Putnovky ze 16. století, celodřevěné či kočárové stříkačky nebo další hasičské vybavení z doby Marie Terezie. To je jen pouhý nástin exponátů, které by mohla veřejnost obdivovat v bývalém areálu zemědělského výkupu v Bechyni, kam se přestěhovalo zdejší hasičské muzeum. Jenže prostory je potřeba zrekonstruovat a s tím má pomoci veřejná sbírka.

Podle vedoucího muzea Miroslava Doudy obnova hangáru a sýpky vyjde na 7,5 milionu korun: „Sýpka se postupně změní ve čtyřpodlažní bezbariérové muzeum, které mapuje vývoj hasičství od jeho nejstarších dob. Pod střechou dostane místo přednáškový sál a studovna," popsal Miroslav Douda s tím, že průčelí hangáru je už opravené.

Hasičům se podařilo získat peníze na opravu střechy, zažádáno mají i o dotaci. Zda budou s jejím přidělením úspěšní se dozvědí v nejbližší době. To, jestli se nejstaršímu hasičskému muzeum v Čechách podaří vrátit jeho lesk záleží i na ochotě lidí. Pomoci mohou přispěním do veřejné sbírky. Získání dotace je totiž podmíněno i spoluúčastí hasičů na financování.

Exponáty jsou sice do hangáru převezeny, vystavit je ale nelze. „V sýpce byla suška obilí a v hangáru bylo uskladněno. Budovy podle toho vypadají. Hangár slouží zatím spíše jako depozitář techniky. Písemnosti máme uložené ve zbrojnici a část v hasičském muzeu v Přibyslavi," popsala situaci starostka sboru dobrovolných hasičů Jenovéfa Uličná.

Přitom jde už o třetí prostory, které dobrovolní hasiči dávají pro potřeby muzea svépomocí dohromady.

Kam přispět
• Na rekonstrukci budov, aby začalo Hasičské muzeum Bechyně plnohodnotně fungovat, můžete přispívat na účet veřejné sbírky: 34 62 51 93 29 / 0800 

Hasičské muzeum Bechyně vzniklo v roce 1974 v budově bývalé židovské synagogy. Členové sboru tady odpracovali stovky hodin, ruku k dílu přidaly ženy i děti.

„Exponáty, které jsou staré i čtyři sta let, se sháněly kde se dalo. Něco našli lidé po stodolách, jiné zapůjčily okolní sbory. V synagoze jsme byli do roku 2000, a pak jsme ji museli opustit," vypráví starostka sboru Jenovéfa Uličná. Důvodem podle jejích slov bylo, že exponáty zasahovaly i do vedlejší budovy, která byla vrácena v restituci původnímu majiteli.

Hasiči tedy začali hledat nové prostory a radnice přišla s řešením: umístit muzeum do městského muzea, které v té době nefungovalo. „Budova byla ve špatném stavu a chlapi tam dělali ve dne v noci. Zase jsme to dávali dohromady svépomocí. Například dvorek byl tak zavezený bordelem, že byl až k oknům prvního patra. V roce 2001 jsme otvírali," upřesňuje starostka sboru.

Ale i odtud museli hasiči loni odejít a s řešením tentokrát přišlo krajské sdružení hasičů, které koupilo bývalý areál zemědělského výkupu vedle autobusového nádraží. Za symbolický nájem ho sdružení poskytlo potřebám hasičského muzea. „Pro muzejní účely je tento objekt úplně ideální a už nás z něj nikdo nebude vyhánět," ocenil v minulosti pro Táborský deník vlastní prostor krajský starosta dobrovolných hasičů Václav Žižka.

Hasičské muzeum:
• V roce 1974 tehdejší velitel Sboru dobrovolných hasičů Bechyně Antonín Zelenka přišel s myšlenkou zachovat hasičskou historii pro další generace.
• Se slovy „kdo neuctívá historii, nemá nárok na budoucnost" byl položen základní kámen bechyňského hasičského muzea, nejstaršího svého druhu v tehdejším Československu.
Zdroj: Jenovéfa Uličná