V komunálních volbách mohou voliči sice křížkovat jednotlivé osobnosti, ale jak zdůrazňuje politolog Tomáš Lebeda z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, vůbec to neznamená, že zahýbají pořadím na kandidátkách podobně jako v posledních volbách do Poslanecké sněmovny. Může za to zákonodárce, protože vymyslel klamavý volební systém. Nejhorší podle Lebedy je, že volič hlasuje s jistou strategií, která pak ale nefunguje.

Proč si to myslíte?
Volič ví, že má tolik hlasů, kolik se v daném obvodu volí zastupitelů, a že má tři možnosti, jak hlasovat. Ta první je, že udělá křížek před názvem své politické strany, což je úplně totéž, jako když zakřížkuje všechny kandidáty této strany. Další možnost je, že své hlasy rozloží napříč stranami a dá je osobnostem, které se mu líbí. A třetí varianta je kombinace obou systémů. Volič označí stranu, a pak ještě zakřížkuje kandidáty z jiných stran. Když jich zakřížkuje dejme tomu 16 a má celkem 36 hlasů, tak ze strany, kterou zakřížkoval jako celek bude automaticky podpořeno prvních 20 kandidátů.

A kde je problém?
V tom, jak je s těmi hlasy naloženo. Hlasy, které odevzdáváme, ať už pro stranu nebo pro kandidáty, jsou vždycky a jenom hlasy pro danou politickou stranu. Všechny ty hlasy, ať už je strana získala formou zakřížkování jako celku nebo zakřížkováním jednotlivého kandidáta, se jí sečtou, a tyto hlasy slouží pro výpočet mandátů. Teprve pak se zjišťuje, kdo z kandidátky ty mandáty obdrží. A tady se začne přihlížet k jednotlivým hlasům, které kdo získal.

Takže přece jen jde o preferenční hlasy?
Až v poslední řadě. Aby byl kandidát úspěšný, musí získat alespoň o 10 procent hlasů více, než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta jeho strany. Do těch hlasů se ovšem započítávají nejen hlasy, které získal jednotlivě, ale i ty, které získal zakroužkováním strany jako celku, takže překročit těch 10 procent je velmi obtížné. Ledaže by se na daném kandidátovi nebo proti němu shodlo velké množství voličů. V minulosti to sice někdy zafungovalo, například na Praze 5 u bývalého starosty Jančíka, ale moc úspěšná strategie to není, protože hodně lidí zakřížkuje strany a tím automaticky i první kandidáty v pořadí.

Jaké další pasti současný volební systém skrývá?
Umožňuje zastupitelstvům namalovat si volební obvody tak, jak je to pro ně nejvýhodnější.
Velikost volebních obvodů je přitom tou základní proměnnou, ovlivňující výsledky. A jestliže ji tvoří samo volené zastupitelstvo, a to ještě krátce před volbami a pro každé volby zvlášť, tak mám vážné pochybnosti, zda volební systém tvoří ten, kdo ho tvořit má. Tady si ho vytváří ten, kdo chce v příštích volbách potvrdit své vítězství. Voliči by měli tlačit na zákonodárce, aby změnili pravidla.