Stačí několik desítek vteřin, maximálně minut a celoživotní úspory nebo všechny peníze z účtů jsou pryč. Zloději vycítili příležitost a podle jihočeského policejního mluvčího Jiřího Matznera vynalézavě využívají možnosti, které poskytuje internet. A oběti často s neuvěřitelnou lehkomyslností s pachateli spolupracují.

K nejnovějším trikům patří SMS či podobná zpráva, že dotyčnému byla schválena žádost o některý z nových státních příspěvků. Následně se ale budoucí oběť dozví, že musí na zadanou webovou stránku poslat své přihlašovací údaje. Česká ministerstva a další úřady už několik desítek takových podvodných stránek zablokovaly, ale přesto jsou v určitém procentu případů zloději úspěšní. Přitom třeba číslo účtu už se zadává při podání žádosti!

Podvody a krádeže, které se dříve děly tváří v tvář se nyní přesouvají na internet. Falešní prodejci, kteří následně vykrádali seniorům kredence, nebo slibovali dodání zboží, které se nikdy neobjevilo, už se teď ani nenamáhají obcházet domácnosti. Využívají telefon a internet a pohodlně "od stolu" kradou i milionové částky.

Útoky podvodníků na internetu přiostřují. Používají falešné zboží, smsky i e-maily. Ilustrační foto.
Útoky podvodníků na internetu přiostřují. Používají falešné zboží, smsky i maily

Můžete se otestovat

Jiří Matzner připomíná, že na policejním webu je přístupný projekt několika institucí - mimo jiné České bankovní asociace nebo Policie ČR. Projekt se nazývá Nepindej a na adrese kybertest.cz se tam může každý nejen podívat, kde hrozí nebezpečí, ale také si vyzkoušet, jak podvodníkům odolat. V adresách, které se tváří dokonale, je totiž zavádějící třeba jen jedna tečka nebo podtržítko… Lidé by si podle Jiřího Matznera měli dát pozor vždy, když je někdo žádá o přihlašovací údaje k jejich kontu, související hesla nebo hesla k počítačům či mobilům. "Lidé tomu neuvěřitelně nahrávají," upozorňuje k novému typu zločinů Jiří Matzner.

Navíc je dobré sledovat co se děje "v okolí". "Podvodné maily často chodí ve vlnách, celou republikou projdou v několik týdnech, pak je pár měsíců klid a objeví se nová finta. Oběti často uvěří i velmi neobvyklé nabídce a sami posílají peníze…

Podvodníci lákají například na dědictví. Českobudějovičtí policisté řeší případ, kdy se na Jihočecha obrátil údajný právní zástupce jménem A. Ferrari a nabídl mu dědictví po příbuzném ve výši 19 milionů dolarů. To ale mělo ležet ve španělské bance. Za různé služby a poplatky vydal Jihočech 57 000 korun. Naštěstí už na další výzvu k platbě nereagoval. Ale odeslané finance jsou zřejmě navždy pryč. Úspěšnost polici je při stíhání těchto deliktů sporadická. Během několika dnů stihnou finance proputovat po různých účtech doslova přes celou zeměkouli, aby je následně bylo možné vybrat kdekoli v cizině nebo i v sousedství okradeného, aniž by prakticky peníze kdo mohl efektivně vysledovat a vrátit.

Inzerát na bílé koně.
Podvodník po síti vylákal téměř dva miliony. "Máme ho!" říká policie

Naverbovaní rodilí mluvčí

Když se nedávno podařilo Interpolu dopadnout celý gang zlodějů operující na internetu, je to spíše výjimka než pravidlo.

A jestliže v minulosti se mnohý útok vedený z ciziny dal rozpoznat díky špatné češtině, odborníci varují, že zloději si už jazyk zdokonalili k nerozeznání. Dokonce mají mezinárodní skupiny k dispozici rodilé mluvčí. To jsou případy, kdy jsou třeba lidé osloveni, že byl veden útok na jejich peníze v bance. Pokud si chce někdo obezřetnější zjistit více, ozve se mu vzápětí falešný policejní důstojník, který potvrdí, že kvůli ochraně je nutné peníze převést na konto, které doporučili podvodníci vydávající se za bankéře…

Z jiného ranku je nabídka investic, kdy se oběti falešní odborníci vyptávají na znalosti z oboru, aby ukázali, že "příležitost" není pro každého… Zhodnotí pak uloženou částku v řádu týdnů o desítky procent, na falešných stránkách oběť sleduje, jak jí tuční konto, ale když pošle třeba i několik milionů (!) zmizí najednou všechna dobře připravená kamufláž z internetu a pachatelé samozřejmě beze stopy také.

V některých případech chtějí lidé prodat zboží přes internetové bazary. Aby mohli inkasovat, mají zadat své přihlašovací údaje. Jako v minulých dnech ženy ze Strakonicka a Písecka. Neuvědomí si ani, že jim z účtu peníze naopak mizí ve stejné částce, v jaké jim měly přijít, když si omyl uvědomí je pozdě. A ještě mohou mluvit o štěstí, že si zloději díky získaným kódům nevzali jménem obětí úvěr, často na velkou sumu peněz… To, že nepřijde zboží zaplacené předem přes internet, také ještě podvodníci nevypustili z rejstříku!

Ilustrační foto.
Další důmyslný podvod nabízí příspěvek na bydlení. Rychle vysaje účet

Staré triky stále žijí

Obyčejné vydírání, kdy pachatelé hrozí, že prozradí policii, že dotyčný sledoval zakázané pornostránky, už dnes patří skoro historii. Stále se ovšem praktikuje! Stejně jako zavirování počítače a nabídka na uvedení věcí do pořádku při složení požadované částky. Podle odborníků je pak padesát na padesát, jestli pachatelé dodrží slovo a po zaplacení výpalného zařízení odvirují.

Už sice existují i "bílé" hackerské skupiny, které proti blokovacím a viry nesoucím programům dávají veřejně k dispozici programy na pomoc postiženým, ale spoléhat na ně by bylo ošidné.

Jak se tedy bránit? Lze jen zopakovat, že nikomu by se neměly poskytovat přihlašovací údaje internetového bankovnictví. Na internetu nakupovat jen u ověřených prodejců, ověřovat si telefony nebo adresy, uchovávat e-mailovou či SMS komunikaci a nevěřit podezřele výhodným nabídkám.