Jejím cílem je usnadnění orientace v náročném prostředí pouček, práv, nároků a výkladů. Druhá poradna se zabývá novým občanským zákoníkem, u jehož tvorby stál i táborský právník František Korbel. Zákoník zahrnuje všechny oblasti běžného života, od narození člověka až po jeho smrt.Své dotazy do poraden zasílejte na adresu: redakce.taborsky@denik.cznebo reporter.taborsky@denik.cz.Do předmětu napište heslo PORADNA.

Ptejte se úřadu práce

Dotaz: Dosud jsem studovala a nebyla zaměstnaná. Mám nárok na příspěvek na rodičovské a mateřské dovolené? Když bych neměla nárok na příspěvek od OSSZ, to zůstávají maminky první půl rok s dítětem bez peněz?
Adriana Haring, Tábor

Odpověď: S rodičovstvím obecně souvisejí dvě dávky. Jednak je to peněžitá pomoc v mateřství, což je dávka nemocenského pojištění vyplácená Okresní správou sociálního zabezpečení a následně rodičovský příspěvek vyplácený úřadem práce.
První z těchto dávek (tj. peněžitá pomoc v mateřství) je vázána na předchozí ekonomickou aktivitu, takže žena, která nebyla nikdy zaměstnána, na ni nárok nemá.

Pokud jde o rodičovský příspěvek vyplácený úřadem práce, tak tam bude mít nárok i žadatelka, která doposud ekonomicky aktivní nebyla.

Celkově se na rodičovském příspěvku vyplácí částka 220 tisíc korun s tím, že její rozpětí může být od 3 800 korun měsíčně až po 11 500 korun měsíčně, čímž se samozřejmě liší i doba pobírání této dávky.

Možnost volby je ale omezena těm žadatelům (rodičům), kteří před porodem dítěte nepracovali. V těchto případech si nemohou volit vyšší měsíční částky.

Zjednodušeně řečeno. Pokud žadatelce nevznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství od OSSZ, která se zpravidla vyplácí 28 týdnů (z toho 6 týdnů před plánovaným porodem a 22 týdnů po něm – u vícečetných porodů je to ale déle, tj. 37 týdnů), rodičovský příspěvek od úřadu práce dostává žadatelka hned od data porodu, zatímco jinak s jeho výplatou čekáme až na ukončení peněžité pomoci v mateřství, tj. onoho cca půl roku, kdy je maminka zabezpečena jinou dávkou.

Rodičovský příspěvek rozvržený na kratší dobu a vyšší měsíční částku mohou volit jen maminky s předchozí ekonomickou aktivitou, zatímco ty nepracující „povinně" pobírají 3 800 korun až do 4 let věku dítěte.

Bez peněz tedy nezůstane ani nepracující maminka, jen jí nárok vznikne až datem porodu.

Detailnější informace rády zodpoví pracovnice na oddělení nepojistných dávek úřadu práce. Odpovídal: ředitel táborského úřadu práce Pavel Kaczor 

Poradna Františka Korbela

Dotaz: Jak se nově bude řešit listí spadané na moji zahradu ze stromu souseda. Kdo je má uklízet a kdo je povinný větev uříznout, když si to budu přát? A jak je to s ovocem, které spadne přes plot ke mně na zahradu?

Odpověď: Nově bude od 1. ledna platit, že plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem, třeba veřejnou komunikací či veřejným prostranstvím, pak zůstanou spadlé plody nadále v majetku vlastníka stromu.

Listí není a ani nebude zákonem výslovně řešeno, ale lze jej podřadit pod sousedská práva. Ta se posuzují podle toho, zda jde o obtěžování souseda nad míru přiměřenou poměrům. U normálního listnatého stromu, který na podzim opadává, zřejmě nelze říci, že by jeho opadávání bylo nad přiměřenou míru, neboť jde o běžný přírodní proces. V takovém případě nejde o zásah do sousedských práv a každý si musí uklidit, co mu na jeho pozemek napadá.

Pokud však větve sousedova stromu přesahují na váš pozemek, můžete ho žádat, aby je odstranil. Pokud tak neučiní, můžete je šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit sám.

Vlastník pozemku může také požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil.

Neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající výšky přes 3 metry jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 metry a pro ostatní stromy 1,5 metru.