Pane prezidente, během své návštěvy jižních Čech jste se byl podívat přímo u hranic. Jak vidíte jejich ochranu ohledně uprchlické krize?
Jsem samozřejmě rád, že policie i armáda provádí pravidelná cvičení, mimo jiné například i na jižní Moravě, kde to vlastně začalo. Protože jižní Morava je nejpravděpodobnějším místem vstupu migrantů na naše území. No a bohužel druhým nejpravděpodobnějším místem jsou právě jižní Čechy. Takže taková cvičení, která za tímto účelem probíhají jmenují se například s krycím, ale průhledným názvem Vlna ta jsou podle mého názoru velmi užitečná, jako příprava na možnou migrační vlnu.

V tisku se před časem objevilo, že po uzavření balkánské cesty by se mohlo stát, že migranti půjdou přes Českou republiku. Jak to vidíte vy?
Migranti míří do Německa. Ale aby se dostali do Německa, tak jedna z migračních tras vede přes Českou republiku a je zbytečné zapírat nos mezi očima a tvrdit, že to tak není. A to nebezpečí nespočívá v tom, že za dva, tři dny projdou přes naše území do Německa. To nebezpečí spočívá v tom, že je Německo jako nelegální ekonomické migranty, kterým se neposkytuje azyl, ani mezinárodně právní ochrana, vrátí. A kam je vrátí? Podle readmisních dohod do země, odkud přišli, a to je Česká republika.

Další věc, která kromě určitých obav ohledně migrantů trápí mnohé lidi v českém pohraničí, je sudetoněmecká otázka a to hlavně po nedávném vystoupení ministra Hermana na sudetoněmeckém sjezdu. Co vy si o tomto vystoupení a vůbec o otázce sudetských Němců myslíte?
Já letím v příštích dnech do Arménie a budu tam mluvit o arménské genocidě v roce 1915. Pan ministr Herman nedávno veřejně vyjádřil názor, že arménskou genocidou, protože už je to sto let, by se měli zabývat historici, tedy nikoliv politici. No tak v takovém případě se ptám, proč by se sudetoněmeckou otázkou měli zabývat politici. nikoliv pouze historici, když pokud jde o transfer německého obyvatelstva z pohraničí, tak od té doby uplynulo řekněme sedmdesát let. Takže přistupujme k tomu stejně. Když jsem o tom kdysi dávno mluvil s kancléřkou Merkelovou, tak ta mi jasně říkala: nechme tuto otázku historikům. Já jsem s ní naprosto souhlasil.

Co si myslíte o návrhu jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly na zdanění finančních náhrad, které dostávají církve za majetek nevydaný v církevních restitucích?
Pokládám to za adekvátní reakci na to, že církev teď podala v rozporu s restitučními zákony dohromady 1500 žalob na kraje a obce. Z toho 150 žalob je jenom v Jihočeském kraji. No a já si myslím, že bych to pokládal jemně řečeno za nenasycenost, nechci-li použít výrazu nenažranost.

Vy jste se při návštěvě jižních Čech setkal také se starosty šumavských obcí. Prozradíte, o čem jste mluvili?
Byl tam jak současný ředitel národního parku Pavel Hubený, tak bývalý ředitel Jan Stráský. Jejich stanoviska na situaci v šumavském národním parku byla diametrálně odlišná. Starostové kritizovali tuto situaci víceméně jednomyslně. Uvedu drobný příklad. Na křížovou cestu potřebují takzvanou velkou EIU, zatímco pan hejtman Jiří Zimola dokázal zařídit malou EIU na obchvat Husince. A nakonec, a to bylo paradoxní vyústění této debaty, se všichni diskutující shodli na kritice okrašlovacího spolku Zdíkovska, kde jistá dáma neustále posílá nějaké petice, výhrady, protesty a v podstatě brzdí aktivitu jak těch, kdo jsou pro šumavský národní park, tak těch, kteří jsou pro určité změny toho parku.

Vy jste při setkání na krajském úřadě řekl, že byste zdejší národní park nejraději zrušil. Je to z vaší strany určitá nadsázka, nebo to myslíte vážně?
Je to určitá nadsázka, ale je to také jedna z reálných variant řešení. Podívejte, například v Rakousku žádný národní park neexistuje. Nevím, jestli jste někdy byla na Hochfichtu. Tam máte penziony, lanovky, sjezdovky… prostě všechno, co má být. A není tam žádný národní park a žádná zběsilá omezení. Ale přitom se tam o rakouský les skutečně odpovědně, kvalifikovaně starají a nenechávají ho jako u nás uschnout.

Bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák nedávno pro Deník uvedl, že má informace o tom, že celé výkupné za unesenou Hanu Humpálovou a Antonii Chrásteckou nešlo únoscům a zprostředkovatelům výměny. Co na jeho tvrzení říkáte?
Já pana Randáka neberu příliš vážně. Myslím si, že ten, kdo fotografoval nebo nechal fotografovat v Monte Argentariu, není zcela věrohodný zdroj informací.

Takže o tom, že by nějaké peníze z výkupného, jak řekl Randák doslova „uvázly někomu za nehty", informace nemáte?
Nemám o tom naprosto žádné informace, kromě informací, které byly veřejně publikovány.

Setkali jsme se v Třeboni a já vím, že máte rád ryby. Na kaprovi jste si tady také pochutnal. Jak upraveného máte nejraději?
Já dávám přednost smaženému kapru, protože, když se jakékoliv osvědčené jídlo snažíte zlepšit, zpravidla ho zhoršíte. Ale musím říci, že jsem tady měl výbornou rybí polévku. Byla to nejlepší rybí polévka, jakou jsem kdy jedl. A za to bych rád kuchaři složil upřímnou poklonu.