Povodně 2002 byly pro hasiče Martina Svitáka křest vodou, velel evakuaci u Malše

20 let od ničivých povodní.Zdroj: Deník/Jan LakomýJaké jste měl před 20 lety úkoly spojené s povodněmi v Jihočeském kraji?

Zažil jsem i povodně v roce 1997, úkoly hasičského sboru byly různé. V té době jsem velel odřadu krumlovských profesionálních hasičů při pomoci zaplavené Moravě. V roce 2002 jsem řešil zejména nasazení jednotek požární ochrany a koordinaci složek integrovaného záchranného systému. Osobně jsem se účastnil i některých zásahů na území kraje.

Které situace jste měl konkrétně na starosti?

Začalo intenzivně pršet už 6. srpna, Novohradské hory zažily enormní úhrn srážek, zásadně se rozvodňovala Malše a říčka Černá. O půlnoci, asi v půl jedné ráno 7. srpna byla nařízena evakuace oblasti údolí kolem Malše, jednalo se o obce jako Hamr, Plav, Roudné, a další včetně všech chatových oblastí. To byl můj první ostrý úkol v rámci povodní před 20 lety. Byl jsem velitel celé evakuace v údolí řeky Malše. Šlo o lokality od Římovské přehrady níže.

U Malše se slzy mísí s potem. Prolistujte, co psaly o povodni noviny 10. 8. 2002

Jak to vypadlo v praxi, kdo byl nasazen a kdo vám ještě pomáhal s koordinací?

Bylo nutné varovat a následně evakuovat všechny obce, osady, chatové oblasti a samostatné domy na pravé i levé straně řeky Malše. Celý zásah prováděli profesionální hasiči ze stanic České Budějovice a Suché Vrbné, jednotky dobrovolných hasičů z okolí údolí Malše a dobrovolní hasiči postižených obcí Plav a Doudleby. Zásadní byla spolupráce s Policií ČR a obcemi. Lidé byli převáženi zejména cisternovými automobilovými stříkačkami a autobusy. Tu první noc se na všem podílelo řádově asi 20 jednotek hasičů.

Kam jste všechny ty evakuované osoby převáželi?

Všeobecně lze říci, že na evakuaci osob při mimořádných událostech existují zpracované plány. Důležitá je spolupráce s obcemi a s krajem. Pokud lidé neměli možnost být u svých rodinných příslušníků a známých, bylo jim poskytnuto nouzové ubytování ve vyčleněných objektech mimo zátopové oblasti - obecní úřady, tělocvičny, školy, školky. V tomto případě byly výhodou letní prázdniny. V několika případech se lidé dočasně dávali i do požárních zbrojnic dobrovolných i profesionálních hasičských jednotek.

První vlna odezněla rychle. Co následovalo?

Výhoda první vlny byla, že voda poměrně rychle přitekla a odtekla, a evakuovaní lidé se mohli v podstatě velmi rychle, řádově ve dnech, vrátit do svých domovů. Ne vždy byl návrat radostný. Vzápětí mohly začít likvidační popovodňové práce, zejména odklízecí práce. Hasiči začali odčerpávat vodu, vyklízel se zničený nábytek. To bylo 8. a 9. srpna, kdy srážky ustaly. Pamatuji si, že bylo hrozné horko. Na likvidaci následků byly nasazeny profesionální hasiči a desítky jednotek dobrovolných hasičů.

Povodně Veselí trápily dlouho a opakovaně. Může za to rovinatý terén i soutok

V té době ale už docházelo k vylévání Vltavy?

Ano, již v první vlně povodní došlo k částečnému vylévání řeky Vltavy. Z pohledu dalších událostí to ještě nebylo tak dramatické, ale zatopena byla například už chatová oblast na příjezdu do Budějovic od Krumlova na levé straně Vltavy.

Nejhorší situace byla v Plavu, proč?

Tam byl opravdu velký problém. V Plavu žije poměrně vysoký počet obyvatel v bezprostřední blízkosti řeky. Některé lidi jsme zde museli zachraňovat na člunech. Někteří totiž nechtěli do poslední chvíle opouštět své domovy, hospodářství, domácí zvířata. Stále nevěřili ve vážnost situace. Někdy se jim těžko vysvětlovalo, že musí opustit majetek, aby se sami zachránili a později už vůbec nevěřili tomu, že by to mohlo přijít podruhé.

To se stávalo i na jiných místech, ne?

Všichni jsme v euforii přistoupili k likvidaci následků, a přišla druhá vlna. Nešlo zdaleka jen o lidi z údolí Malše, ale ani lidé z panelových domů kolem Vltavy nechtěli podruhé odcházet. Oni si pořád mysleli, že je to v pohodě a že když bydlí v druhém a třetím patře, tak jim nic nehrozí. Problém byl, že nešla elektrika, netekla voda, neodtékaly odpady pak už se tam nedalo skoro dostat, kromě člunů jsme museli nasazovat i vrtulníky.

Voda na Malši opadla a plný byl ale zase rybník Svět a Rožmberk?

Často se v souvislosti s povodněmi v roce 2002 mluví o Vltavě a Malši. Voda v té době, zejména ve druhé vlně, dělala problém prakticky v celém kraji – řeky Otava, Lužnice, Blanice, Polečnice, zvětšené průtoky řady potoků. Samozřejmě šlo i o rybníky a nádrže. Vždyť obec Metly se stala nedobrovolným tragickým symbolem povodní v rámci protržení Blatenských rybníků. Stejně tak voda kulminovala na Třeboňsku. Uskutečnila se řada jednání hlavně týkající se Rožmberku. Ale nešlo jen o Rožmberk, ten byl jen poslední v řadě, šlo např. i o rybníky Svět a Opatovický.

Povodeň na Jindřichohradecku 16. srpna 2002, a jednání krizového štábu s bývalým hejtmanem Janem Zahradníkem přímo na hrázi rybníka Rožmberk.Zdroj: archiv HZS JčK

Přímo na hrázi Rožmberka se konala schůzka všech složek IZS včetně zástupců armády, vedení HZS JčK, vedení kraje včetně hejtmana Jana Zahradníka a zástupců správy rybníků v této oblasti – Rybářství Třeboň. Voda totiž vystoupala až na bezpečnostní přepadová česla, ta se ucpávala naplaveninami a kládami, a tak se hledala se řešení. Rožmberk nešel přes korunu hráze, ale přetékal právě přes havarijní česla. Iniciovaly se nějaké průsaky, ale přes hráz nikdy voda nepřetekla. Česla jsou v současnosti nová, najdete tam i pilot, kde jsou vyznačené úrovně povodní na Rožmberku. Během povodní se zvažovalo i jejich odstřelení, aby mohla voda protékat, ale podařilo se naplaveniny za pomoci povodí (Rybářství Třeboň) a hasičů odstraňovat tak, aby voda mohla postupně odtékat. Vodní díla na Třeboňsku měla zásadní vliv na povodně dál, šlo o města a obce na Lužnici a Nežárce, Veselí nad Lužnicí, Soběslav, Planá nad Lužnicí. Kdyby Rožmberk vodu neudržel, mohla být situace daleko horší. (pozn. red. Výška hladiny 14. 8. 2002 podle Rybářství Třeboň dosáhla historického maxima 860,5 cm, při povodních v roce 1890 to bylo 795 cm.) Voda zde kulminovala mezi 14. a 18. srpem, pak začala opadat.

Poznali hasiči evakuaci i na vlastní kůži?

Ano, několik stanic muselo být evakuováno např. stanice Třeboň. Hrozilo například i zaplavení Pražské ulice v Budějovicích, takže i zde jsme se stěhovali největší stanici profesionálních hasičů na území Jihočeského kraje. Naštěstí se předpovědi nenaplnily.

Zoufalství, hrůza, obavy i smrt. Jižní Čechy sevřela stoletá povodeň

Můžete zmínit nějaké zajímavosti?

V první vlně jsme dozorovali společně s Povodím Vltavy například Mánesův most na Malši, kde musely bagry (na snímku) uvolňovat naplaveniny. Muselo dojít i k rozbití skel na mostě, aby mohly efektivně pracovat a zabránit ucpávání toku, a případnému stržení samotné konstrukce mostu. Při uvolňování toku Malše zasahovali například i hasiči lezci, kteří navazovali z jeřábu na lana obrovské klády.

Povodně 2002 na Českobudějovicku, Martin Sviták byl u evakuace obcí před zasažením vodou z Malše.Zdroj: archiv HZS JčK

Vltava a Polečnice v Krumlově měla také rychlý průběh i té druhé vlny, ale velkou práci nám dala Lužnice s Nežárkou ve Veselí nad Lužnicí na Táborsku. Tam se voda držela dlouho, protože je tam rovina, byla tam neprůjezdná i hlavní silnice.

Nasazovali jsme do pomoci také zahraniční kolegy, přijelo celkem pět Řeků, profesionálních hasičů. Dorazili jako doprovod humanitární pomoci, přivezli nám čerpadla, a nakonec se sami zapojili do našeho odřadu v Budějovicích do čerpání vody ze zasažených objektů. Byli z toho celí rozhození, nečekali asi takový rozsah práce. Když jsme měli u nás na jihu hotovo, tak jsme je přeřazovali na pomoc ještě do Prahy. Na základě partnerských vztahů města České Budějovice nám pomáhali i němečtí kolegové.

Je něco, na co nikdy nezapomenete?

Pamatuji si, jak jsme řešili situaci ve Veselí nad Lužnicí, kde došlo k tomu, že provozovatel jedné čerpací stanice neuposlechnul naše pokyny, a nedoplnil nádrže s pohonnými hmotami. Nechal je poloprázdné a když začala stoupat voda v Lužnici a Nežárce, tak se začaly zvedat i nádrže, protože v nich byl vzduch. Museli jsme je přečerpávat, zaplavovat vodou a uzavírat, aby nedošlo k dalšímu nebezpečí, protože hrozila kontaminace vodních toků. Tato akce nám zabrala více jak půl dne, poslední cisterny s benzínem a naftou jsme odtud odváželi za pět minut dvanáct, technika už měla vodu ve výšce do poloviny pneumatiky.

Povodně by dnes nenapáchaly takové škody. Živel ale úplně zastavit nejde

Co je podle vás největším problém dnes?

Dlouhodobé předpovědi srážek už jsou rychlé a spolehlivé, dnes spíše řešíme extrémní sucha a požáry v přírodě. Příkladem může být nyní požár v Hřensku, ten je svým rozsahem extrémní i v rámci střední Evropy. Velký problém jsou ale tzv. bleskové povodně, jde o lokální události, které nelze úplně přesně predikovat, odhadnout ani množství srážek, protože jsou kolikrát tak rychlé, že nelze stihnout přijímat žádná opatření. Když se během hodiny zvedne v extrému tok jako na Orlicku až o tři metry, člověk následkům nezabrání a výše škod jsou jen těžko ovlivnitelné. Extrémní nejsou jen jevy související s vodou, příkladem je loňské tornádo na Moravě.