Počasí akci v lesním hvozdu u česko-rakouské hranice nepřálo, tak organizátoři s účinkujícími s napětím čekali, jestli návštěvníci vůbec přijdou. Ale dočkali se. Turisté čeští i rakouští nenechali plavce na holičkách a dostavili se nakonec v docela velkém počtu. Slavnost na závěr 25. novodobé plavební sezony na Schwarzenberském plavebním kanálu mohla začít.

Tomu ale v předchozích dnech předcházela usilovná práce dvou mužů. Úsek, v němž měla plout polínka, bylo nutné vyčistit od poměrně velkých nánosů. Tak si vykasali rukávy, popadli lopaty a ručně se pustili do práce. „Nánosy v kanále jsou problém,“ přitakal plavební ředitel Hynek Hladík, který se se svým ochotným kamarádem zasloužil o to, aby se plavení dříví mohlo uskutečnit. „Do toho úseku neteče voda z Rakouska, ale z potoka Ježová. A to díky náhonu, který postavil Josef Rosenauer ještě před oficiálním zahájením splavování dřeva a tím dokázal, že tam voda teče přes kopec. A my tím náhonem přivádíme vodu do kanálu. Avšak tudy přicházejí i plaveniny. Když se tam každý rok neprovede čištění, vznikne během tří let velký problém.“

A to je komplikace pro celý systém unikátního Schwarzenberského plavebního kanálu, který tvořil dopravní trasu dlouhou 44 kilometrů pro dřevo ze šumavských lesů a na českém území je národní kulturní památkou. Nejenomže potřebuje průběžně opravovat a rekonstruovat, ale také pravidelně čistit. A za situace, kdy jsou jeho části v držení několika správních subjektů, je to složité. Některé úseky kanálu jsou zrekonstruované, některé udržované, jiné zanedbané. Části kanálu, zejména na rakouském území, už úplně zmizely a jen málokdo tuší, že se tam historický kanál skrývá pod povrchem.

Den otevřených dveří v průmyslovém podniku Jihostroj Velešín, a. s.
Areál Jihostroje Velešín zaplavili návštěvníci. I s dětmi prošli vše, co se dalo

Přesto úsilí o zachování kanálu i díky finanční podpoře z Evropské unie stále pokračuje. V roce 2022 byly v rámci společného projektu Kulturní a přírodní dědictví Schwarzenberský plavební kanál, Bavorská niva zakončeny práce spolufinancované z prostředků EU na Želnavském smyku (VLS ČR) a ve spáditém úseku Schwarzenberského plavebního kanálu na povodí Dunaje (LČR). Byly zpřístupněny vrchovištní rašeliniště Bavorská niva a objekty na rakouské části plavebního kanálu (Tourismusverband Böhmerwald). Poprvé se plavilo dřevo na Želnavském smyku (VLS ČR spolu s LČR). Také byly vydány dvojjazyčná publikace Schwarzenberský plavební kanál v zrcadle historických dokumentací (VLS ČR) a prospekt o Schwarzenberském plavebním kanálu s mapou, rovněž pohlednice Schwarzenberský plavební kanál. A v dubnu shodou okolností vydala Česká pošta poštovní známku Schwarzenberský plavební kanál.

Ke spáditému úseku Hynek Hladík dodal: „Od rozvodí dolů směrem na povodí Dunaje se dělala rekonstrukce v letech 2021/22. V tom úseku je krásný kanál a bohužel neznámý. Tam se plavit dříví nebude, protože tam není plavitelné. A neměli bychom dostatek vody. Ale rozhodně stojí za návštěvu.“

Ještě do konce roku se očekává, že organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO prohlásí plavectví (dřeva) za nehmotné kulturní dědictví lidstva. Tím bude oceněna i práce českých a rakouských plavců dřeva od Schwarzenberského plavebního kanálu. Bude to ale i závazek, aby se tyto plavecké tradice udržovaly i v dalších generacích.

Akci na jindřichohradeckém nádraží si užily stovky lidí.
Den železnice zaplnil hradecké nádraží, návštěvníci obdivovali Kafemlejnek