Pořínským dětem se začalo dostávat vzdělání v roce 1798, kdy docházely do šest kilometrů vzdálených Hrobů u Radenína. Než jim obec nechala postavit školu vlastní, stejnou cestu každý den absolvovaly dalších šestapadesát let. V Hrobech stávala „triviálka" už od roku 1729 a sloužila žákům ze širokého okolí.Na pět let strávených v pořínské škole zavzpomínal František Petrů, který v obci stále žije. Učil ho kantor František Štěpánek.

„První školu v Poříně byste našli v místě té dnešní, tedy přímo na návsi vedle kostela. Byla to jen obyčejná dřevěná chaloupka," vypráví Oldřich Ardolf (56), pro kterého je historie koníčkem.

Zub času byl na ní více než patrný a počet dítek ve vsi stále rostl, takže Pořínští přistoupili ke stavbě školy nové. Stalo se tak roku 1854: „I ta jim byla brzy malá, takže škola, kterou známe z dnešních časů, pochází z roku 1891. Stavět se začala 18. dubna a 27. října se v ní už učilo," zmiňuje Oldřich Ardolf.

Kvůli kašli odložili vyučování

Stejně jako jiným vesnicím se ani Pořínu v minulosti nevyhnula pohroma. Jak píše v knize o obci Václav Macek, došlo k ní v roce 1880. Tehdy si epidemie vyžádala životy řady dětí, včetně novorozeňat. V roce 1899 řádil zase mezi místními ratolestmi zajíkavý kašel a vyučování kvůli němu začalo až 31. října.

Věděli jste, že…
Marie Terezie v roce 1775 nařídila zákonem vrchnostem zřizovat triviální školy v místech s farními kostely? Školní docházka byla doporučena dětem mezi šesti a sedmi lety.
Za Josefa II. vyšlo v roce 1779 nařízení o povinné školní docházce. Školy se musely zřizovat všude, kde se napočítalo 90 – 100 školáků.  

O šest let později vedení obce investovalo do opravy střechy, kterou poškodilo krupobití a 9. dubna roku 1910 vysázeli žáci okolo silnice směrem k nádraží sto třešní a višní.

Základy do života dostal v Poříně také František Petrů, který se v obci narodil a strávil tady dvaašedesát let. Učil ho František Štěpánek a poté do školy nastoupila i kantorka Chyšková.
„Škola bývala dvoutřídní a po pěti letech jsme přecházeli do Chýnova. Je to asi sedm kilometrů a většinou jsme dojížděli vlakem," začal vyprávět František Petrů, jenž do školy nastoupil v roce 1958.

Hrával na housle

„Řídící Štěpánek byl dobrý učitel. Vždycky mě hrozně bavila muzika a on hrával při hodinách na housle. Musel jsem celé třídě povinně předzpívávat, protože jsem prý byl na zpěv nejlepší," směje se a dodává: „Jako dítě jsem se vůbec nestyděl. Naopak. Hrozně rád na to vzpomínám."

Na co už ale vzpomíná s menší libostí, jsou tresty. Že děti dostávaly rákoskou, nebylo v té době vůbec nic neobvyklého. „Učitel měl ukazovátko, a když někdo nevěděl nebo zlobil, už ho držel. Taky jsem dostal, stejně jako každý," směje se bývalý žák.
Řídící ve škole bydlel a kantořinu pověsil na hřebík v roce 1962. Učitelka Chyšková pocházela ze vsi a s praxí přestala tři roky po Františku Štěpánkovi. Učitelé se v Poříně začali často střídat a potom instituce skončila. Škola sloužila hlavně dětem z Pořína, vedlejších Radostovic a Nových Dvorů. Dveře za posledním školákem se tu zavřely roku 1977. Tehdy jich sem chodilo už jen třináct. Pamětní kniha zachycuje, že nejvíce žáků škola měla v letech 1898/99, a to přesně dvě stě patnáct.

„V budově mají místní ženy společenskou místnost a škola slouží potřebám knihovny. Teď je v ní nastěhovaná provizorně i hospoda, takže v jedné horní třídě se čepuje pivo," uzavřel František Petrů.

Psalo se v roce…
• 1870
Co do příjmu používali učitelé nejprve asi 24 měřice polí, kus louky a kus lesa v tak zvaných Hejzalech k hrabání steliva od obce, a 3 krejcary z každého dítka na penězích.
Později bylo výše uvedené přeměněno, i dostával učitel suté obilí od rolníků, a sice od jednotlivců po půl měřice žita, kdežto nájemníci platili peněžitě. Celkem dostával učitel od roku 1857 do roku 1870 asi úhrnem 200 zlatých, kterážto výše uvedená dávka in natura vypočítána byla.

• 1880
Následkem epidemie (neštovice, spála, difterie) v létech 1879 a 1880 ve zdejší obci řádící, mnoho obětí na životech dítek tyto požádaly. Následného pak léta, a zvláště v roce 1880, více méně novorozeňat zemřelo. Roku 1880 ze 37 narozených dítek jich 24 zemřelo.

• 1882
V základě zákona zemského ze dne 24. dubna 1873 zařízeno tělocvičné nářadí ku provádění tělocvičných cvičení v letním běhu školním (tělocvična letní), kteréžto nářadí dnem 6. května 1882 účelu svému odevzdáno bylo. Nářadí toto jest následující: 2 tyče (jedna pohyblivá, druhá nepohyblivá), 2 kolmé žebříky, hrazda – a pak bradla.

• 1884
Vraceje se k domovu a byv vzdálen asi kilometr cesty od místa školy, vyšel ze střechy domu čp.26 oheň, který v několika minutách velikých nabyl rozměrů. Téměř 13 hospodářských stavení úplně popelem lehlo. Školní budova též velmi nebezpečně byla ohrožena. Ze dvou stran rozkácený živel dorážel sem, i zničil část hospodářského příslušenství, stromkovou školku ve dvoře školní budovy stávající. Jelikož příliš pochyb bylo, ze budova školní zachována bude, byl nábytek školní i nábytek z bytu učitelova násilně vynesen, čímž veliké škody způsobeny byly.

• 1891
Na základě usnesení 23. listopadu sešla se místní školní rada, aby se usnesla o přípravných krocích ku stavbě nové školní budovy.