Školám by měly být v budoucnu přidělovány peníze na počet kantorů, a nikoliv žáků, jako je tomu doposud. S tímto návrhem na novelu školského zákona přišla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Snaží se tak potřít rozdíl mezi malými a velkými školami, a zabránit tomu, aby se ty malé zavíraly.

Není proto divu, že její nápad vítají především ředitelé venkovských škol, které fungují jako malotřídky. „Pro menší školy jako je ta naše by to byl rozhodně krok kupředu, jako pedagogové bychom si polepšili. V tuhle chvíli ale ještě není dořešeno, jak by byli ohodnoceni i nepedagogičtí pracovníci, a jak by to pomohlo škole jako celku. To vidím jako problematickou věc, proto bychom si měli na novelu počkat a teprve pak ji hodnotit," uvažuje ředitelka školy v Nadějkově Regina Mihulová.

Novela zákona:• navrhuje posílat školám peníze na tarify na počet učitelů. Už od listopadu by jim proto měly vzrůst tarifní platy o tři procenta. Novelu chce ministryně Kateřina Valachová předložit do konce letošního roku. Změna by mohla nastat od roku 2017.


Ředitel školy v Želči Petr Cába také doufá, že v novele bude pamatováno i na asistenty pedagogů. „Jejich financování je opravdu špatné, leckdy i na úkor platů učitelů," uvedl s tím, že věří ve změnu k lepšímu, a to hned z několika důvodů, „Mělo by být zohledněno, kolik hodin musí kantor odučit a školy snad nebudou tlačeny do naplněnosti tříd. Výhodu vidím i v tom, že do jejich financování nebude zasahovat kraj a peníze přijdou rovnou od ministerstva."
Ředitel největší školy na Táborsku Petr Vašíček ale v chystané novele vidí jedno velké úskalí. „Ředitelé to mohou zneužívat. Rozdělí třídy na půl, přiberou učitele a stát to zaplatí," myslí si.

Dokončení ze strany 1
Do Základní školy Zborovská v Táboře, kterou v současné době Petr Vašíček vede, chodí od letošního 1. září 743 dětí do jednatřiceti tříd a učí je 42 učitelů, vychovatelů a asistentek pedagoga.
„Průměrně chodí do každé třídy zhruba dvacet čtyři dětí, ale máme i třídy, kde jich je osmadvacet. Vezměte si, že bych takovou třídu rozdělil na dvě po čtrnácti dětech. Jeden učitel by pak učil půlku dětí matematiku a druhý češtinu. Oba stát musí zaplatit. Kdo bude dohlížet na to, aby ředitelé stát podobným způsobem nezneužívali? Nedokážu si ten návrh představit v praxi," říká Petr Vašíček.
Podle něj by novela měla pomoci spíše malým školám, i když si nemyslí, že by v současnosti byly znevýhodňovány, spíše naopak. „Já na malé škole pracoval a do každé třídy chodilo jen kolem patnácti dětí. Učitelé měli platy srovnatelné s těmi na velkých školách nebo i vyšší díky doplatkům od obce," míní.
Také podle názoru ředitele želečské základky stát na malé školy pamatoval i dříve. 
„I když kraj rozděloval peníze na počet žáků ve škole, nikdy jsme netrpěli nedostatkem financí. Občas nám chybělo třeba pět dětí do požadovaného limitu, ale obec nám vždy finančně pomohla," říká.

Další změny:
• Ministerstvo školství chce školám nejen posílat finance na počet učitelů, ale zároveň určí, jaké další prostředky pošle na danou školu podle potřeb dětí nadaných, sociálně znevýhodněných, dětí z těžkých majetkových poměrů nebo hendikepovaných.

Želečská malotřídka v současné sobě už pod limit dávno nesahá. „V pětitřídce musí být minimálně patnáct dětí v každé třídě, tedy dohromady sedmdesát pět dětí na školu, a k nám teď chodí osmdesát devět žáků. Průměrně je to tak sedmnáct dětí v každé třídě," uvedl Petr Cába s tím, že je učí pět kantorů.
Ředitelům škol teď nezbývá nic jiného, než čekat, jestli bude novela zákona schválena.

Autor: Kateřina Šímová