„Kdo bydlí u řeky, měl by počítat s tím, že ho voda občas vyplaví. Dříve ji lidé vymetli z chlévů, nyní jim zničí drahé věci, které vlastní. Teď si myslí, že poručí větru dešti,“ zní z úst Antonína Becka, který bydlí u řeky nad jezem.

Domnívá se, že občané měli dostat víc šancí se k záměru postavit šedou protipovodňovou zeď vyjádřit. Například formou referenda. „Dříve souhlasili s koridorem a potom se nestačili divit, co jim v Plané vyrostlo. Teď se někteří ptají, proč se mají možná stovky let dívat na stavbu, která bude další ranou do vzhledu obce,“ dodal Beck. Zeď lidi ochrání maximálně proti padesátileté vodě, ale již neslyší o opatření, které pomůže i s vyšší hladinou. Jako například v roce 2002.

„Na vyšší zeď nejsou peníze,“ argumentuje plánský starosta Jiří Šimánek.
Zastupitel Jiří Rangl se postavil na stranu kritiků. „Jako Planá jsme zaspali. Lidé si stavbu neumějí představit. Neexistuje žádná vizualizace. Navíc jsem z projektu zjistil, že nejsou vykoupeny více než jen dva pozemky,“ zdůvodňuje, proč se zdržel hlasování k podpisu smlouvy mezi Povodím Vltavy, městem a ministerstvem zemědělství.

Podle Šimánka by se mohlo jednat pouze o pozemky města a Povodí.
Na vyjádření měli občané necelé dva roky, co se ochrana řešila. A zajímali se i ti, jichž se zeď přímo netýká. Až nyní se však vynořily narážky na nevzhlednou podobu.

„Jako by nestačilo, že ochrání lidi, teď se najednou začíná řešit, jak moc se bude líbit,“ reagoval starosta.
Stejný názor na věc má i Irena Nováková, jejíž pohled ze zahrady má spočinout na 1,3 metru vysoké zdi.
„Padesátiletá voda nám barák nevytopí, ale chápu, že to pomůže lidem pod jezem, co jsou položeni níže než my.“
Aby byl dopad na lidi co nejmenší, navrhl Šimánek, utvoření vícečlenného týmu ke spolupráci s projektanty.