Pohledávky Tábora jsou neprodejné

Necelých sedm milionů z celkového objemu dluhu nájemníků odsunuli táborští radní do šuplíku nedobytných pohledávek.

Účetním jazykem řečeno jdou tyto dluhy do tak zvané podrozvahy. Jejich žijící autoři se mohou radovat, aktivní vymáhání jejich neuhrazených peněz je zastaveno. Nicméně pokud peníze dobrovolně pošlou, zpáteky se jim nevrátí. Jak říká Jana Jelenová – vedoucího úseku správy pohledávek společnosti Bytes, tímto způsobem se by se jim dluhy umořily a jejich jméno by vypadlo ze seznamu hříšníků.

Pravděpodobné to však není, neboť „odsunuté“ dluhy z nájmů a služeb jsou už z let 1993 až 2006 a Bytesu už selhaly všechny cesty, jak se k těmto penězům dostat.

„Jsou to dluhy po nájemnících, kteří v bytech již dávno nebydlí a exekutor je prohlásil za nevymahatelné,“ uvedl místostarosta Emil Nývlt, kterému správa majetku a tedy i městských bytů přísluší.

Nabízí se otázka, proč se Tábor nepokusil pohledávky prodat a alespoň nějaký obnos získat. Ale právě prohlášení exekutora je brzdou obchodu.
„My jsme to zkoušeli, oslovili několik agentur, ale žádná neměla zájem. Nakonec i kdyby měla, pohledávky by nesměly být pod exekucí, ale to jsou tyto všechny,“ vysvětlila Jelenová. Zkušenost z prodeje pohledávek zatím nemá žádné město okresu. „Lidé by byli vydáni vymahatelské firmě, a to nechceme,“ zdůvodňuje například veselský starosta Jaromír Novák.

Z nedobytné částky 6,6 milionu tvoří 1,7 milionu položku za služby, tedy například za dodávku tepla, zbytek lidé Bytesu dluží na nájemném. Největší dluh jednotlivce dosáhl na 205 tisíc korun.

Celkem Bytesu od více než tisícovky lidí chybělo přes 30 milionů. Nyní je účetně tato částka o 6,6 milionu nižší.

Velká díra v příjmech Bytesu přiměla zastupitelský klub KSČM k předložení receptu, jak v této oblasti postupovat. Jejich návrh tak zvané urychlené privatizace ale zastupitelé neschválili.

Cílem tvůrců bylo rapidně zlevnit prodávané byty. Podle nich by se cena neměla odvíjet od tržní hodnoty bytu, nýbrž od ceny stanovené na základě soudního odhadu a skutečné hodnoty nemovitosti. Komunisté by tak cenu u třípokojového bytu rádi viděli na hranici 120 tisíc. Podle této metodiky by se o byty mohli hlásit i současní dlužníci. „Postup by řešil jak privatizaci, tak oddlužení města spolu s vyjmutím bytových domů ze zástavy bankám, ale i možnost výstavby startovacích bytů pro mladé rodiny a v neposlední řadě problémy s neplatiči,“ říká šéf klubu Ladislav Šedivý. Zatímco u koklegů nepochodil, 135 občanů napříč Táborem takovému způsobu vyjádřilo podporu peticí, kterou v těchto dnech radnice obdržela. Zatím k ní ale nevydala stanovisko.