Již dva týdny se hospodští sžívají s EET a po optimistickém rozjezdu se dostavují problémy. Další malé hospody tak chtějí zavřít lokál. Na komplikace si ale stěžují i ve větších restauracích. „Zcela v pořádku to není, objevují se problémy s výpadky a připojením," říká Martin Gröhling z Mladé Vožice.

Hostinským vzrostly náklady i zátěž s spojená administrativou. Někteří kvůli tomu skončili, jiní o tom uvažují.

Martin Gröhling z Mladé Vožice se sice zavřít hospodu Na Růžku nechystá, i jemu ale EET komplikuje život. „Obsluhu to zdržuje, to je jasné. Ale objevil se také problém s internetovým připojením. Pokud spadne, při následném manuálním zadávání údajů Finanční správě se tržba nezaúčtuje vždy správně. Stává se, že dojde k jejímu zdvojení," vysvětluje Martin Gröhling.

Situaci už s provozovatelem EET pokladen intenzivně řeší, nejedná se prý zdaleka o ojedinělý problém.

Mezi hostinské, kteří uvažují o zavření hospody, patří například Miroslav Kromka. V oboru se pohybuje už od konce sedmdesátých let, kdy se vyučil kuchařem. V pohostinství podniká od poloviny devadesátých let, ale tak obtížnou dobu jako je dnes nepamatuje.

„Hlavně pro hospody na vesnicích je to hrozné. Lidí chodí málo, radši si otevřou lahváče doma a nebo si zajdou sednout někam s kamarády do garáže. Na malých vsích jsou tržby už dlouhodobě na hranici udržitelnosti, a teď do toho ještě přišly náklady spojené s EET. Pokud máte na hospodě denní tržbu šest sedm stovek, tak se ji těžko vyplatí provozovat. Obzvlášť, když musíte ještě platit internetové připojení a další paušál za EET pokladnu," říká Miroslav Kromka.

Provozuje hospodu v Borotíně a Oldřichově, ale je rozhodnutý na jaře skončit. „V Borotíně budu muset zavřít určitě, jak to dopadne v Oldřichově, ještě uvidím," sdělil Miroslav Kromka.

O tom, že situace na menších vsích je na hranicích únosnosti hovoří také Radek Jech. Hospodu Na Konci světa ve Smilových Horách má pronajatou deset let. Zavřít nemusel jen díky tomu, že se se starostou dohodl na snížení dosavadního nájmu.

„Jsme na malé vesnici, tady drží hospodu při životě vlastně jen pár štamgastů. Lidé tu berou deset dvanáct tisíc, je tedy jasné, že v hospodě moc peněz nenechají. Že by bylo možné provozováním hospody na vesnici zbohatnout, asi neplatilo nikdy, teď je ale problém se i jen udržet. EET pro mne znamená náklady přes 12 tisíc ročně navíc jen za provoz. Naštěstí jsme se domluvili na snížení nájmu, tak snad se tady podaří hospodu zachovat," neztrácí po dvou týdnech praxe s EET chuť.

Zato Zdeněk Veselý z Ratibořských Hor na provozování Hospůdky u Feny už rezignoval.

„Věřte mi, bylo to těžké rozhodnutí. Začínal jsem před třemi lety s nadšením, ale postupem času jsem ho ztratil. Místo toho, aby stát podnikatele podpořil, začal nám házet klacky pod nohy. Čím dál tím větší množství předpisů, vyhlášek a regulací. V závěru se z nás živnostníků pokusili v očích veřejnosti udělat zloděje a poštvat je proti nám, a na tohle já už nemám žaludek ani nervy. Proto jsem se rozhodl zavřít. EET byla poslední kapkou. O udavačském webu pana Babiše snad ani nemluvě. Opravdu chceme žít ve společnosti, kde je v pořádku podporovat lidi, aby udávali živnostníka za neposkytnutí účtenky?" ptá se Zdeněk Veselý.

Starostu Ratibořských Hor Radka Lamboje konec hospody mrzí. „Sice šlo o malou hospůdku otevřenou jen pár hodin večer, ale bude tu chybět," posteskl si starosta. A nebude nejspíš jediný.