V objektu někdejší keramické továrny Keras jeho majitel Erik Machart před šesti lety postavil pivovar s plánovaným výstavem 1200 hektolitrů ročně. Pivařům v březnu před pěti lety přichystal spodně kvašený klasický ležák: desítku, dvanáctku a polotmavou dvanáctku. O kvalitu piva se po celou dobu stará Jan Hobza. K profesi sládka se dostal zajímavou oklikou.

"Původně jsem totiž vystudovaný elektromechanik. Velkou část života jsem ale strávil v pivovarech," vysvětluje. Jako elektromechanik v nich totiž instaloval automatizační techniku. Jak jezdil po pivovarech, začal se seznamovat se sládky i technologií výroby piva. Nakonec si jej začal před zhruba patnácti lety doma i sám vařit.

"Postavil jsem si zkrátka doma na dvorku takový malý pivovar, v boudičce o pětadvaceti metrech," říká se smíchem. Pivo v něm vařil pro sebe a pro blízké přátele. Tím to ale neskončilo. S Erikem Machartem se zná od dětství, a tak jednou slovo dalo slovo, a když se rozhodl postavit v Kerasu malý pivovar, jeho volba padla právě na Jana Hobzu.

Připomeňte si prostřednictvím fotografií Davida Peltána, jak to na festivalu vypadalo v roce 2017.
Pivní slavnosti nabídnou v Táboře kromě přehlídky pivovarů i řadu koncertů

Připravovat ho začali na podzim roku 2016. Jan Hobza navrhl projekt, vybral dodavatele, a na jaře roku 2018 se v Bechyni opět začalo vařit pivo. "Držíme se tradičních postupů, děláme klasické spodně kvašené pivo. Výčepní desítku a světlý a polotmavý ležák. Pivo nijak nepasterizujeme, chceme, aby zůstalo živé. V létě pak občas přidáváme i nějaké speciály, uvařili jsme například pomerančový a grepový radler. Udělali jsme také kyselé pivo, takzvaný sour. Ten se také dochucuje. Na léto uděláme pro lidi zkrátka takové lehčí pivo," vysvětluje. Na zimu pak pro lidi vaří ležák třináctku. Mezi Bechyňskými mají úspěch. A nejen mezi nimi.

"Jezdí si k nám pro pivo i lidé třeba z Týna nad Vltavou. Často přicházejí také lázeňští hosté," upřesňuje Jan Hobza.

Pivo vaří většinou dvakrát do týdne, v sezoně i třikrát. V tisícilitrové varně vzniká 800 litrů na jednu várku. "Momentálně jsme na zhruba polovině plánovaného ročního výstavu, na přibližně 80 várkách za rok," vysvětluje. Jedna várka mu trvá zhruba dvanáct hodin.

Kamerový systém táborské městské policie nyní čítá celkem 61 kamer. Brzy přibydou další.
VIDEO: Tábor přidá kamery na osm nových míst. Stát budou dva miliony korun

Pivo vaří klasickým dvourmutovým způsobem a nepomáhá si žádnými extrakty. Nepouští se ani do žádných větších experimentů. "Chceme zkrátka dělat tradiční české pivo plzeňského typu," vysvětluje. A mezi hosty má úspěch. "Desítka je nejoblíbenější v létě pro osvěžení. Často si u nás lidé dávají řezané pivo. Dvanáctka se pak v oblibě drží po celý rok," dodává.

Kromě restaurace v objektu pivovaru provozovali také další dvě v Českých Budějovicích. "Jednu jsme ale museli zrušit a prodat, v dnešní době je totiž v gastronomii problém s personálem. V současnosti tak máme v Českých Budějovicích už jen jednu: restauraci Baarovka poblíž polikliniky Sever. Té se naštěstí daří dobře," říká. S vařením piva mu poslední rok pomáhá Marek Kořánek. "Ze začátku to s ním nebylo úplně jednoduché, ale je to zaplaťpámbu šikovný kluk, který se snaží," dodává se smíchem.

Tyhle chlupáče by na Slovensku utratili. V Čechách našli nový domov.
Zachraňují psy, které by jinak ve slovenských útulcích čekala zbytečná smrt

Do provozu pivovaru neblaze zasáhla epidemie covidu, která uzavřela hospody v celé republice. "Nejdřív lidé chodili aspoň na zahrádku, když už se pak mohlo. Lidé chodili a podporovali nás, měli jsme také rozvoz piva. Vozili jsme ho dokonce až do Českého Krumlova. Když pak došlo na druhou, podzimní uzávěru, už to bylo mnohem horší. To nás bolelo hodně."

Když už to začalo vypadat lépe, přišla další rána: válka na Ukrajině a s tím související razantní nárůst cen. "Zdražilo všechno: chmel, slad… je to šílené. Náklady na várku se zvedly skoro o třetinu," upřesňuje. Na zákazníka je ale pivovar v plné míře přenést nemůže. "Snažíme se držet cenu tak, aby byla konkurenceschopná a pro zákazníka přijatelná. Aby si to lidé vůbec mohli dovolit, chodit na pivo."

Nejvíc by pivovarům podle jeho názoru pomohlo, kdyby začal trh fungovat normálně a předvídatelně, bez velkých výkyvů. "Myslím, že všechny pivovary bojují o to, aby se udržely. Kupní síla lidí se zmenšila a lidé šetří, kde se dá. A restaurace jsou bohužel na jednom z prvních míst. Věřím ale, že lidé si nakonec cestu k dobrému pivu vždycky najdou," uzavírá Jan Hobza.