Povolenku na 30 dnů bez lístku nedostanete

Rybáři se bojí drancování svazových vod. „Obavy jsou neopodstatněné. Uživatel rybářského revíru kontroluje výkon rybářského práva na revírech rybářskou stráží," říká jednatel jihočeského územního svazu ČRS Jan Štěpán pro Deník.


Už dlouho neprobíhaly mezi rybáři tak četné, ale také tak ostré názorové výměny, jako nyní. Někteří rybáři souhlasně pokyvují, ale jiní bijí na poplach a varují před možným drancováním svazových vod.

Podle jednatele Jihočeského Územního svazu ČRS Jana Štěpána ale není k obavám důvod. „Obavy z ničení a plundrování revírů jsou neopodstatněné. Uživatel rybářského revíru provádí kontrolu 
výkonu rybářského práva 
na revírech rybářskou stráží," říká Jan Štěpán pro Deník.

O co tedy jde? Díky novému typu rybářského lístku, který nevyžaduje skládání rybářských zkoušek či jiné dokládání způsobilosti k lovu, mají (podle ministerstva zemědělství) cizinci možnost získat rybářskou povolenku (tedy si zachytat na českých svazových vodách) bez složitých administrativních obstrukcí, kterým byli až dosud vystaveni. Ovšem tento typ rybářského lístku si budou moci zakoupit i čeští občané, takže ani oni v tomto případě nebudou muset na rozdíl od rybářů s klasickými rybářskými lístky (s roční a delší platností) skládat rybářské zkoušky.

Třicetidenní rybářský lístek, který budou vydávat jednotlivé obce, by měl stát údajně 200 korun a na jeho základě pak budou místní rybářské svazy vydávat povolenky k lovu. Jejich cena by se měla jako dosud odvíjet od šíře platnosti na území České republiky. „Třicetidenní rybářský lístek je součástí změn, které jsou schváleny v souvislosti s úpravou prováděcí vyhlášky k zákonu o rybářství. Po vyjití úpravy vyhlášky ve Sbírce bude možné, aby zájemce o tento typ rybářského lístku si došel na pověřený obecní úřad a podal žádost o jeho vydání bez doložení vlastnictví obdobného dokladu ze země původu nebo bez doložení osvědčení o získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku. Na základě takto získaného rybářského lístku může uživatel rybářského revíru vydat povolenku k rybolovu, která opravňuje k vlastnímu rybolovu. Jiný způsob získání povolenky neexistuje," pokračuje Jan Štěpán. Dodává, že přínosem bude určitě pro cizí návštěvníky, kteří si během svého pobytu budou chtít krátkodobě zarybařit.

Vedoucí odboru ŽP Městského úřadu ve Strakonicích Jaroslav Brůžek k tomu říká, že pro úředníky jde o novinku, se kterou se budou muset naučit zacházet. „Osobně si ale myslím, že nejde o dobrý nápad. I když bez povolenky nemá třicetidenní rybářský lístek význam, stejně ho může získat člověk, který nebyl proškolen a neabsolvoval žádný test," uvedl Jaroslav Brůžek. Předpokládá také, že zájem o tyto lístky bude.

Na takto získaný rybářský lístek je možné koupit pouze krátkodobou povolenku k rybolovu s platností max. 30 dní, kterou mu vydá uživatel rybářského revíru.Tedy například týdenní územní povolenka pro nečlena rybářského svazu s platností pro Středočeský územní svaz by jak cizince, tak českého státního příslušníka vyšla na 1200 korun, dvoutýdenní pak na 2200 korun. Měsíční varianta v nabídce těchto povolenek v současné době není, takže další dostupnou variantou pro pokrytí celého měsíce rybaření je až roční verze, za kterou by zájemce v adekvátním případě zaplatil 4000 korun. Třicetidenní rybářské lístky by měly vejít v platnost přibližně 
v polovině roku 2016.

Pravidla lovu se stát od státu v mnohém liší

Stát se
v České republice rybářem na třicet dnů, aniž by předtím bylo nutné skládat obvyklé zkoušky. To mohou přivítat cizinci, kteří jezdí do českých zemí třeba na dovolenou 
a chtějí tu lovit. Novinka, která by měla platit od poloviny letošního roku, značně zjednodušuje administrativní cestu k legálnímu pobytu 
u vody s loveckým náčiním.

Na druhou stranu je řada rybářů, která se obává, že 
u vody se bude ještě méně než dosud dbát na rybářský zákon. Když se cesta k lovu zjednodušší.

Chci rybařit? Co pro to musím udělat nyní
1. Navštívím místní organizaci, kde si vyzvednu přihlášku.
2. Absolvuji školení.
3. Podstoupím závěrečný test (rybářská způsobilost).
4. Navštívím příslušný obecní nebo městský úřad, kde dostanu rybářský lístek. S ním se vrátím do místní organizace, kde zaplatím členský republikový svazový poplatek 400 korun (stejný v celé ČR).
5. Dále zaplatím poplatek členství v místní organizaci (mohou se lišit, ale jeho výše je cca 100 korun).
6. Splním svoje povinnosti člena místní organizace (brigády, finanční náhradu - požadavky jednotlivých organizací se mohou lišit).
7. Mám právo zakoupit si povolenku podle druhu. Například celoroční na mimopstruhové vody stojí 1400 korun. Pstruhová stojí 1500 korun.
8. Roční náklady se tak pohybují od 2000 do 2500 korun. Stejné náklady jsou pak každý rok. Podmínkou lovu je dodržování rybářského řádu.

Výkon rybářského práva 
a lov jsou upraveny tak různorodým způsobem v jednotlivých zemích, jako máloco. Například Martin Musil „muškař" z Kolodějí nad Lužnicí byl za rybami v mnoha zemích. „Ve Švédsku, zemi plné vody, řek a jezer, přijedete k řece a do schránky u parkoviště vhodíte příslušný obnos. Pak vezmete lístek, které jsou tam k dispozici, vyplníte ho a můžete chytat," popisuje jednu z variant Martin Musil. Zdůrazňuje ale, že si nikdo nedovolí podvádět a pravidla rybaření jsou na parkovišti vypsaná na dvou listech papíru.
V Anglii se kupuje povolenka na poště za 12 liber. Ale platí jen na menšinu revírů. Drtivá většina revírů je v rukách různých spolků, obcí nebo soukromníků, kteří si stanovují vlastní pravidla. Na Novém Zélandu je možné vše dopředu vyřídit mailem, takže už tam přijede rybář rovnou s kartičkou opravňující 
k lovu. Ovšem, po zaplacení příslušné částky. V Rakousku existuje státní rybářský lístek jako předstupeň povolenky, podobně jako u nás, ale je jednodušší jej získat.

Pokud se jedná o zjednodušení administrativy pro cizince, vidí v novince jistý smysl Josef Kloubský z Českých Budějovic, ale obecně se netají pochybnostmi. „My jsme se o tom právě bavili 
s klukem," reagoval na dotaz Deníku dlouholetý rybář 
a připojil, že neví, zda to bude k něčemu dobrému. Odůvodnění změny vidí v tom, že by sloužila třeba cizincům, kteří dnes chytají bez povolenky na Lipně a vlastně tam pytlačí.

Obává se ale o praktický dopad na české rybáře. „Už dnes se někteří rybáři nechovají tak, jak mají," upozorňuje Josef Kloubský. „My se synem bereme kapra jedině, když má přes padesát centimetrů. Nedávno jsem chytil kapra, měl čtyřicet tři centimetrů. A rybáři vedle hned říkali toho ber, na kmín," zmiňuje jednu ze svých zkušeností Josef Kloubský. Připojuje, že se třeba nedodržuje ani maximální počet ulovených kusů ryb nebo někdo odveze úlovek v poledne domů a odpoledne začne chytat znovu, jako by ten den ještě nic nechytil.
I ti lovci, kteří získají povolení k rybaření jednodušší cestou, sice budou muset respektovat povinná pravidla daná zákonem, jako je doba lovu, druh povolené návnady nebo nejmenší možná míra pro ponechanou rybu. Ale řada rybářů se obává, že obvyklé zásady „nováčci z ulice" uznávat nebudou.

„Na ryby už chodím nějaká léta a vidím, co se tam děje," zdůvodňuje své rozpaky Josef Kloubský s tím, že novinka se mu moc nelíbí. K vodě by se podle něj mohla dostat přehršel rybářů, která nemá k lovu potřebný vztah a půjde jí jen 
o plný vezírek, bez respektu 
k platným pravidlům.

Jeden se stará, druhý bude jen lovit

V okrese Tábor se rybáři starají celkem o 21 revírů, tři z nich jsou pstruhové. Tyto dravé ryby mohou lovit v Chýnově na Chotovinském a Turoveckém potoce,
a v Táboře na Košínském.

Téma: Třicetidenní rybářské lístkyRegistrovaní rybáři pouze nechytají, ale také se o revíry starají a k tomu mají dokonce určený počet brigádnických hodin. Pokud je neodpracují, musejí si je vykoupit. To majitel krátkodobého povolení muset nebude. Ten si místo
u vody pouze zaplatí.
„Mezi rybáři je z toho obava, na druhou stranu je otázka, nakolik oprávněná. My jsme v tomto směru největší byrokraté, ale je pravda, že staří rybáři to vnímají jako faul, protože oni museli absolvovat různá školení," říká předseda rybářské organizace v Bechyni Ivan Horňák.

Zdejší rybáři se starají o dva revíry a k povinnostem kromě dalšího patří i jejich pravidelné zarybňování.
Každý z členů organizace kromě vyřízení a zaplacení lístků a povolenek má odpracovat 10 brigádnických hodin. Pokud tak neučiní, i tyto hodiny platí.

O vydání komerčního lístku by měla rozhodovat obec,
s ním si pak držitel půjde pro povolenku. Ivan Horňák si nedovede představit, že by mu ji z nějakých důvodů nevydali.

Zájem o tento typ rybaření předpokládá. „Cizinci této možnosti také využívali, ti ale museli mít svůj rybářský lístek, teď to bude jednodušší," dodává Ivan Horňák.