První zmínky od domě z Dlouhé ulice se objevily již v roce 1562. V té době se mu říkalo „Poněšický”.

Potom se o něj vystřídalo několik majitelů, kteří zde provozovali různá řemesla – nožířství, provaznictví nebo pekařství. Svoji dnešní podobu získal dům kolem roku 1802, kdy jej vlastnil tesař Václav Ryba. Tehdy vznikly i charakteristická mansardová střecha a dřevěná veranda v patře. (1)

Dům byl dlouhou dobu pouze částečně obydlen a využíván. Podobně minimální byla jeho údržba.

Ještě v roce 1992 byl objekt uváděn v soupise Národní kulturní památky jako památka ohrožená. Podobně v roce 1997 jej rovněž uvádí Klub za staré město Tábor jako dům v havarijním stavu, u kterého je nutné přijetí okamžitých opatření na záchranu. Rekonstrukce se však dočkal až se změnou majitele.

Projektové práce začaly na jaře roku 1998, hrubá stavba byla dokončena o dva roky později.

Vzhledem k poloze objektu podél severního opevnění historického jádra, zůstala u domu velká zahrada, orientovaná do Holečkových sadů. Je to pravděpodobně největší zelená plocha celého vnitřního města.

Dům má zajímavou fasádu s charakteristickou dřevěnou verandou v patře. Sklepy jsou rozsáhlé a přístupné rovněž přímo z ulice.

Dům čp. 344 je jedním z architektonicky nejhodnotnějších domů historického jádra Tábora. Přízemí je převážně klenuté, pouze velká místnost vlevo od vstupu je plochostropá. V patře jsou klenuté prostory ve střední síni, většina prostor je plochostropá. Zajímavý je mansardový krov, který vypovídá, že zde bydlel schopný tesař.

Bydlení se zahradou

Záměrem investora bylo řešit komfortní bydlení.

V přízemí přijímací a pronajímatelné prostory, od patra nahoru pak vlastní bydlení. Architektonickým záměrem bylo spojit první patro – denní část – s přímým vstupem do velké zahrady. To bylo řešeno novotvarem venkovního schodiště zámeckého charakteru.

Vysoký mansardový krov byl zachován a protézován. Bylo možno do něj vestavět dvě úrovně klidové části bydlení a hobby prostoru ve vrcholu střechy. Byly zachovány a přidány charakteristické vikýřky střechy a do střešních ploch, odvrácených pohledům z ulice, střešní okna.

Vzhledem k nemalým nákladům byla převážná část celkové rekonstrukce prováděna průběžně, od roku 1999. Dokončení fasád a vnějšího vzhledu se podařilo před několika pár lety.
(Zdroj: (1) K. Thir: Staré domy a rodiny táborské I.-II., Tábor 1920, str. 799-800).

Jan Stach