Tiskový mluvčí policie Miroslav Doubek zmínil praktické rady pro všechny, co se ještě nenabažili a chystají se do lesa. „V prvé řadě by každý měl zvážit svůj zdravotní stav. Jestli se cítí na krátkou procházku po okraji lesa nebo na delší cestu hlouběji do lesního porostu,“ připomněl.

Další zásadou je informování blízkých o tom, kam jdete a kdy se vrátíte. „Důležité je s sebou mít nabitý mobilní telefon a pro případ zranění doporučujeme instalaci aplikace Záchranka, která umožňuje snazší lokalizaci,“ dodal.

Při samotném pátrání policie často spolupracuje s lesní správou a dobrovolnými hasiči, hlavně z toho důvodu, že znají místní terén.

NEDÁVNÉ PÁTRÁNÍ

V úterý 24. září se houbař (77) ztratil v lesním masivu mezi Radenínem a Dlouhou Lhotou. „V půl dvanácté se měl setkat s manželkou u auta. Když však ani po půl druhé hodině nedorazil, obrátila se na policii,“ uvedl případ z minulého týden.

Do pátrací akce se zapojili sezimovoústečtí policisté, táborští kriminalisté včetně specialisty na pátrání a policejního psovoda se služebním psem. „Ztracený muž neměl u sebe mobilní, což pátrání komplikovalo,“ upozornil.

Zatoulaného houbaře policisté nakonec objevili tři kilometry od místa setkání. Ne vždy však mívá pátrání takto rychlý průběh a happy end. „Pokud na houby přijíždíte k lesu autem, nenechávejte uvnitř cennosti, které by mohly zaujmout zloděje,“ připomněl další nešvar.

VAŘIT DO MĚKKA

Sbírat by se neměly přemrzlé houby. Houbař, který bezpečně nepozná plodnici, by ji raději také neměl přidávat do svého košíku. „Některé druhy hub jako třeba václavky jsou lehce jedovaté v případě, že se správně tepelně nezpracují,“ říká mykolog Pavel Špinar. Václavky se doporučují vařit více než 40 minut, aby je člověk strávil bez problémů.

Závaznější otravy v našem regionu končí na oddělení metabolické jednotky intenzivní péče Nemocnice Tábor, kde o pacienty pečuje jako vedoucí lékař Oliver Šafránek.

Dle jeho vyjádření nelze pacienty věkově specifikovat. „Často se jedná o celou rodinu, která snědla směs hub ve smaženici. Vloni jsme tu měli případ, kdy babička udělala dceři a vnoučatům smaženici a sama ji nejedla. Mezi houbami byla i muchomůrka tygrovaná,“ uvedl příklad z praxe.

Po jejím pozření mívají pacienti halucinace, jsou dezorientovaní a blouzní. „Nejčastější projevy otravy jsou křeče, průjem, slintání a zvracení. Pozření muchomůrky tygrované není však smrtelné,“ upozornil.

Žaludeční potíže mohou způsobit i špatně zpracované houby. „V srpnu jsme tu měli případ gastroenteritidy, kdy šlo spíše o otravu jídlem než-li o otravu houbami jako takovými. Pokrm z nich hospitalizovaným prostě jen nesedl,“ vzpomněl si Oliver Šafránek.

Selhání jater a těžší případy otrav, které vznikají např. po požití muchomůrky zelené v Nemocnici Tábor v posledních pěti letech neevidují.

Začátek houbařské sezony si živě vybavuje také vrchní sestra interních oborů táborské nemocnice Helena Novotná. "Otravy houbami jsme u nás v nemocnici přijímaly již letos v červnu se startem houbařské sezony. Jednalo se o tři až čtyři případy. Ve většině z nich však stačil klasický výplach žaludku. V závažnějších případech pacienty umístíme na den až dva na pozorování na metabolickou jednotku intenzivní péče," uzavřela.