Plány se v této době mění spíš v přání, říká Pavel Šácha z táborské hvězdárny

Jsme rádi, že jsme se v souvislosti s posledními rozvolněními mohli vrátit alespoň ke čtvrtečním večerům pro veřejnost, byť ve značně omezené míře. Musíme respektovat pravidlo deseti čtverečních metrů na jednu osobu. Při prostorové dispozici naší hvězdárny to znamená, že na ní můžeme pozvat tři návštěvníky najednou. Není to samozřejmě ideální, ale lidé už alespoň mají tu možnost k nám zavítat. Jen je nutné nadále dodržovat platná opatření, to znamená mít nasazené respirátory, udržovat rozestupy a používat dezinfekci. Stále platí, že by měli zájemci o návštěvu předem zavolat na kontaktní telefon, který najdou na webových stránkách hvězdárny či knihovny, aby si s naším panem hvězdářem domluvili podrobnosti.

Institucím jako je hvězdárna dosavadní covidová situace samozřejmě nepřála. Jak složité bylo se s tím vypořádat?

Jednoduché období neprožíval nikdo, takže bylo nutné to přijmout a respektovat. Je ale jasné, že nás to hrozně moc mrzelo. Především v posledních letech si lidé hvězdárnu velice oblíbili a návštěvnost byla úžasná. Když k nám předloni zavítalo 875 lidí, mluvili jsme o skvělém číslu. A pak přišel loňský rok, kdy už jsme válčili s covidem a měli otevřeno v podstatě jen necelých sedm měsíců, ale přesto na hvězdárnu dorazilo 882 hostů. Udělalo nám to samozřejmě obrovskou radost a těšili jsme se na letošek, ale bohužel přišlo to, co přišlo.

Táborské sovy mají nový komfortnější domov

Návštěvnost vám tedy dělala radost…

Některé z akcí, které jsme pro ně uspořádaly, přilákaly téměř stovku návštěvníků, což je fantastické číslo. Řekl bych, že na hranici zvládnutelné kapacity, a možná i za ní. Lidé museli čekat ve frontě před budovou, nahoru chodili po skupinkách a i tam se tísnili. Pro nás je ale důležité, že většina z nich odcházela i tak spokojená. A to i přesto, že nám hlavně v tom předloňském roce nepřálo počasí.

Příznivé podmínky jsou ale pro pozorování noční oblohy zásadní věc, nemyslíte?

To je pravda. Návštěvníci pochopitelně pocítí určité zklamání, když není nic vidět. Na druhé straně je třeba říct, že hvězdárna je díky své historii a atmosféře sama o sobě zajímavým místem. Hodně atraktivní bývá pro její hosty pohled z vyhlídkové plošiny na centrum města. Trvalou hodnotou je působivý výklad Václava Vondruše, což je náš hvězdář, nebo spíš – jak on sám říká – popularizátor astronomie. Od něj se lidé pokaždé dozvědí spoustu zajímavých informací o noční obloze, ale i o Táboře. Tady nesmím zapomenout ani na Zdeňka Soldáta a Soňu Trostovou, kteří stáli u restartu táborské hvězdárny. Spolupracují s ní stále, i když jejich domovským přístavem je sousední hvězdárna v Sezimově Ústí.

Marcel Kaštovský je manažer, co se nebojí fyzické práce

Utkvěla vám nějaká akce v paměti?

Tady bych se vrátil právě k tomu počasí. Předloni jsme měli na programu pozorování komety PanSTARRS, a to v prosinci na Štěpána. Už od rána bylo jasné, že k nám počasí nebude přívětivé, a přesto večer dorazilo 85 návštěvníků. S nadsázkou řečeno tehdy svou kometu v dalekohledu opravdu spatřili, i když jen tu na vrcholu vánočního stromu na Žižkově náměstí. Těší nás ale každý večer, na který máme od návštěvníků příznivou zpětnou vazbu. Například při klasických čtvrtečních večerech pro veřejnost to bývají fajn setkání. Přicházejí lidé z Tábora a okolí, ale také turisté odjinud, se kterými je většinou příjemné si popovídat.

Všechno vyznívá idylicky. Upřímně, má vlastně táborská hvězdárna také nějaká slabá místa?

To víte, že ano… Její nevýhodou je už jen umístění v centru města. Vinou toho ji trápí takzvané světelné znečištění, které výrazně zhoršuje podmínky pro pozorování. Interiér hvězdárny bojuje s vlhkostí a dalšími neduhy, které přináší stáří budovy. No a pochopitelně chybí i výtah. Vystoupat až do čtvrtého patra za zážitky, které naše hvězdárna nabízí, znamená zdolat více než sto dvacet schodů. Pan hvězdář by si jistě dokázal představit i lepší přístrojové vybavení, což ovšem vyžaduje nezanedbatelnou investici. Jedním dechem ale dodávám, že všechno, o čem jsme hovořili v předchozích otázkách, tyto 'strasti' plně vynahrazuje.

Policisté už mají viníka tragické smrti cyklisty u Senožat

Jak moc proticovidová vládní nařízení omezila váš letošní program?

Pochopitelně velmi výrazně. Letošní rok není na významné úkazy na obloze nikterak bohatý, přesto jsme museli už na jaře rušit několik pozorování a mrzí nás hlavně částečné zatmění Slunce z 10. června. Jak už jsme říkali, hvězdárna byla v podstatě trvale pod zámkem, a ani teď není situace bůhvíjaká. Musíme doufat, že se bude postupně zlepšovat.

Vidíte pro nejbližší období nějaký reálný záchytný bod?

Aktuálně se upínáme k pozorování meteorického roje Perseidy ve čtvrtek 12. srpna. Letos by měly panovat příznivé podmínky. Předběžně máme na Perseidy v plánu zorganizovat pro zájemce i procházku do přírody s odborným výkladem. Někam do tmy, odkud by byly Slzy svatého Vavřince, jak se tomuto roji lidově říká, dobře pozorovatelné. Rádi bychom tento večer začali prohlídkou naší hvězdárny. Co všechno se podaří nebo nepodaří, to se ukáže až v následujících dnech.

A co další plány?

V září se opět zapojíme do celorepublikového projektu Noc vědců. Ta letošní má téma Čas. Při té příležitosti bychom rádi představili publikaci o historii táborské hvězdárny, která je nyní před dokončením. Snad se nakonec právě čas nepostaví proti nám… Nesmím zapomenout na poprázdninová pokračování přednáškového cyklu Vesmírný Tábor, který se odvíjí v režii Městské knihovny a zaslouženě si vydobyl velkou popularitu. Další akce figurují v našich plánech na listopad a prosinec. Hovoříme stále dokola o plánech, ale ty se v této nevyzpytatelné době mění spíš v přání. Každopádně věřím, že se s vámi pod kopulí táborské hvězdárny brzy sejdeme.