Jak sdělil vedoucí archeologického oddělení Husitského muzea František Janda, z původního dohledu nad stavbou čísla popisného 281 na Špitálském náměstí se rázem stal záchranný archeologický výzkum.

„Nalezli jsme nejen množství kosterních ostatků, ale také poměrně zachovalé kamenné dělové koule,“ naznačil s tím, že veřejnosti chtějí nálezy podrobněji představit až na jaře s otevřením zrekonstruované Bechyňské brány.

Díky dosavadním objevům při rekonstrukci ulice Na Parkánech nyní s jistotou vědí, že město ve 13. století chránil přemyslovský příkop. Do mozaiky se přidalo i 30 skeletů pohřbených pod domem U Mečířů. „Díky nim nyní můžeme přehodnocovat způsob pohřbívání v Táboře,“ upřesnil archeolog Jiří Bumerl s tím, že hroby datují přibližně na 15. století.

KELTSKÁ KERAMIKA

Další pozůstatky doby minulé pochází z 1. století před naším letopočtem. „Jedná se o keltskou keramiku z oppidálního období,“ zmínil František Janda.

Měšťanský dům na Špitálském náměstí mění Martin Franc a Zdeněk Křivský na doutníkový klub s prodejnou rumů a vín.

Podle vedoucího archeologického oddělení Františka Jandy svědectví vydaly tři desítky skeletů. „Jeden nebožtík byl pohřben v rakvi, ostatní buď oděni v rubáších nebo volně ukládáni s rukama na prsou či podél těla,“ shrnul s tím, že narazili i na zvláštnosti.

NAŠLI ANOMÁLIE

Jedna z lebek měla v čelisti uprostřed zub navíc. „Kolegyně antropoložka Erika Průchová uvedla, že se tato anomálie vyskytuje u procenta lidí a Asiatů,“ zmínil.

V 15. století tu zřejmě fungoval hřbitov pro nedaleký špitál. „Později pozemek nejspíše koupil rod Mečířů k výstavbě měšťanského domu,“ naznačil časový sled archeolog Jiří Bumerl.

Podařilo se zachytit vícero jedinců ve dvou vrstvách. „Zaujal nás i odkryv hrobu ženy s několika dětmi,“ řekl.

Investor Martin Franc sdělil, že dům je již zastřešen. „Výsledky výzkumu představíme po otevření formou výstavy veřejnosti. Rádi bychom slavnostně otevřeli již letos v létě,“ podotkl.