Je to jen tři měsíce, co vilu u silnice směrem na Bechyni obývala významná šlechtitelská laboratoř. Nyní je vše jinak. Objekt je dnes téměř prázdný a o jeho osudu se rozhoduje.

„Pronajímali jsme horní patro kancelářím různých firem a dole jsme měli laboratoře. Jenže loni stát omezil podporu novošlechtění. Nájemci kanceláří odešli do svého a my kvůli nedostatku peněz museli část zaměstnanců propustit. V laboratoři zůstali dva lidé. Pro tak malé množství osob se nevyplatilo ani topit,“ říká vedoucí šlechtitelské stanice ve Slapech Václav Hron.

Vilu se pokouší pronajmout, zatím však bezúspěšně. „Byl tu jeden zájemce. I přes nízký nájem je problémem, že v budově není výtah a navíc jsou Slapy víceméně z ruky. Sehnat firmu, která si objekt pronajme celý, bude těžké. Už padl i návrh, že objekt prodáme. Je předložen vedení, to rozhodne. Dlouhodobě vilu nevyužívat by byla škoda, tím bychom jí nepomohli,“ nastínil Hron. Architektonicky zajímává budova bezesporu je. Majitel na ní v současnosti opravil sokly a zakonzervoval ji. Fasády už jsou sice vyžilé, ale jinak je budova v pořádku. „Je funkční a okamžitě obyvatelná. Stačí v ní někde maximálně vybílit. Něco jsme opravili, ale více do ní investovat, aniž bychom věděli, jak co bude, nemá cenu,“ podotýká vedoucí, který je na stanici od roku 1995.
Obyvatelé Slap se shodují, že podsklepená vilka „elkového“ půdorysu je hezká a že by stálo za to ji nějak využít. Zdobila by střed vsi. Nabízela se i myšlenka, že by v ní díky krásné zahradě mohl být penzion pro seniory. Takový nápad by se líbil i Václavu Hronovi: „Možná by se obec mohla pokusit o nějaké dotace? Udělat tam něco takového nebo byty, to by bylo dobré. Místnosti ve vile jsou opravdu pěkné.“

Jenže nutné opravy by stály příliš peněz, na to obec nyní nemá. „Už před 18 lety se o koupi uvažovalo, ale nějak to nedopadlo. Je to krásná budova a byla by škoda, kdyby skončila špatně. Bohužel, teď musíme investovat jinam,“ sdělil starosta Slap František Přibyl. Rád by tam viděl společenskou místnost, sál, klubovnu, byty nebo služby.

Šlechtitelská stanice Slapy byla založena už v roce 1921 Družstvem hospodářských lihovarů. Výstavba tehdy trvala dva roky a stanice dostala název Ústav pro zušlechťování zemáků. Prvním vedoucím byl šlechtitel Rudolf Figna.

Hlavním úkolem bylo získat vlastní odrůdy brambor a zbavit se tak závislosti na dovozu z ciziny. To se zdá být dnes, v době závislosti na dovozu, absurdní. Kromě šlechtění a rozsáhlého množení brambor, řepky, lnu, ovsa a dalších se ústav zabýval i vědeckou činností v oboru šlechtění, fytopatologie, půdních rozborů a chemicko-analytických metod. Ještě za druhé světové války bylo lihu a brambor třeba.

Po roce 1948 byl ve vile Státní statek, od roku 1951 pak Ředitelství šlechtitelských a chovatelských stanic. Po dvou letech přešel na Krajský výzkumný ústav zemědělský, následně byl Šlechtitelským a semenářským podnikem a do roku 1989 Výzkumným a šlechtitelským ústavem technických plodin a luskovin Šumperk – Temenice. „Vila, v níž byly laboratoře, kanceláře a pracoviště, začala ztrácet význam v roce 1984. Tehdy byl za ní postaven současný areál, kam se postupně vše přesunovalo. Nakonec v ní zůstala dole laboratoř. V patře proběhla rekonstrukce a v rámci ROH prostory sloužily až do roku 1991 k rekreačním pobytům,“ popisuje Václav Hron.

V poslední době se na Šlechtitelské stanici ve Slapech dělá novošlechtění a udržovací šlechtění řepky ozimé, lnu přadného, udržovací šlechtění česneku Alan a červené řepy. To už však v jiné budově. V průběhu let bylo ve Slapech vyšlechtěno 38 druhů plodin. Do loňska byla vila využívaná coby laboratoř, část sloužila k pronájmu kanceláří firem.

David Peltán