Nabízí tři studijní obory: čtyřleté gymnázium, osmileté gymnázium a šestileté gymnázium, které je bilingvní, česko-francouzské. Hovořili jsme s jeho ředitelem Petrem Nývltem.
Odrazil se v případě vaší školy nějak dnes často zmiňovaný přetlak uchazečů?
U nás se přetlak ve čtyřletém oboru příliš neprojevil, přestože byl velmi medializovaný. Máme o pět přihlášek víc, než jsme měli loni. Místo 119 uchazečů se jich letos přihlásilo 124, na osmileté studium pak přibližně stejně jako loni, tedy kolem 110. Výrazný nárůst však máme na šestileté studium. Přestože si to nemohu nijak potvrdit, domnívám se, že částečnou příčinou je to, že se rodiče vyděsili tím, že za dva roky budou mít studenti ztíženou možnost přijetí na čtyřletý obor. Zkouší proto ze systému základních škol vystoupit už o dva roky dříve. Mám za to, že se do jisté míry bojí, že se za dva roky nedostanou, tak to zkouší už dřív.
Čemu to přičítáte? Přestože jdou nyní do středních škol silnější populační ročníky, u vás se to v případě čtyřletého studia příliš neodráží?
Pokud vezmu počty, které mám od kolegů z ostatních gymnázií, tak největší nárůst je kolem patnácti přihlášek, v některých případech ale evidujeme dokonce i nižší počty oproti loňsku. Po součtu máme na všech gymnáziích v kraji letos celkem o patnáct uchazečů méně než loni. Ten teoretický nárůst, který byl deklarován jako obrovský, prostě statisticky příliš významný není. Jedná se zhruba o deset procent navíc. Jestli se o studium uchází sto, nebo sto deset uchazečů, není příliš důležité. Je ovšem velký rozdíl mezi Prahou a některými oblastmi kolem Prahy, kde je ten převis skutečně obrovský. On však byl obrovský už v předchozích letech, a je pravdou, že studenti kteří se v Praze nedostanou a skončí pod čarou, tak u nás by bodovali v prvních příčkách. To skutečně není dobře, ten rozdíl by neměl být tak enormní, jako je nyní.
Dá se tedy říct, že velkou roli v šanci na přijetí hraje lokalita, ze které student pochází? Že se rozevírají nůžky mezi Prahou a ostatními regiony?
Ano, je to tak. V podstatě jde o Prahu a zbytek republiky. Podle mých informací ani v jiných regionech nebyl zájem o přijetí ke studiu o tolik vyšší oproti uplynulým letům. V nejbližším okolí je v Táboře kromě našeho gymnázia ještě soukromé gymnázium, další gymnázia pak jsou v Soběslavi, Pacově, Milevsku a Týně nad Vltavou. S převisem uchazečů, tedy že neotvíráme druhá kola, jsme asi jen my. Kladu si otázku, když média hovořila o tom přetlaku, který - jak se dnes postupně ukazuje - nebyl pro většinu republiky vůbec aktuální, proč tedy média nežádají odpovědi od těch odborníků, kteří tím strašili a negativně se to projevila na přihláškách. Proč je nyní nežádají o komentář?
Nyní se ukazuje, že převis se týkal pouze Prahy a okolí. Je to způsobeno nejenom kvůli tomu, že je tam menší kapacita škol, ale také tím, že se tam z určitých oblastí sjíždějí děti za vyšší kvalitou studia. Částečně si to tak ti uchazeči způsobují sami. Pokud by se hlásili do škol v místech, kde bydlí, nezpůsobovali by v Praze takový přetlak. Kapacity jsou tam ovšem i tak malé. Myslím si, že moc nových škol tam nevzniká. Mám zkušenosti z některých okrajových čtvrtí Prahy, kde je velký populační boom, který s sebou přináší nárůst uchazečů o studium. Dnes ale také víme, že tento populační boom se bude týkat pouze několika nejbližších let a poté zase půjde křivka dolů. Myslím, že se všichni bojí toho, k čemu došlo v 90. letech, kdy vzniklo mnoho nových škol, které dnes mají poloprázdné kapacity. Nikdo nechce opakovat stejnou chybu dvakrát.
Často se objevuje kritika, že kvůli existenci víceletých gymnázií dochází k předčasné selekci dětí na studijní a nestudijní typy a snižuje se tím kvalita výuky na základních školách. Jaký na to máte názor?
Myslím si, že hodně záleží na tom, kolik procent studentů v daném regionu studuje na víceletých gymnáziích. Pokud je to procento opravdu hodně velké, a všechny motivované děti odejdou ze základních škol, tak to není dobře. Gymnázia byla vytvořena proto, aby v nich studovali studenti, kteří mají velký studijní potenciál. Aby se posunuli hodně dopředu a byli úspěšní na vysokých školách.
Na Táborsku to tak skutečně je. Když se porovnají studenti z víceletých gymnázií se studenty z čtyřletých oborů, tak jsou v průměru ve všech měřitelných statistikách o něco lepší a úspěšnější než studenti ze čtyřletých oborů. Podle mého názoru se jedná spíš o souboj ideologický, než praktický. Je tu určitá skupina odborníků, kteří tvrdí, že se jedná o předčasnou selekci a krade se dětem mládí. Jejich představa o vzdělávání je ale úplně jiná koncepce, než která má tady historii.