Přestože je vytvoření suchého poldru či vodní nádrže na Krkavci zatím hudbou daleké budoucnosti, nový územní plán Veselí nad Lužnicí oběma stavbám otevřel dveře.


Obec Val, jejíž části by se případné úpravy terénu směřující ke zvýšení retenční schopnosti krajiny dotkly nejvíce, podala k územnímu plánu námitku.
„Kdybychom námitku nepodali, dávali bychom tím zároveň tichý souhlas k likvidaci obce Hamr, usedlosti na Meteli a chat podél toku Nežárky. O změně orné půdy a lesů v bažinu zanesenou odpadky a komáry ani nemluvě,“ naznačila místostarostka Valu Hana Balatková.
Ze soběslavského stavebního úřadu, který je pořizovatelem veselského územního plánu, se jim však dostalo zamítavé odpovědi.


Poldr nebo nádrž
„My ze zákona musíme respektovat směrný vodohospodářský plán a stanovisko vodohospodářského orgánu. Lokalita Krkavec je zde zařazena mezi výhledové vodní nádrže,“ odůvodnila postoj úřadu vedoucí oddělení územního plánování Dagmar Buzu.
Dodala, že obavy Valských chápe. Přesto je s výhledem na budoucnost přesvědčená o prospěšnosti ochránit toto území od případné zástavby.
„Nemluvme jen o suchém poldru, ale i o vodní nádrži, která by tu někdy mohla vzniknout. Pro ni je tu ideální geologické podloží. Dnes řešíme povodně. V budoucnu však můžeme řešit problém zcela opačný,“ upozornila.
Lokalita Krkavec je v územním plánu zanesena jako plocha pro protipovodňová opatření a zvýšení retenční schopnosti území, aby nebylo znemožněno budoucí využití pro akumulaci povrchových vod.

„Případná výstavba by poškodila podloží. Územní plán nemůže jen krátkodobě zhodnocovat pozemky, ale chránit hodnoty a zohledňovat dlouhodobé cíle, přestože k jejich naplnění třeba nikdy nedojde,“ připustila Buzu.
Město Veselí však výhledově s výstavbou suchého poldru stále počítá.
„Povodně v letech 2002 a 2006 jednoznačně ukázaly, že Veselí nad Lužnicí je jedno z nejohroženějších míst v jižních Čechách. Proto považujeme za důležité věnovat se přípravě a realizaci funkčních protipovodňových opatření,“ uvedl veselský místostarosta Václav Matějů.
Podle něj chystaná výstavba protipovodňových hrází významně zlepší ochranu domů v ohrožených lokalitách pouze pro menší, malé a středně velké povodňové vody.


Poldr pro všechny
„Na toku Nežárky není bohužel nic, co by při povodních zachytilo větší množství vody. Proto chápeme případný suchý poldr jako účinné protipovodňové opatření, o němž je zapotřebí diskutovat a zvažovat jeho výhody a nevýhody,“ dodal Matějů.
Připouští, že součástí řešení musí být i nastavení odškodnění subjektů, jichž by se mohla realizace poldru negativně dotknout.
„Vznik retenčního prostoru není místní záležitostí pouze našeho města. Projekt FLAMIS prokázal, že by měl příznivý vliv na průtok povodňových vod ve všech městech a obcích na toku Lužnice od Veselí nad Lužnicí dolů. Považujeme za vhodné, aby se jím zabýval kraj jako garant rozvoje a i protipovodňové ochrany na jihočeském území,“ doplnil místostarosta.


Podle místostarostky Valu Balatkové má ale krajina podél řeky svoji přirozenou retenční schopnost, která se nemusí vylepšovat betonovou hrází na Krkavci ani další dlouhou betonovou hrází podél cesty na Val, kde hrozí přeliv z poldru do Lužnice přes Vlkovský rybník.