Otázku pohozených odpadků mělo ale ministerstvo řešit již dávno. Podle analýzy Technické univerzity ve Zvoleně totiž tvoří až 38 procent všech odpadků na ulici.
„Možná budou lidé více motivovaní vracet PET lahve a plechovky, ale nedokážu si to představit v našich podmínkách. Nápad je to dobrý, ale odpadky z příkopů asi nezmizí,“ reagoval nakupující Lukáš Hovorka ze Soběslavi.

Pád systému

Návrh ministerstva si okamžitě našel i odpůrce. Nejostřeji ho napadá České průmyslové sdružení pro obaly. „Německá zkušenost ukazuje, že se stal pravý opak,“ tvrdí předseda obalové asociace Vlado Volek pro server Aktuálně.cz.
Model Federace německého potravinářského průmyslu se systém v roce 2002 kvůli hromadnému upouštění od PET lahví zhroutil. O tři roky později sice získal znovu trh, ale náklady na provoz jsou vysoké. Obchod i průmysl považují tento systém za příliš komplikovaný a předimenzovaný a uvítaly by jeho zrušení.

Novelu odmítáme

„Rozhodně odmítáme novelu zákona. Podle našich a německých analýz
nepřispívá ani k posílení opakovaného používání obalů, ani ke zvýšení jejich recyklace. Systém samotný bude mít zcela jednoznačně negativní ekonomický a logistický dopad a nesplní očekávání ministerstva,“ řekl výrobní ředitel veselské Fontey Kamil Komůrek. Dopis se stejným zněním zaslali výrobci nápojů ministru Bursíkovi.
„V případě českého trhu by šlo o roční náklady kolem pěti až deseti miliard korun, které by se musely promítnout do cen výrobků,“ doplnili výrobci s tím, že příprava tak závažného systému se podle nich připravuje více než překotně.
K tomuto názoru se přiklání i společnost Silon z táborského kresu.

Má to smysl?

Tiskový mluvčí společnosti Kofola uvedl, že podle prvotních analýz se odhaduje nárůst cen kvůli zálohám o deset až dvacet procent. Ministerstvo však počítá pouze se dvěma procenty.
„Nedokážu si představit zvýšení ceny o více než dvě koruny na lahev. Pokud by byla vyšší, už by si nikdo nápoj se zálohou nekoupil. Nejsem si jista, zda stát řeší téma ekologie správným směrem,“ domnívá se prodavačka Andrea Málková z Tábora.
Také výrobce PET vláken, společnost Silon, uznal, že by se zavedením záloh musel změnit veškeré dodavatele, trh by se transformoval, množství dodávek by se snížilo a výroba by se prodražila. „Čištění víceoběhových PET lahví je nutný proces, bez kterého nevyrobíme kvalitní vlákno. Málokdo si to uvědomuje, ale je to velice energeticky náročná činnost, která by se zřejmě odrazila v ceně. Určitě by také záleželo, jakou formou by se staré víceoběhové PET lahve drtily. To zatím ministerstvo neřeklo,“ uvedl vedoucí nákupu společnosti Silon Petr Mareš.