Nejvhodnějším obdobím pro podstoupení vakcinace proti „klíšťovce“ je dle odborníků jaro, avšak nechat se očkovat je možné během celého roku.
„Snažíme se domluvit maminkám a našim malým pacientům, aby využili očkování v chladných měsících, a proto nepociťujeme zvýšenou návštěvnost v létě,“ pochvaluje si praktická lékařka pro děti a dorost Ludmila Leitgebová z Dačic.

Alternativní metoda očkování

„Když očkování neproběhne s předstihem již v zimě, je možné využít alternativní metodu takzvaného zrychleného očkování, kdy se druhá dávka aplikuje po dvou týdnech od první vakcinace,“ dále přiblížila Ludmila Leitgebová.

Upozorňuje, že tyto dvě dávky zajistí očkovanému krátkodobou ochranu. Jedná se přibližně o šest až dvanáct měsíců. Pro získání ochrany dlouhodobého rázu se podá třetí dávka opět po devíti až dvanácti měsících a spolehlivá ochrana bude již měsíc po zahájení vakcinace.

Praktická lékařka pro děti a mládež Jitka Válková z Chlumu u Třeboně zdůrazňuje, že Jindřichohradecko je endemická oblast: „Infikovaná klíšťata se vyskytují hlavně v povodí našich řek, kde jsou nejčastěji situována rekreační střediska, a tedy i zvýšený počet lidí. A právě při rekreačních aktivitách dochází nejčastěji k nákaze.“

Rozhodují finanční důvody

Očkování proti klíšťové encefalitidě nepatří mezi nejnákladnější, ale přesto řada občanů toto očkování nepodstoupí právě z finančních důvodů. „Celkově jeho náklady nelze vyjádřit v jedné hodnotě,“ shodují se lékaři na Jindřichohradecku.

Avšak většina zdravotních pojišťoven přispívá v rámci preventivních programů svým pojištěncům na očkování. Náklady se tedy nevyšplhají výše než ke sto osmdesáti korunám.

Dospělí nebezpečí podceňují

„Většinou nechávají rodiče očkovat jen své děti, a to ve věku šest až osmnáct let, ovšem u sebe samotných nebezpečí často podceňují. Přitom u dospělých je léčba náročnější. Je větší pravděpodobnost komplikací během léčby a riziko trvalých následků,“ připomíná Jitka Válková.

Markéta Podloucká