VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poctu T. G. Masarykovi vzdaly i děti

Bradáčov - Škola v Bradáčově sloužila 87 let. Pak budovu z konce 19. století využívalo družstvo a nyní je rekreační chalupou

30.8.2013
SDÍLEJ:

DĚTI Z BRADÁČOVA s paní učitelkou Pokornou asi v roce 1946/7. Milada Jelínková stojí vedle učitelky Pokorné vpravo. Foto: Archiv Milady Jelínkové

Píše se začátek roku 1884 a děti z Bradáčova, Rodné, Horní Světlé či Nahořan naposledy dochází do školy v Hartvíkově. Několik let se již ozývaly hlasy volající po vlastní škole, která by zejména v zimě ušetřila žákům jejich kroky. Proto školská rada dne 13. října 1877 povolila zřídit novou, samostatnou školu v Bradáčově.

BUDOVA školy nyní slouží jako chalupa k rekreaci.

Jak ale napsal do kroniky tehdejší starosta Josef Buřič, obec Rodná se však odtrhla a přiškolila se tak do Pohnání: „Občané, jímž bylo svěřeno řízení a obstarávání záležitosti školní, svolali radní, výbory a sousedy přiškolených obcí a jednali o budově školní. Usnesli se, že koupí stavení Karla Vogla, č.p. 2 v Bradáčově, stavení že řádně upraví a pak k potřebě školní odevzdají," popisuje kronikář.

Nová budova

Dne 1. září 1884 začala tedy v obci fungovat jednotřídní škola za podpory zemské subvence pět tisíc korun a jako první správce dohlížel na chod budovy František Jaroslav Vacek.

Pro potřeby dětí sloužilo i stavení č.p. 25 Jana Buřiče, ale místnost, která by odpovídala požadavkům, byla schválena jen po dobu tří let. Tak se tedy přistoupilo ke stavbě nové budovy, která dodnes stojí za zdejší kapličkou. „28. říjen 1888 byl pro obec dnem posvátným. Nová škola byla postavena a otevřena. Stavba budovy školní činila 13 800 korun. Výnosem školské rady ze dne 18. října 1905 povolena byla druhá třída postupná, která byla přistavěna a otevřena 2. září 1905," popisuje kronika.

Jan MelicharZa vzděláním sem docházel Jan Melichar, který se v Bradáčově roku 1927 narodil. „Lidé si školu stavěli svépomocí. Pracoval na ní i můj tatínek Josef. Já ji začal navštěvovat v roce 1933 a součástí budovy byl i byt řídícího. Tím byl v té době Pánek," začal své vyprávění pamětník.

Na tohoto učitele nemá ale Jan Melichar dobré vzpomínky: „Ten nám vyplácel, to bylo hrozný. Ani člověk nevěděl, za co je vlastně bit. Byl přísný až moc a ani moc nenaučil, protože jsme všichni seděli jako na trní a báli se," vysvětlil.

Škola byla v době před druhou světovou válkou stále dvoutřídní, vyučovalo se všech osm ročníků a o děti nebyla nouze. „Třída byla plná. Chodilo nás sem minimálně sedmdesát. Ještě pamatuji na učitele Živného a Bílého. Ti na nás byli moc hodní."

Nikdo nelenošil

V jedné dlouhé lavici sedělo i šest žáků a ani jeden z nich neměl pomyšlení na záškoláctví. To se tehdy podle šestaosmdesátiletého muže nenosilo: „Jít za školu bychom si nedovolili. Když jsme přišli domů, na stole jsme už měli dlouhý seznam prací, které máme udělat. Do školy jsme nešli pouze tehdy, když bylo v hospodářství hodně práce a museli jsme pomáhat," vzpomíná Jan Melichar.

Děti se pravidelně vzdělávaly i v náboženství, kdy za nimi dvakrát týdně docházel kněz ze čtyři kilometry vzdálené Zhoře. „Každý dříve chodil pravidelně do kostela. Vzpomínám, jaké se z Bradáčova až do Zhoře táhlo procesí. První lidé už přicházeli, my šli teprve od baráku a furt to byl jeden dlouhý zástup," uzavřel pamětník.

Z vedlejších Nahořan každé ráno vyrazil za vzděláním do Bradáčova i Josef Kostroun (1931). V paměti mu uvízl učitel Kuhnagel, kterému jednoduše v překladu žáci říkali „Kravský hřebík."

Pocta Masarykovi

Josef Kostroun„Roku 1937 zemřel prezident Masaryk a já jsem akorát přišel do první třídy. Na pana Kuhnagela si pamatuji velmi dobře. Měl Škodu Tudor a mě a ještě tři spolužáky do ní naložil a vyrazili jsme do Mladé Vožice," směje se Josef Kostroun. „Tady lidé Masarykovi skládali poctu. Konal se nějaký pietní obřad a promítali dokonce i film. Jako malý kluk jsem byl úplně nadšený," shrnul muž, který od šesté třídy navštěvoval měšťanku ve Vožici.

I přesto, že za války byly těžké časy, Němci obvykle přes Bradáčov a Nahořany jen projížděli. V roce 1945 měl ale Josef Kostroun své stavení plné Rusů: „Kus od našeho stavení při osvobození spali pod jasanem Rusové a celou dobu žmoulali růžence. Byli asi hodně pobožní. Ve světnici jsme měli otoman a jeden z nich na něm nocoval a s sebou měl nějakou ženskou z fronty," zavzpomínal na dávné dění senior, který je podle svých slov jedním ze tří mušketýrů, jež v kdysi vzkvétající vsi i nadále žije.

JOSEF A MILADA JELÍNKOVI.Jen v dřevácích docházela čtyři roky z Nahořan do Bradáčova i Milada Jelínková (74), která nyní žije s manželem Josefem v Rodné. „Tatínek měl rodinu v Leskovicích u Pelhřimova. Ves Němci vypálili, lidi postavili ke zdi a zmasakrovali. Strejda stihl ale utéct do Lipice, kde jsem i já chodila první rok do školy. Pak jsem už nastoupila do Bradáčova a učila mě paní učitelka Pokorná a pak učitel Voráček. Učil nás i pan Koblic, který pocházel z Pojbuk. Byl moc hodný a učil také děti malíře Josefa Lady. Takový to byl kabrňák," zhodnotila Milada Jelínková.

Jak dále uvádí kronika, škola v Bradáčově zavřela své dveře za posledním žákem po 87 letech existence, tedy v roce 1975. „Budovu pak vlastnilo nějaký čas družstvo a nyní již slouží jako rekreační chalupa," uzavřel starosta obce Ivan Melš.

Autor: Kateřina Krejčová

30.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Fotbalisté Dynama v sobotním šlágru II. ligy porazili Opavu 2:1 a vystřídali ji v čele tabulky.
103

Dynamo ve šlágru kola zdolali Opavu a vedou tabulku

O autisty se v Táboře stará Apla.

Festivalem o autismu oslaví kulaté výročí

Tábor podruhé hledá stavitele lávky

Tábor – Táborští radní schválili zveřejnění v pořadí druhého výběrového řízení na stavbu lávky pro pěší a cyklisty.

Když se vám narodí trojčata

Táborsko - Ač je to s podivem, Táborsko je na výskyt trojčat vcelku bohaté.

V hledání pomohly sociální sítě

Tábor - Poctivý nálezce v pátek odpoledne odevzdal funkční tablet, který našel v Jordánské ulici. Strážníkům, kterým tablet předal na služebně, se pomocí sociální sítě podařilo kontaktovat kamarády jeho majitele. Ti mu zprávu předali, takže se tablet opět dostal do správných rukou.

Nemocní mohou poslouchat knihy z CD

Tábor - Již poněkud starší myšlenka a nápad nezapadly a dočkaly se realizace. Knihovna do nemocnice věnuje čtivo, které vyřazuje ze svého fondu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení