Psi ale reagují na hluk individuálně. Někdy je možné sáhnout po utěšujících přípravcích a navštívit veterináře, jindy zase stačí pejska nenechávat venku.

„Ke zklidnění se nyní používají i přírodní přípravky. Obsahují výtažky z bílkovin nebo bylin. Jenže u bázlivých pejsků, kteří mají z výbuchů panickou hrůzu, nemají markantní efekt. Proto se musí přistoupit k preparátům na chemické bázi," vysvětluje táborský veterinář Josef Vrhel s tím, že to pak mnohdy vede k tomu, že pes prospí i půl dne. Proto je tedy nutné tuto alternativu pečlivě zvážit.

„Doporučuji ji v případě, když majitel doopravdy ví, že pes hluk špatně snáší a má útěkové tendence. Pokud pejsek reaguje například tím způsobem, že se schová, je lepší najít v domě prostor, kam zvuky doléhají nejméně, být s ním a snažit se ho uklidnit," radí veterinář.

Podle Marcely Bětíkové z táborského útulku si místní občané psy hlídají: „Za poslední roky je situace po Silvestru obvykle v poklidu a pejsků, kteří přibudou, je minimum. V útulku pejskům léky nedáváme. Sídlíme na klidném místě a nejsou tak zapotřebí," řekla Marcela Bětíková s tím, že v neděli se k nim zatoulal zřejmě kříženec mastifa s ridgebackem

Rady pro majitele psů:
1. Pokud se váš pes ohňostroje a petard bojí, nenechávejte ho o samotě a vezměte ho do domu.

2. Snažte se psa po celou dobu co nejvíce uklidňovat.

3. Sežeňte si pro něj u veterináře prostředky na uklidnění. Je třeba si uvědomit, že na ně každé zvíře reaguje individuálně. Jeden pes může oslavy prospat, druhý se může chovat, jako kdyby nedostal žádný lék.

4. Tlumící prostředky mnohdy omezují hybnost psa. Pozor tedy by po spolykání prášků nezůstal na mrazu. Mohl by prostydnout. O všem se nejdříve poraďte s veterinářem.

Díky Silvestrovi máme oslavy a volnou neděli

Veselí nad Lužnicí – Dnes je Silvestr. Jen málokdo ještě zmíní duchovní rozměr, neboli, že dnes je svátek svatého Silvestra. Většina z nás si totiž s tímto jménem spojuje jen oslavu konce roku a příchodu nového. Věřící se ale vydávají do kostelů, aby bilancovali.

Silvestr byl papež, který zemřel 31. prosince roku 335. Katolickou církev vedl od roku 314 a jsou mu připisovány velké zásluhy o upevnění její moci v celém světě. Byl to také on, kdo neděli prohlásil za povinný sváteční den, kdo vynikal moudrostí a velkou láskou k bližnímu, hlavně chudému.

Hned po smrti ho lidé začali veřejně uctívat a v den prvního výročí úmrtí už se oslavovala jeho památka. Uvádí se, že s jeho odchodem skončilo pronásledování křesťanů a pro církev začal zlatý věk.

Zemřel během posledního dne roku, kdy se lidé dívají zpět na jeho začátek a hodnotí právě uplynulých 12 měsíců. V tomto tónu se nesou duchovní oslavy Silvestra dodnes.

„Slavíme bohoslužbami, kdy bilancujeme, děkujeme a prosíme o požehnání do příštího roku. Buď se konají odpoledne nebo večer, ale v menší míře také přesně o půlnoci, kdy se bohoslužba překlene až do nového roku," přibližuje dnešní dění v kostelech veselský římskokatolický farář Vlastimil Kročil.

Přímo ve Veselí se bohoslužba koná dnes v 17.30 hodin a jak farář uvedl, bývá hojně navštěvována. Na rozdíl od vánoční půlnoční mše ale především věřícími, kteří do kostela chodí pravidelně.

Rok si při mši bilancuje každý v sobě a po svém, Vlastimil Kročil ten končící hodnotí jako klidnější, na rozdíl od roku 2012, kdy v jeho kostele dobíhaly rozsáhlé rekonstrukce. A do příštího roku přeje církvi hodně sil.

„Abychom transformaci, jíž bude církev procházet, ustáli a i nadále udrželi krok. Nebude to jednoduché, ale nespravedlnost je třeba ukončit."

Kde se vzaly oslavy Silvestra

Počátky oslav: 
• Smrtí papeže Silvestra roku 335 skončilo pronásledování křesťanů a začala zlatá éra církve. Tato událost započala silvestrovské oslavy v západní civilizaci. Oslavy příchodu nového roku ale začaly již v roce 46 př. n. l., kdy Julius Caesar založil juliánský kalendář.
• V jednotlivých zemích připadaly oslavy na různá data, například na 1. březen, 25. prosinec nebo na Velikonoce. Až zavedení gregoriánského kalendáře v 16. století sjednotilo tradici na 1. leden.

Pohanská tradice
• Původně pohanské oslavy příchodu nového roku nebyly v církvi oblíbené. Do 19. století tedy lidé chodili děkovat za příchod nového roku pouze do kostela.
• Obrovské silvestrovské veselí, jak ho známe dnes, začalo až stoletím páry s hospodářským rozvojem, kdy se díky civilnímu kalendáři stala ze Silvestra jedna z největších oslav roku.

Silvestrovské pověry a tradice
• Ještě v 19. století bylo u nás ve zvyku jíst o půlnoci horký ovar, kroupy
a křen s jablky. Lidé věřili, že to nosí štěstí.
• Dům od domu chodily ometačky. Byly to černě oblečené chudé ženy, které ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého třikrát zaklepaly a třikrát ometly kamna, aby v novém roce dobře hřála.
• Dle pověr nesmí hospodyně o Silvestru prát a věšet prádlo, aby nezapříčinily smrt blízkého.
• Na Nový rok neservírujte drůbež, protože by vám mohlo z domu odletět štěstí. Naopak na svátečním stole nezapomeňte na čočku: budou se vám rozmnožovat peníze.
• Nedílnou součástí silvestrovských tradic je zasílání PF, tedy Pour féliciter: pro štěstí. Vynálezcem novoročenek byl český šlechtic, hrabě Karel Chotek, nejvyšší purkrabí v Čechách. Místo toho, aby v roce 1827 přijímal zdvořilostní návštěvy, začal rozesílat lístky s blahopřáním.

Novoroční předsevzetí
• Tradice novoročních předsevzetí pochází už ze 16. století.
• Nový rok a tedy nový start už odedávna vyvolával v lidech pocit, že mají šanci ve svém životě něco zlepšit. Bohužel, pouhé předsevzetí ještě není zárukou úspěchu, důležitější je pevná vůle. Podle průzkumů se novoroční předsevzetí podaří dodržet pouze pětině lidí, kteří si je dají.