Již pátým dnem straší obyvatele Táborska blesková povodeň. Tam, kde to jde, už se lidé pustili do úklidu. Naštěstí se blýská na lepší časy. Přestalo pršet a řeky již kulminovaly. Ještě včera hasiči čekali jen na Lužnici v Klenovicích. Tu místní dobrovolní hasiči sledovali v Ovčíně.
„Nežárka včera ráno kulminovala a podle posledních zpráv by na stejné úrovni měla vydržet. Záleží, jak se bude vyvíjet počasí a také na situaci na rybníku Rožmberk,"
řekl Roman Jedlička, velitel družstva profesionálních hasičů ve Veselí nad Lužnicí.

Pracovníci Veselských služeb na traktoru s valníkem za čtyři dny rozvezli po městě přibližně 2800 pytlů s pískem. „Asi 45 lidí si o ně zavolalo. Nárok mají na takový počet, který si sami určí," vysvětlil jednatel Jaroslav Benda.

Problémy s Nežárkou v Hamru už neočekává ani starosta Valu Jan Průcha, pod nějž osada spadá. Vodu mají rozlitou jen na loukách, takže je 
z nich jedno velké jezero. Pomohlo ale to, že na dělicí cestu navezli třicet centimetrů zeminy. Tím byly ochráněny domy, které jsou v dolíku.
Škody způsobené rozbouřenou řekou již začínají sčítat v Bechyni. S úklidem tam pomáhá i dvacítka vojáků.

Tábor je podle starosty Jiřího Fišera schopný se s následky povodně vypořádat. „Pomoc od starostů jiných obcí odkazuji do měst, kde je jí více potřeba," sdělil Jiří Fišer 
s tím, že provizorní hráz na Jordánu nátlak vody nezvládla, a tak se práce stavbařům prodlouží přibližně o šest týdnů.

Sundali holínky a brouzdali se ulicí

Veselí nad Lužnící – V ulici Na Potoce již voda opadla, a tak se lidé mohli pustit do úklidu. Vladislav Růžička, jehož syn bydlí na rohu ulice Na Potoce a Na Strážkách, vzal včera do ruky koště a odmetal nepořádek před domem.

ŘEKU SLEDOVALI Z VODY. Martin Špulák v holínkách a Renata Žáková bosa se procházeli v zaplavené Sokolské ulici.

„Ještě odčerpáváme vodu ze sklepa, ale to je takové plácnutí, protože voda neustále přitéká," popisoval Vladislav Růžička s tím, že právě tam voda dosahovala akorát pod strop. Bechyňský potok v této lokalitě sice vystoupil z břehů, ale velkou paseku nenapáchal. „Myslím, že voda byla asi třicet centimetrů nad obrubník chodníku," ukazoval muž, který synovi pomáhal s likvidací škod. Podle něj hladina včera klesla minimálně o čtyřicet centimetrů.

Kola visela na háku

Vladislav Růžička situaci sledoval hned v neděli. Voda se podle něj přihnala rychle. „Šla zleva přes silnici i obrubníky chodníků. Dokonce stříkala i z kanálů," popisoval. Naštěstí voda nezničila nic, co by rodina nutně potřebovala. Jízdní kola ochránilo, že je majitelé včas pověsili na háky. Než voda natekla do sklepa, odnesli i pilu či rozbrus.

Letošní povodní si Růžičkovi odbyli premiéru. Před jedenácti lety v ulici ještě nebydleli. „Jen vím, že vodu tenkrát od obytných místností dělilo jen pár centimetrů," vzpomněl si Vladislav Růžička.

Jaromíra RůžičkováMladí obyvatelé se dvěma dětmi, školáky, se proto na nejnutnější dobu odstěhovali k dědovi na sídliště do panelového domu. „Co nám zbylo. Když už nám nestačily holínky, tak jsme se rozhodli k dobrovolné evakuaci. Nejdříve jsem trochu zazmatkovala, obě děti plakaly, ale nakonec jsme to všichni ustáli. S sebou jsme si vzali léky, oblečení a aktovky do školy," popisovala pětatřicetiletá Jaromíra Růžičková okamžik, kdy se přemisťovali k dědovi. Když byla voda na třetím schodě před vchodem do bytu, obávala se, že se dostane až dovnitř.

Naštěstí potok tak vysoko nevystoupal. Dodala, že jednu noc ale strávil manžel v domě sám a hlídal, jak se situace bude vyvíjet. „Když jsme dům před časem kupovali, věděli jsme, že už jednou prošel povodní. Nepočítali jsme ale s tím, že se sem zase vrátí," konstatovala maminka dvou kluků.

Z povodněmi se pravidelně setkává i Svatava Houfková. „Pro nás to není nic nového. V Sokolské ulici bydlí mladí a stěhovali nábytek. Některé věci jako třeba sedačku, ledničku, pračku, stůl, židle, komody museli úplně odvézt pryč. Oblečení odnesli o patro výš. Voda rychle stoupala, takže jsme dělali, co jsme mohli," vypráví Svatava Houfková, která tušila, že když několik dnů nepřetržitě pršelo, budou povodně.

Svatava Houfková„Byla jsem tady v neděli v poledne a říkala jsem mladým, že se Bechyňský potok rychle zvedá. Nejdřív mi nevěřili. O dvě hodiny později už se dral Blatskou ulicí. Za půl hodiny tam bylo asi padesát centimetrů vody a ještě dneska tam v holínkách neprojdete," popisovala včera.

V živých vzpomínkách má i velkou vodu z roku 2002. Tehdy v domě bydlela ještě babička s dědou, kteří situaci nesli opravdu těžce. Voda dosáhla metru a sedmdesáti centimetrů. Tehdy museli být všichni lidé z ulice evakuovaní a místní na raftech kontrolovali, zda v domech nikdo nerabuje.

„Je to zajímavé. Tenhle potok má v létě sotva dva metry a přeskočíte ho po kamenech suchou nohou. Na druhou stranu pak dokáže takhle škodit," přidává se Zdeněk Dolejš, který v Sokolské ulici bydlí patnáct let a zažil již čtyři povodně.

„Před domem to je docela dobré. Na zahradě mám ještě osmdesát centimetrů a ve sklepě metr třicet. Voda se tam podle mě bude držet ještě několik dnů. Dokonce jsme preventivně vystěhovali i přízemí. Chtěli jsme mít jistotu. Narychlo stěhovat nelze," dodal.