Na seznamu přírodních památek České republiky se Nový rybník u Soběslavi ocitl v roce 1949 a má za sebou hodně bouřlivou historii. Od jara příštího roku by měla do jeho života zasáhnout další významná událost. Město Soběslav chystá akci, jejímž předmětem je odtěžení sedimentu ze dna rybníku, a také redukce rákosových porostů na jeho ploše.

Podmínkou pro zahájení ozdravné kůry tohoto přírodního klenotu je přidělení dotace od ministerstva životního prostředí, o kterou Soběslavští zažádali. Plánované náklady na projekt činí bezmála 37,5 milionu korun, přičemž město by se na jeho realizaci podílelo 10 procenty. Ostatní náklady má pokrýt právě zmiňovaná dotace.

Aktuální stav věcí mapuje Marie Staňková, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Soběslav: „V současnosti stále čekáme na rozhodnutí státního fondu životního prostředí, zda nám bude dotace přidělena. Bez ní by zřejmě k realizaci projektu nedošlo. Času máme relativně dost. Je ale pravda, že samotné přípravy akce samozřejmě zaberou hodně času s ohledem na fakt, že se jedná o přírodní památku.“

Projekt počítá se dvěma etapami spadajícími na jarní období roku 2018 a 2019. V obou případech je nutností rychlé provedení prací tak, aby vždy na konci dubna byl rybník znovu napuštěný.
„Vlastním záměrem je odtěžení sedimentu a úprava rákosových ploch, kde máme pevně dané termíny dokončení,“ podotýká Marie Staňková. „Doprovodné práce v okolí pak mohou pokračovat i později, i když i tam chceme co nejrychlejší, protože rybník patří k častým turistickým cílům, a navíc je v jeho blízkosti sídlištní zástavba.“

Veškeré dění kolem takto významné přírodní památky pochopitelně vyžaduje velmi citlivý a specifický přístup. „Pokud všechno dobře dopadne, bude to v mnoha ohledech mravenčí práce,“ upozorňuje vedoucí odboru životního prostředí. „Zásadní podmínkou je například trvalý ekologický dozor prováděný odborně způsobilou osobou. Ten musí ještě před zahájením prací zajistit zadavatel, to znamená město.“

Obvyklá nerudovská otázka „kam s ním?“ má v případě bahna z Nového jasně dané řešení. „Je vyhotovený rozbor, podle kterého sediment vyhovuje podmínkám pro využití na zemědělský půdní fond. V první fázi akce zůstane uložený v části zátopy, po odvodnění se bude odvážet podle aktuálního osevního postupu, k uložení na zemědělské pozemky v okolí Soběslavi,“ informuje Marie Staňková.

Plánované pracovní úkony v oblasti se pochopitelně dotýkají také chovu ryb a života okolních rybářských revírů. Žádné třenice ovšem v tomto směru nenastanou, protože i samotní činovníci Českého rybářského svazu projekt vítají. Důkazem jsou slova předsedy místní organizace ČRS Petra Lintnera.

„Tuto akci podporujeme. Zanesení rybníka bahnem je za ta léta obrovské a jeho odtěžení bude přínosem nejen pro rybník samotný, ale také pro celý revír Černovického potoka. Z hlediska chovu a hospodaření v revíru to rozhodně neznamená žádný výrazný problém. Snad jen odchov rychlené štičky na vypouštěcí stoce pod rybníkem pravděpodobně nebudeme moci v těch dvou letech využívat,“ dodal Petr Lintner. Právě rybáři budou mají ve scénáři akce důležitou roli, neboť budou muset v obou letech co nejdříve z jara a před zahájením prací rybník slovit.

Dočká-li se plánovaný projekt své realizace, měl by podle slov Marie Staňkové ještě povýšit zájem o tento osobitý kout přírody. „Domníváme se, že by se měl zájem o rybník ještě zvýšit. V jeho okolí už se leccos udělalo. V blízké budoucnosti chceme všechno upravit tak, aby byl Nový a jeho okolí ještě atraktivnější a využitelnější pro turisty, i když na druhé straně musíme dbát, aby to nemělo na tuto přírodní památku negativní dopad. V uvažovaném plánu je například vybudování cyklostezky, využití parku s altánkem pro kulturní akce a další věci,“ uzavírá povídání o rybníku Nový první žena odboru životního prostředí v Soběslavi.

Nový rybník u Soběslavi
Oblast byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1949, a to pro svou unikátní druhovou diverzitu flóry i fauny a výskyt plovoucích ostrůvků. Z dřívější rozlohy 67 hektarů se tato ojedinělá část krajiny ztenčila na pouhou třetinu. Většinu vzácných rostlinných i živočišných druhů už by zde návštěvníci hledali marně, a také plovoucí ostrovy srostly a jsou usazené ve východní části. Devastaci tamního ekosystému zapříčinilo především využití rybníku o rozloze 14 hektarů na hospodářské účely. Nejkritičtější období prožil Nový mezi léty 1970 až 2000.