Nechcete půjčit holiny? Uvítací věta Žanety Fabiánové má své opodstatnění. Prší a my chceme vidět velbloudy. Ne, nejsme blázni. Nejsme ani v Káhiře. Jsme v Bítově. V malebné osadě u Radenína na Táborsku.

Bítov má třiadvacet čísel a jen o málo více stálých obyvatel. Před třemi roky se ale z poklidné vesničky na konci světa stal častý cíl rodinných výletů. Třicetiletá dobrodružka původem z Prahy si sem pořídila velbloudy. Jak k nim přišla? Ve zverimexu je asi často nenabízí…
„Stačil mi jeden telefonát. Zavolala jsem do cirkusu Berouskovi, jestli nějaké nemá. Měl. Hned tři. O jednu samičku jsem ale bohužel přišla,“ líčí Žaneta Fabiánová.

Myšlenka, že si jednou pořídí velbloudy a bude na nich vozit lidi, se zrodila před lety v Austrálii, kam se Žaneta dostala na velbloudí farmu. Majestátní zvířata jí učarovala. A když se po rozvodu vrátila z Prahy do Bítova, kde trávila v dětství prázdniny a víkendy, bylo rozhodnuto.
„Já jsem původně chtěla studovat i na táborské zemědělce. Nakonec jsem maturovala v Praze na hotelovce. Nějakou dobu mě ještě držel v hlavním městě manžel, ale když se pak strýc, který tuhle chalupu před lety koupil, roznemohl, bylo těch důvodů, proč se sem vrátit, dost,“ vysvětluje drobná tmavovláska.

Šajtan a Mohamed

Konečně se jdeme na velbloudy podívat. Šajtan (znamená satan) a Mohamed (prorok) nám kráčí i v dešti v ústrety. Jde z nich trochu strach.
„Jsou hodní. Vozím na nich i děti,“ uklidňuje chovatelka. Odtrhává ze Šajtánka chomáč chlupů. Zrovna mění srst. Za chvíli z nich budou holátka, pak se jim celý kožich vymění za nový.

„Nabízíme rodinám nebo skupinkám i výlety. Říkáme tomu celodenní putování. Je to pro dvě až čtyři osoby a cena zahrnuje návštěvu Chýnovských jeskyní a oběd na Pacovce,“ láká Žaneta Fabiánová.
Pak se jdeme ještě podívat na Pepinku. Samička göttingenského prasátka bydlí přes zimu v králíkárně. Když je teplo, běhá po zahradě. „Tohle prase vyšlechtili v Německu k lékařským účelům. Je to mazlík. Chceš houstičku, Pepinko?“ obrací se na prasátko chovatelka.
Žaneta si v žádném případě nechce nechat zájem médií jen pro sebe. Roztáhujeme deštník a jdeme za Lenkou. Ta prý pro změnu vodí svoji kozu na procházky. „Počkejte, ještě vezmeme na náves popelnici. Až sem popeláři nejezdí,“ volá Žaneta.

Rockerka s vidlemi

Jak nás překvapí, když namísto vesnické děvy, uvidíme ve stáji s vidlemi v rukou rockerku. Prsty plné stříbrných prstenů, v uších několik náušnic, na hlavě kšiltovku a do holinek nasoukané superúzké rifle. Z Tábora se přestěhovala do Bítova před deseti lety.
Děláme si poznámky. Vypadá to, že naše přítomnost nikoho nevzrušuje. Jen koza Božena na nás divně kouká.
„Jdeš dneska k popelářům,“ ptá se Žaneta Lenky. To si žádá vysvětlení. „To víte. Popeláři sem jezdí jednou týdně a přes léto jen jednou za čtrnáct dní. Pro Bítov je to událost. Vždycky tam zajdeme, dáme si s nimi pivo, oni si dají kafe, pokecáme…“
A jak je to s těmi procházkami? „Když jdu na pivo, nebo na návštěvu, vezmu Boženu s sebou. Aby se taky trochu prošla,“ vysvětluje Lenka Försterová.

Bítov dnes

Bítov. Není tu hospoda (alespoň ne oficiální), obchod a autobus tu potkáte jen jednou denně. Zeptejte se ale Bítovských, jestli by měnili.
„V žádném případě bych se do města nevrátila. Osmnáct let v paneláku mi úplně stačilo,“ ujišťuje nás mladá rockerka Lenka.

Navíc s tou hospodou to není až tak úplně pravda. Říká se jí Občanský dům a místní se sem chodí pobavit. Na starosti jej mají bítovští hasiči.
„Zrovna přecházíme v rámci úspor z topení elektřinou na topení tuhými palivy. Topit se bude dřevěným odpadem z obecního lesa,“ hlásí nám do telefonu starosta Radenína, pod který Bítov patří, Jaroslav Kraus.

A na co jsou ještě v Bítově pyšní? Na krásně opravenou kapličku na místním rynku. „V rozpočtu jsme s tím nejdříve vůbec nepočítali. Když jsme ale viděli zájem občanů, rozhodli jsme se vyčlenit přes dvě stě tisíc,“ zdůvodnil starosta. Kapličku si pak Bítovští společně s lufťáky opravili svépomocí. Jak praví zápis na radenínských oficiálních stránkách, na vyklizení interieru a likvidaci betonových podlah, omítek a starých nátěrů se kromě mnoha dalších podílel i Babou, občan Gambie.

„To byl nějaký známý jedněch chalupářů. Legrační je, že Babou je muslim a pomáhal nám se stavbou kapličky,“ poznamenal Jaroslav Kraus.
Do školy, na nákupy, na poštu, do cukrárny je koneckonců kousek do Chýnova. I proto radenínský starosta tolik usiluje o dotaci z regionálního operačního programu na opravu silnice ze Záhostic do Bítova. Projekt už je hotový, a tak společně s chýnovskou radnicí žádali o peníze z Unie už potřetí. „Z rozpočtu bychom to neutáhli. To bude akce tak za tři miliony korun a my máme v rozpočtu na rok jen dvakrát tolik.“

Velbloudům a kozám je to ale šuma fuk. Těm je v Bítově dobře i bez opravené silnice. Stačí kus panenské přírody, kterou už naštěstí nekazí ani nepovolená skládka odpadů. Ta totiž donedávna strašila ve dvoře jednoho z místních statků.

Současnost. Bítov leží 1,9 km severozápadně od Radenína; 2,2 km jihozápadně od obce Hroby; 3,3 km na jih od města Chýnov; 11 km východně od Tábora; 17 km jihozápadně od Pacova. Do obce (2 km) vede komunikace ze silnice č. 409 ( Planá nad Lužnicí – Chýnov -Černovice ) - u obce Záhostice odbočit na Bítov - dál vede na Radenín, Choustník. V Bítově je evidováno 23 adres a všechny adresy mají PSČ 391 55.Kromě běžného domácího zvířectva můžete v Bítově potkat velbloudy či prasátko göttingenské.Donedávna trápila Bítovské nepovolená skládka odpadů na pozemku jednoho ze statků. Před dvěma lety byla odstraněna.

Historie.Než se stal Bítov součástí obce Radenín, příslušel od roku 1250 k Chýnovu. Stála zde dvě stavení (samoty), patrně bratrů Pavla a Vojtěcha Bítových. Tyto usedlosti kolem roku 1320 zanikají a další zmínka o Bítovu je datována až rokem 1379, kdy se zde hovoří o rodinách Staňků a Marešů. Jakýsi Ondřej Mareš z Bítova odchází roku 1421 k husitům a slouží tam se samostřílem. Staňkům patřil v té době v obci mlýn. Mimo mlýna vlastnily obě příbuzné rodiny ještě 11 lánů polí. Zda byli Staňkové a Marešové potomci původních bratrů Bítových, nelze doložit. Po třicetileté válce přibyli do Bítova ještě další dva usedlíci z irského Gordonova pluku. V 17. století byla víska připojena k obci Radenín.
⋌Zdroj: Wikipedia