Po vzrušené debatě a mnoha připomínkách nakonec parlament schválil a prezident podepsal novelu branného zákona i zcela nový zákon o službě vojáků v záloze (a ještě další normy týkající se armády). Platí od včerejška. Povinnost se změnila na dobrovolnost – v době míru. Branný zákon a zákon o službě vojáků v záloze počítají s uvědoměním si odpovědnosti za obranu naší země. Podle slov ministra obrany takový zájem lidí tady je. Jen pro to dosud nebyly podmínky. Povinná vojenská služba tedy nehrozí. Zatím. První dobrovolníci by mohli projít tříměsíčním výcvikem už na podzim.

Matěj STROPNICKÝ, předseda Strany zelených, herec a novinář, exnáměstek pražské primátorky: 

Je dobře, že dnešní mladí lidé už nemusejí, tak jako jejich otcové a dědové, ztrácet čas povinnou vojenskou službou? Nebo by naopak měli být více zapojeni do obrany státu?
Žádná vysoce specializovaná jednotka a, jak víme z vlastních dějin, také žádná mezinárodní smlouva nemůže při skutečném ohrožení vlastního českého území zcela nahradit schopnost domácího obyvatelstva se bránit. Jelikož zelení vnímají vojsko a vojenský výcvik nikoli jako nástroj dobývání nebo usměrňování politických režimů cizích území pod rouškou tzv. vývozu hodnot naší vlastní civilizace, ale jako nástroj skutečně obranný, je zavedení povinné vojenské služby jako způsob, jímž si obyvatelstvo osvojuje základní branný výcvik pro případ napadení našeho státu, k určitému zvažování. Musela by však mít jinou formu, délku a průběh, než tomu bylo za minulého režimu. 
A také je třeba při jejím zvažování počítat i s nějakou alternativní veřejnou službou pro ty, kdo by se vojenské služby z etických, náboženských či jiných obdobných důvodů odmítli zúčastnit.

Na „vojnu" se vzpomíná jako na dva roky poflakování mezi zelenými mozky, s nimiž se nedalo rozumně domluvit. Výcvik to byl spíš naoko…
Povinnou vojenskou službu za normalizace zdiskreditoval minulý režim. Její délka, poměry v armádě včetně hojné šikany a také nikoli nepochopitelný odpor mnohých vykonávat službu pro stát, který byl fakticky znásilněn sovětskou okupací – vedly ke všeobecné úlevě z jejího zrušení.
K těmto vnitropolitickým důvodům lze přičíst ještě i změny ve způsobu vedení ozbrojených konfliktů, stále více založených na složitých technologiích vyžadujících specializované útvary, a tedy i zvláštní výcvik – říkalo se tomu profesionalizace armády. A tedy i důvody obecně vojenské.

Dnes je situace jiná?
Dnes je Česko součástí bezpečnostních struktur NATO, kde existuje určitá dělba specializací. Naše země tak nepotřebuje pokrýt z vlastních zdrojů náklady na všechny specializované útvary a vystačí jen s některými, např. s chemiky, ale nejsou jediní. Je to velká finanční úspora 
a také to zvyšuje efektivitu naší případné účasti v mezinárodních konfliktech.

Strana zelených má tedy jasno 
v tom, jak by se Češi měli zapojit do případného ozbrojeného konfliktu?
Zelení se hlásí ke konceptu nenásilí, a tedy odmítají války jako obecně přijatelný způsob řešení. Preferujeme diplomatická řešení konfliktů.

Václav MARHOUL, producent, scenárista, režisér, herec 
a příslušník aktivních záloh (major)

Má branný zákon význam? Máme profesionální armádu, jsme v NATO…
Má význam. Samozřejmě. V mnoha ohledech. Bezpečnostní situace se za poslední roky dalekosáhle změnila. Naše členství v NATO nám sice dává záruku v podobě závazku 
o kolektivní obraně, ale to vůbec neznamená, že bychom měli rezignovat na rozvoj našich vlastních ozbrojených sil. Ohledně naší armády pak platí hlavně to, že je stále podfinancovaná a početně nenaplněná. Vedle toho se pere s neschopností správně zadat 
a realizovat výběrová řízení všeho druhu, zápasí s obrovskou byrokracií a s mnoha dalšími neduhy.

K původnímu znění novely branného zákona jste měl výhrady. Jaká byla největší? Splnila schválená verze vaše představy?
Moje největší výhrada směřovala proti úvahám o znovuzavedení vojenské prezenční služby. Ne proti odvodům. Lidé si to velmi častou pletou a spojují obě věci dohromady. Odvody, které jinak měly vždy – i před současnou novelou – oporu v legislativě, neznamenají nic jiného než to, že se člověk, který je tzv. odveden, dostane do vojenské evidence. Ale neznamená to, že bude povinen nastoupit základní vojenskou službu, tedy jít do kasáren, navléci uniformu a začít cvičit. K tomu, abych se vymezoval proti znovuzavedení vojenské základní služby, mám mnoho důvodů, ale prostor určený na mé odpovědi není tak velký, abych je zde všechny vyjmenoval a obhajoval. Zůstaňme tedy prosím u toho, že zastávám názor, že takový krok by byl kvůli všem změnám, které proběhly za posledních bezmála 30 let, krokem nesmyslným a zcela neefektivním.

Co bude třeba pro obranyschopnost České republiky ještě udělat?
Stabilizovat rozpočet. Dostat ho na dvě procenta HDP. Také ho správně strukturovat. Zlepšit a zjednodušit výběrová řízení. Nahradit vybavení, techniku a staré zbraňové systémy novými a u nich si po dobu jejich životnosti ohlídat údržbu a náhradní díly. Více a plnohodnotně cvičit. Doplnit početní stavy armády a aktivních záloh. Být proaktivní a zároveň s tím si plnit všechny své závazky vůči NATO a jeho členům. Novelizovat další zákony, vyhlášky a předpisy, které zcela zásadně ovlivňují kupříkladu naše operační nasazení v zahraničí. Tedy kupříkladu to, že naši vojáci působí na územích, kde probíhají válečné konflikty, ale musejí se v nich chovat podle mírových tabulek a předpisů. Politikům to vyhovuje, vlk se nažere a koza zůstane celá. Ale vojáky to dokáže ohrožovat na životě.

Jiří Humplík, Martin Tröster 

Tábor si už sonduje zájem o zálohy

Armáda posily potřebuje, ale i podle velitele táborského 42. mechanizovaného praporu Svatováclavského, Martina Špičáka, nehrozilo, že by se obnovila základní služba. Novou krev armáda hledá jen mezi dobrovolníky. Tábor v tomto směru už má ze začátku června zkušenost, kdy se u útvaru sešli zájemci o zařazení do aktivních záloh. V prvním sledu má armáda zájem o doplnění nebojových a řídicích sekcí. V Táboře se uvažuje o 200 lidí. Martin Špičák upřesňuje, že budou regulérní součástí praporu. Zatím ale místa neobsazují, jde o výhled do příštího roku. V této chvíli jsou všechny kurzy pro nováčky již obsazené, zájemci se ale mohou ucházet o informace.

„Fyzicky je v Táboře nabírat nebudeme, vše půjde přes budějovické krajské velitelství. My se je teď jen snažíme najít," uvedl k červnovému setkání.
Každého dobrovolníka po přijetí bude čekat Vyškov, neboli tříměsíční výcvik. Kdo ho zvládne a uspěje i zdravotně, dostane umístěnku k některému útvaru.

Aktivní zálohy začaly platit včera, ale skutečný nábor přijde v úvahu za rok. „Nyní zájemci od nás dostávají jen základní data, všechno ostatní bude později," říká velitel.
Obnovení základní vojenské služby podle něj nehrozilo, byť se o něm často mluvilo. „Toto vždy záleží na politické vůli. Znamenalo by to totiž změnu zákonů. Hlavně by to nemělo žádný reálný dopad na schopnost armády. Současné vojenské technologie i samotný výcvik jsou tak složité, že základní vojenská služba je nereálná a pro armádu by neměla přínos," míní velitel táborského praporu.

Dnes už je jasné, že armáda zůstane u tak zvaných záložáků, které si dle potřeby povolá do zbraně. Každý rok by se do uniformy oblékli na několik dní a dle potřeby budou u konkrétní jednotky zaskakovat za chybějící profesionály.

„Velitel zažádá o obsazení konkrétního místa ze záloh. To schválí ministr a on bude sloužit jako běžný voják," potvrdil Martin Špičák, který má v současné době u svého praporu tabulky naplněné přibližně z 80 procent. Vojáci mu chybí dlouhodobě. „To znamená, že dobře připravené zálohy by se nám hodily, teď nám totiž řádově chybí sto lidí," upřesnil. V Táboře by mohly najít uplatnění dvě stovky lidí. Projevit zájem mohou u zdejšího útvaru.
Táborský 42. mechanizovaný prapor vznikl po zrušení tankového pluku, který v Táboře působil.

Alena Šatrová