Znovu se představí za dva roky.

Táborský poklad ve sladovně bývalého pivovaru a Život ve středověku v Bechyňské bráně se na dva roky odmlčí. Obě se nově představí až v roce 2019, kdy skončí rekonstrukce Bechyňské brány.

Kdo si chce obě ještě prohlédnout v současné podobě, má možnost 7. října. Exkurze s archeology Milošem Drdou a Františkem Jandou začne ve 14 hodin na nádvoří pivovaru.

 „Říjnová vlastivědná vycházka se promění v důstojnou oslavu mezinárodního dne archeologie, který Husitské muzeum oslaví se čtrnáctidenním předstihem, a to právě z důvodu rekonstrukce,“ doplnila za Husitské muzeum Kateřina Nimrichtrová.

V Táboře se schyluje k velké rekonstrukci historického objektu Bechyňská brána. Z tohoto důvodu se až do roku 2019, tedy rok před 600. výročím založení Tábora, odmlčí dvě expozice. Ke znovuotevření dostanou moderní podobu.

Zásadní proměny a také stěhování z pivovaru se dočká unikátní Táborský poklad, složený z jednohoz nejvýznamnějších nálezů z jagellonského období na našem území, a také Život ve středověku v prostorách Bechyňské brány. Po její rekonstrukci se právě tady obě expozice setkají.

„Počítáme zde s několika tematickými okruhy, které by měly mapovat historii Tábora až po rok 1648,“ naznačil historik Husitského muzea František Janda k expozici Života ve středověku, která se vztahuje k období mezi 13. až 16. stoletím a představuje život z prostředí vesnice i města. V současné podobě vznikla v roce 1990.

Ředitel muzea Jakub Smrčka dodává, že k novým instalacím použijí i moderní technologie. „Máme v plánu elektronické prvky, například i 3D pro znázornění opevnění, aby bylo co nejvíce názorné a lidé si ho dokázali lépe představit v krajině Tábora,“ odhaluje plány, jejichž součástí jsou edukační projekty pro školy.

Muzejníky teď čeká stěhování sbírkových předmětů do depozitu. Všechny zkontrolují a zadokumentují, případně opraví nebo nechají zrestaurovat. Specialistu Petra Volfa si musejí pozvat na rozebrání modelu kachlových kamen.

NOVINKA V BRÁNĚ
Po obnově Bechyňské brány u hradu Kotnov vznikne nová expozice Husitského muzea s názvem Dějiny Tábora, která tu nynější rozšíří o nové poznatky.

Jak již dříve ředitel muzea uvedl, většina artefaktů pochází ze Sezimova Ústí, tedy z původního starého Tábora a jeho okolí. Návštěvníkům nově dějiny města přiblíží již od pravěku, k němuž existují mnohé materiály.

Stavební práce na objektu již začaly například opravou schodů a vychází na čtyři miliony. Dalších zhruba pět město investuje do nového vybavení.

Dosud historie v Bechyňské bráně využívá jen dvě podlaží, nově návštěvníci projdou čtyři včetně věže, která dál zůstává přístupná. Ani tak se ale celé dějiny na jedno místo nevejdou, a proto dovedou jen do konce třicetileté války. Moderní doba se sem podle Jakuba Smrčky ani nehodí.

Bechyňská brána je poslední dochovanou vstupní branou z husitské doby. Když Přemysl Otakar na místě dnešního Tábora založil Hradiště, vstupovalo se za hradby minimálně čtyřmi městskými branami.