Po trojici ničivých povodní, které zasáhly město v roce 2002, 2006 a naposledy před dvěma lety, jsou Plánští rozhodnuti: další přívaly vody už ve městě nechceme. Po realizaci protipovodňové stěny, která vyrostla u řeky Lužnice v minulém roce, připravují další opatření.

V přednáškovém sále opravené fary představili radní společně s Liborem Pěkným ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba novou studii, z níž si lidé mohli plánované změny lépe představit.

„Naše studie se snaží omezit množství srážkových vod, které při přívalových deštích míří do Plané a hromadí se v lokalitě Malého Farského rybníka. Ten ale nemá dostatečnou kapacitu, čímž dochází k zaplavování okolních nemovitostí," poukázal na hlavní problém Libor Pěkný. Město je proto ohroženo nejen ze strany Lužnice, ale také z povodí soustavy rybníků Strkovský Farský Malý Farský, které směřují přímo do centra města. Proto často dochází k lokálním povodním mezi Farským rybníkem, železniční tratí a Lužnicí.

Místní další opatření jen podporují. Dobře si totiž vzpomínají na rok 2013, kdy Malý Farský rybník přetekl přes silnici a zatopil například naproti stojící základní školu. „Ve škole stálo asi půl metru vody, zatopené bylo celé první patro, šatny i tělocvična. Malý Farský rybník je dost nebezpečný, protože není nijak zabezpečený," myslí si Jarmila Bambulová, která si ve škole pronajímá kancelář. Samotná realizace opatření je ale podle starosty Jiřího Šimánka ještě hodně vzdáleným cílem.

„Zatím jsme na úplném začátku," říká Jiří Šimánek, „teď jsme předložili studii, ale musíme také vypracovat samotný projekt a teprve poté dojde k realizaci. Do projektu se snad pustíme v příštím pololetí," doufá starosta a dodává, že jen vypracování projektu vyjde na pět, možná šest milionů korun.

Samotná stavba opatření je tedy prozatím ještě hudbou budoucnosti. „Vzpomeňme na to, kdy padl první návrh na vybudování protipovodňové stěny u řeky Lužnice. To bylo v roce 2008. A teprve loni jsme ji postavili," připomíná Jiří Šimánek. Lze tedy očekávat, že si Plánští ještě pár let na další ochranu počkají.

Nová studie navrhuje, aby se radnice zaměřila na trojici nejvíce ohrožených lokalit. Hlavní důraz klade na protipovodňová opatření na Strkovském a Farském potoce a v jejich povodích. Strkovským potokem nazývá studie tok od Strkovského rybníka po Malý Farský rybník, Farským potokem zase tok, vytékající z velkého Farského rybníka. Tyto rybníky představují pro občany jedno z největších nebezpečí, protože leží nad zastavěnou částí Plané.

To potvrdila i občanka z Husovy ulice, která nechtěla být jmenovaná. „Malý Farský rybník dělá zle. Zvlášť lidem, co bydlí naproti přes silnici.Viděla jsem, jak někteří měli vodu od sklepa až po strop. Je to tu zoufalé, zvlášť, když to lidi postihne třikrát za pět let," stojí na straně postižených lidí i radnice, kterou chválí za pečlivost a zodpovědnost, s níž k opatřením přistupuje.

Další část návrhu se zaměřuje na fungování soustavy rybníků Strkovský, Košický, Hejtman a Koberný. Poslední návrh přichází s opatřením okolo Boreckého potoka, kde se prověřovala erozní ohroženost pozemků v povodí, řešily se možnosti návrhu retenčních nádrží a revitalizace vodních toků.

Někteří se brání

Součástí studie je také majetkoprávní vypořádání s vlastníky pozemků, jichž by se chystané úpravy dotkly. „Hovořili jsme celkově se sedmdesátkou vlastníků. Vyslovený nesouhlas jsme obdrželi od třech majitelů. Čtyři až pět lidí se nám neozvalo. Myslím, že velká část studie by byla bez problému proveditelná," odhaduje autor Libor Pěkný.

Nesouhlasná vyjádření ale mohou podle Jiřího Šimánka chystané změny zkomplikovat. „Rádi bychom se s vlastníky pozemků domluvili. Ne všude bude možné se dotčeným pozemkům stavebně vyhnout," naznačil.

Podobný problém provázel i stavbu protipovodňové stěny kolem břehu Lužnice. Kilometr a půl dlouhou železobetonovou zídku také někteří odmítali.

„A dnes mluvíme o tom, že bychom ji ještě o dvě stě metrů prodloužili," naznačil starosta se smíchem a dodává, že nová protipovodňová opatření si vyžádají zhruba třetinu peněz, co stěna u Lužnice. Tedy 30 milionů korun.

Podle Jiřího Šimánka bude radnice žádat o dotaci, stejně jako v případu předložené studie. Ta vyšla na více než milion korun, ale z 85 procent ji zafinancovaly peníze z programů životního prostředí.

Autor: Kateřina Šímová