, podle toho se pak bude situace řešit. Může se jednat o zaklopení betonovou zátkou, injektáž zpevnění nebo zaplnění prostorů betonovou či cementovou směsí," vysvětluje postupy Bohuslav Machek, tiskový mluvčí Státní báňské správy.

Stabilizace může podle něj trvat několik dní, definitivní vyřešení až měsíce nebo roky, jako tomu bylo v Kutné Hoře, kde se ani po roce nepodařilo zasypaný kráter ustálit.

Když nemá důlní dílo soukromého majitele, jde financování nápravy na vrub státu. Může jít o stovky tisíc korun. Poslední taková událost se tu stala před více než sty lety, kdy v důsledku jarního tání vznikla dvacetimetrová prohlubeň u statků čísla popisného 1 a 2. Tehdy místo Horečtí zasypali zeminou. Dalším případem pak byl propad dvora v čísle popisném 18.

Horecké doly jsou staré stovky let, těžilo se v nich stříbro a částečně i zlato. Dědičnou štolou sv. Jana Nepomuckého byla odváděna voda až do objektu Pintových lázní. Štola byla postavená v roce 1592 a má délku ke dvěma kilometrům. Patří k nejvýznamnějším důlním dílům.

David Peltán