Poutě v obci mají více jak stoletou tradici. Doprovází ji ruch na místním náměstí se stánky s tureckým medem, cukrovou vatou, perníkovými srdci a řadou dalších pochoutek. Ruku v ruce se sladkostmi přijíždějí kolotoče a další atrakce, aby potěšily všechny přítomné od nejmenších po dospělé.
Vypadá to, že letos budou děti nejvíce nadšené z obrovské skluzavky. Již v sobotu byla stále plná, a to ještě ani pouť nezačala. Pouť ale nejsou pouze kolotoče a stánky, každá má především význam duchovní.
„Tady je pouť spojena se svatým Vojtěchem, kterému je zasvěcen kostel. Zemřel mučednickou smrtí na území dnešního Polska v roce 997, a v roce 1997, kdy od jeho smrti uplynulo tisíc let, byly do Ratibořských Hor byly přeneseny jeho ostatky. Nepatrný úlomek kosti svatého Vojtěcha má tento kostel dodnes uložen v bočním oltáři a během nedělní pouti si návštěvníci mohou relikvii prohlédnout,“ vysvětlil v sobotu pastorační asistent Petr Svoboda. Slavnostní mši obvykle navštíví 70 až 80 věřících.
K pouťové tradici české kuchyně patří napečené cukroví a chutný oběd. „Pekli jsme tradiční koláčky, pečou se makové, povidlové a tvarohové. Jinak nedělní oběd se neobejde bez řízku a bramborového salátu,“ naznačil místní obyvatel Antonín Fišer.
Přípravu koláčků je třeba začít včas, u Fišerů začali již v pátek. „S přípravou jsem začala ve dvě hodiny odpoledne a skončila v půl sedmé večer. Obvykle se peče z kila mouky, z které je okolo sta koláčků,“ vysvětlila Dagmar Fišerová.
S poutí jsou kromě tradic duchovních a zábavních spojeny i tradice hospodské. „Jedná se o páteční mazání kolotočů, což spočívá v tom, že kdo má peníze, jde v pátek do hospody, a vrací se až když peníze nemá. V neděli je tradicí dát si dopolední pouťové pivo, cestou ze mše, vysvětlil Lamboj a dodal, že nedělní pouti ještě předchází tradiční sobotní taneční zábava.