VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po osvobození přišly nejkrásnější prázdniny

Sezimovo ústí - Jaroslava Hojdara válka natolik zaujala, že jejímu studiu věnoval celý život.

7.5.2008
SDÍLEJ:

Jaroslav HojdarFoto: Alena Šatrová

Ani 63 let nesmaže vzpomínky na hrůzy války a opojnou radost z osvobození. Ať již přišlo z kterékoli strany. „Ty pocity jsou v nás pamětnících hluboce uloženy,“ potvrzuje Jaroslav Hojdar ze Sezimova Ústí, pro něhož se druhá světová válka stala celoživotním zájmem.


Jak dlouho už válečné příběhy Táborska sepisujete?
Věnuji se tomu už přes čtyřicet let, už od dětství mne to zajímalo. Vytvořil jsem si vlastní archiv vzpomínek i faktů. Čerpám z vyprávění účastníků odboje, protože když jsem začínal, nebylo od konce války tak dlouho. Tehdy ještě hodně odbojářů žilo, takže jsem mohl jejich vzpomínky zachytit. Zpracované materiály jsem pak předal okresnímu archivu a slouží ke studiu.


Vydal jste příběhy i knižně?
Ano, v devětašedesátém roce. Pak ale přišlo období, kdy jsem nesměl psát ani pro noviny či časopisy, ani pro rozhlas, natož abych mohl něco vydat. Přitom knížka už byla u nakladatele připravena.


Jaké k tomy byly důvody?
Samozřejmě politické. Byl jsem vyloučen ze strany i ze školství.


Čím jste se tak provinil?
Svými názory. Jako člen ale i funkcionář komunistické strany jsem totiž přicházel se svými vlastními názory, což se nelíbilo. V osmašedesátém roce jsem se postavil proti vstupu sovětských vojsk. To byl velký hřích.


Nesměl jste tedy už učit. Čím jste se živil?
Byl jsem klempířem a topičem, a to až do roku 1989. Pak jsem se mohl vrátit do školství, ale přišly problémy z druhé strany, a tak jsem odešel brzy do důchodu.


Přesto jste ale v době zákazu své činnosti složil doktorát z filozofie. Jak se vám to podařilo?
Tajně, v plánské kotelně, kde jsem strávil patnáct let. Byla automatická, takže obsluha mi zabrala tak půl, maximálně hodinu a já mezitím psal. Taky jsem si upravoval směny, abych mohl chodit po archivech a muzeích. Většinu věcí jsem tedy napsal v kotelně jako topič. Když v Táboře přišli na to, že jsem udělal doktorát, byl z toho velký poprask, ale už s tím nešlo nic dělat.


Věnoval jste se hodně studiu odboje. Byl na Táborsku silný?

Velmi silný, od samého počátku války. Už v prvních dnech okupace vyšly letáky proti vstupu Němců, které vydalo tehdy ještě legální Národní hnutí pracující mládeže. Potom odboj vedla Obrana národa, kterou tvořili především bývalí důstojníci československé armády. Ta byla ihned po příchodu německých vojsk rozpuštěna a odbojní důstojníci vyvezli z kasáren zbraně. Napojili se na pražské ústředí a posílali odtud důležité zprávy, které se dostaly až do Londýna. Dalším důležitým proudem odboje byl komunistický odboj, který nejpozději do poloviny roku 1941 gestapo rozbilo a jeho čelní představitelé byli popraveni – ostatní skončili v koncentračních táborech.


Patřila i vaše rodina k odbojářům?
To ne, nikdo k odboji nepatřil, ale názory v rodině byly jasné: protiněmecké.


Když válka začala, bylo vám šest. Jak se s ní dítě vyrovnává?
Působila na mě tehdy obzvláště silně. Viděl jsem plno lidí, které gestapo odvedlo a již se domů nevrátili. To jsme bydleli v Klenovicích. Doma se o válce mluvilo a rodiče nás nabádali, abychom venku neříkali nic, co jsme doma slyšeli, protože by to pro všechny mohlo mít hrůzné následky. Vždyť na táborském popravišti se denně střílelo.


Kdy jste pocítil největší strach?
To bylo koncem prosince roku 1944, když americká letadla střílela na lokomotivu na nádraží v Roudné. Létala nám nad hlavami, byl to ohromný rachot kulometů. To jsem měl skutečně velký strach. Na Táborsko přišli Němci 16. března 1939, projížděli i Klenovicemi a my děti se na ně dívaly – to zas měli strach rodiče, a proto nás zaháněli domů.


Co vás na válce tak fascinovalo, že jste jí věnoval celý život?
Válka je na jedné straně velkým vypětím historie a silným emočním zážitkem, a na druhé proti sobě stojí dvě síly: síla vlastenců, kteří šli do boje, a velmi silná síla okupantů. Tyto síly se střetávaly a přinášely tím hrdinství i zradu. To, že jdou vlastenci vědomě do boje s tím, že třeba nepřežijí, tak to člověka ovlivňuje a fascinuje. Právě hrdinství těchto lidí mne velmi silně zasáhlo a mnozí z nich se stali mými kamarády na celý život.


A jak jste prožil osvobození?
To byl další velmi silný zážitek a vlastně i krásné prázdniny. Do Klenovic přišli vojáci Rudé armády desátého května a my děti jsme celé prázdniny prožily společně s nimi, brali nás na svá auta tažená koňmi, jezdili jsme s vojáky na trávu pro krávy, které měli ustájené ve statku, a pamatuji si, že naše maminka vojákům vařila. Na mnohé vojáky dosud vzpomínám a mám dokonce i fotky jejich rodin. Proto na mne tak zapůsobil osmašedesátý rok. Na jedné straně se mi tak ocitl rok 1945 se silným kladným zážitkem, a na druhé osmašedesátý a s ním spojená ne vždy milá setkání.


Takže zklamání?
Ano, to pro mne bylo silné zklamání. Ale jako člověk i historik ty dva letopočty od sebe odděluji a nechápu nedávné úvahy o odstranění sochy rudoarmějce z náměstí TGM v Táboře. Ty dvě události zkrátka nelze slučovat a vnímat dohromady.

Autor: Alena Šatrová

7.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vojenská policie přijela udělat radost do Domova Matky Vojtěchy v Prachaticích.
18

Ježíškova vnoučata plnila přání, oslovila i vojáky

Denisa a Kateřina Červenkovy jsou specialistkami na triatlon (na snímku z Táborského triatlonu zleva), přesto září i mezi kovanými plavkyněmi.

Sestry Červenkovy zářily na plaveckém šampionátu

Již nejsou mezi námi

Táborsko - Přinášíme přehled posledních rozloučení v okrese.

Mladík znovu kradl. Teď ho čeká soud

Tábor - Krádež zboží za tři stovky se nevyplatila šestadvacetiletému mladíkovi ze Žďáru nad Sázavou.

Mladá Vožice a Chýnov prostaví přes 40 milionů

Táborsko - Ve městech finišují se splněním plánů letošního roku a zároveň plánují úkoly pro ten následující.

Ve sněžné pohotovosti je v Táboře 12 brigádníků

Tábor - Letos se technickým službám podařilo zajistit o něco více dobrovolníků, kteří je zastoupí v odklízení sněhu z chodníků.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT