Abnormálně suché a horké letní počasí sklízení obilovin přálo. Žně skončily podstatně dříve než v loňských letech a obilí zemědělci nemuseli ani dosušovat. Loňské rekordní výnosy se jim sice pokořit nepodařilo, spokojení ale být mohou.

To potvrzuje i Vlastimil Procházka, předseda Zemědělského družstva v Opařanech. „Letošní sklizeň byla průměrná, akorát řepka dopadla nadprůměrně, asi tak o pět procent. Díky teplotám jsme sklízeli za nižší vlhkosti a všechno obilí bylo už suché."

Také v Březnici u Bechyně šla práce rychle od ruky. „Letos jsme hotovi už od 7. srpna, oproti loňsku tedy s předstihem," potvrdil předseda společnosti Agra Březnice Vladislav Hájíček. „Poslední dva tři roky byly výnosy rekordní, letos jsou spíše průměrné, až lehce nadprůměrné," myslí si agronom, jehož společnost spravuje 2617 hektarů půdy.

To v Dolních Hořicích vnímají letošní úrodu jako druhou nejlepší za posledních pět let, hned po loňské sklizni. „Obilí letos sice vyrostlo drobnější než jindy, ale stále v potravinářské kvalitě. Řepky ozimé jsme sklidili 4,1 tuny, pšenice 7,5 tuny, tritikále šest tun a ječmenu 6,1 tuny. Kukuřice přijde na řadu až na začátku září," upřesnil Vlastimil Šíma, agronom družstva.

Kukuřice na svou sklizeň ještě čeká na všech polích. Podle Martina Habarta, ředitele Agrární komory v Táboře, bude sklizeň právě této plodiny, stejně jako objemné píce, velmi špatná.

„Kukuřice a objemná píce budou mít pravděpodobně velmi malou výživovou hodnotu. Zrna za vedra uschla a palice kukuřice pořádně nenarostly. Je možné, že chovatelé skotu budou mít pro zvířata nedostatek krmiva," obává se Martin Habart.

Zemědělcům nezbývá nic jiného, než se slovy Martina Habarta souhlasit. „Vedra opravdu poškodila trvalé travní porosty. My máme sklizeno jen padesát procent zásob pro krmení," připouští Vlastimil Procházka z Opařan a dodává, že kukuřice letos rozhodně nedopadne slibně. „Myslím, že kukuřice se propadne tak o třicet procent, a to jak ve výnosech, tak v kvalitě. Trochu zaschla a i když ji déšť v minulém týdnu trochu zachránil, bohužel to po těch dlouhodobých vedrech nestačilo."

Kdy zasít?

Sucho se podle zemědělců ale nejvíce podepsalo na kvalitě půdy. Díky horku a trvalému nedostatku vláhy je velmi suchá, a to zvláště písčitá půda. V družstvech tedy váhají, kdy začít s osevem nových plodin.

„Pořád je velké sucho a porosty nevzcházejí. Je teď poměrně těžké rozhodnout, jestli zasít nebo ne," naznačil Martin Habart.

V Dolních Hořicích právě sejí řepku. Sucho je v práci ale podstatně zbrzdilo.

„Měli jsme strach, že řepka nevyklíčí nebo zaschne, tak jsme museli počkat na ochlazení a déšť, aby se půda trochu provlhčila," říká Vlastimil Šíma z Dolních Hořic.

I zemědělci z opařanského družstva nedávných dešťových přeháněk využili a řepku dostali do půdy.

„Bylo třeba okamžitě zasít a využít vlhkosti. U nás napršelo asi padesát milimetrů srážek, což je poměrně slušné, i když ne ideální. Teď, týden po dešti, začíná být opět sucho, což není vůbec dobře. Potřebovali bychom další déšť, jinak osivo naklíčí a pak zaschne," bojí se nepříznivého počasí Vlastimil Procházka.

V Březnici zatím věří, že si se suchou půdou poradí. V současnosti mají zasety dvě třetiny řepky a do konce týdne plánují dodělat zbytek.

„Zasít se musí. Loni touto dobou bylo zase mokro, letos sucho. Nad tím nelze jen lamentovat, musíme to zvládnout," říká Vladislav Hájíček.

Zemědělci teď bedlivě sledují předpověď meteorologů na další dny. Pokud zaseté plodiny déšť pořádně nesvlaží, mohlo by to mít pro založení dalších porostů nedozírné následky. Tento týden se ale dešťů ještě nedočkáme.

Autor: Kateřina Šímová